Sebeknofru: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]], která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.</ref>  
+
''' Meritre Sebeknofru''' či také '''Neferusobek''' byla dcera [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] zřejmě sestra a manželka [[Amenemhet IV.|Amenemheta IV.]],
 +
[[File:Louvre 0320O7 01.jpg|thumb|150x150px|Torzo sochy královny Sebeknofru]]
 +
která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.</ref>  
  
 
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.<ref>Verner 2003: 432-433.</ref>  
 
Podle [[Turínský papyrus|Turínského papyru]] vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.<ref>Verner 2003: 432-433.</ref>  
Řádek 5: Řádek 7:
 
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.<ref>Schneider 1996: 270.</ref>
 
O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V [[Avaris|Tell ed-Dabě]] byly nalezeny tři její sfingy.<ref>Schneider 1996: 270.</ref>
  
Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.   
+
Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se
 +
 
 +
o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.   
 
=== Zahraničí===  
 
=== Zahraničí===  
 
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z  núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.
 
Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z  núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.
Řádek 16: Řádek 20:
  
 
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
 
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
 +
 +
Grajetzki, W. 2002: Zwei Pyramiden der 13. Dynastie bei Mazghuna und die ungeklärte Frage des Bestattungsortes von Amenemhet IV. und Sobeknofru. Sokar 5, 24-27.
  
 
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
 
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
 +
 +
Pignattari, Stefania 2008. Due donne per il trono d'Egitto: Neferuptah e Sobekneferu. Piccola Biblioteca di Egittologia 10. Imola (Bologna): La Mandragora.
  
 
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.
 
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.

Verze z 2. 2. 2017, 15:05

Meritre Sebeknofru či také Neferusobek byla dcera Amenemheta III. zřejmě sestra a manželka Amenemheta IV.,

Torzo sochy královny Sebeknofru

která se po jeho smrti stala posledním vládnoucím panovníkem 12.dynastie.[1]

Podle Turínského papyru vládla 3 roky. Patří jí zřejmě jedna z pyramid v Mazghuně.[2]

Domácí politika

O královně Sebeknofru máme celkově velmi málo dokladů a památe. Podílela se na stavbě chrámu Amenemheta III. v Hawwáře, její jméno je doloženo také z Hérákleopole Magny. V Tell ed-Dabě byly nalezeny tři její sfingy.[3]

Přestože Sebeknofru vystupovala v roli faraona, většinou je zobrazována jako žena a v nápisech, kde se

o ní mluví, bývají vypisovány ženské koncovky. Někdy ovšem její ikonografie kombinuje ženské a mužské prvky, např. v oděvech.

Zahraničí

Mimo hranice Egypta je o královně málo dokladů.Z núbijské lokality Kumma pochází graffito, zapisující výšku nilských záplav z 3. roku její vlády.


  1. Verner-Bareš-Vachala 2007: 315.
  2. Verner 2003: 432-433.
  3. Schneider 1996: 270.

Literatura

Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.

Grajetzki, W. 2002: Zwei Pyramiden der 13. Dynastie bei Mazghuna und die ungeklärte Frage des Bestattungsortes von Amenemhet IV. und Sobeknofru. Sokar 5, 24-27.

Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.

Pignattari, Stefania 2008. Due donne per il trono d'Egitto: Neferuptah e Sobekneferu. Piccola Biblioteca di Egittologia 10. Imola (Bologna): La Mandragora.

Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.

Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.

Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.

Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.