Senusret I.: Porovnání verzí

Řádek 8: Řádek 8:
  
 
=== Zahraniční politika ===
 
=== Zahraniční politika ===
Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal [[Buhén]], kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost. Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi. S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty.
+
Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal [[Buhén]], kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost.<ref name=":1" /> Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi. S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty.
  
 
Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve [[Wádí Hammámát]] z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.<ref name=":0">Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.</ref>
 
Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve [[Wádí Hammámát]] z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.<ref name=":0">Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.</ref>
Řádek 17: Řádek 17:
 
Je považován za zakladatele chrámu v [[Karnak|Karnaku]] (Ipet isut), postavil zde tzv. Bílou kapli z bloků bílého vápence, reliéfní výzdoba zobrazuje oslavy svátku sed, na jižní a severní stěně se nachází výčet egyptských nomů (předchozí výčty nomů známe z Lomené pyramidy v [[Dahšúr|Dahšúru]] a [[Niuserre|Niuserrova]] slunečního chrámu v [[Abú Ghuráb|Abú Ghurábu]]). Mezi pozůstatky stavební činnosti Senusreta I. v [[Karnak|Karnaku]] patří také dvě kolosální sochy. V [[Héliopolis|Héliopoli]] postavil panovník zřejmě nový chrámový komplex Re-Atuma, ve kterém nechal vztyčit obelisk,který je nejstarším královským obeliskem in situ a který zde stojí dodnes.<ref name=":0" />  
 
Je považován za zakladatele chrámu v [[Karnak|Karnaku]] (Ipet isut), postavil zde tzv. Bílou kapli z bloků bílého vápence, reliéfní výzdoba zobrazuje oslavy svátku sed, na jižní a severní stěně se nachází výčet egyptských nomů (předchozí výčty nomů známe z Lomené pyramidy v [[Dahšúr|Dahšúru]] a [[Niuserre|Niuserrova]] slunečního chrámu v [[Abú Ghuráb|Abú Ghurábu]]). Mezi pozůstatky stavební činnosti Senusreta I. v [[Karnak|Karnaku]] patří také dvě kolosální sochy. V [[Héliopolis|Héliopoli]] postavil panovník zřejmě nový chrámový komplex Re-Atuma, ve kterém nechal vztyčit obelisk,který je nejstarším královským obeliskem in situ a který zde stojí dodnes.<ref name=":0" />  
  
Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v [[Abydos|Abydu]]. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu.<ref>Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref> Další stavební aktivity známe z [[Elefantina|Elefantiny]], kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či  z Minova chrámu v [[Koptos|Koptu]], odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů.<ref name=":0" /> Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.
+
Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v [[Abydos|Abydu]]. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu.<ref name=":1">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref> Další stavební aktivity známe z [[Elefantina|Elefantiny]], kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či  z Minova chrámu v [[Koptos|Koptu]], odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů.<ref name=":0" /> Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 29. 12. 2014, 16:24

Senusret I. Cheperkare byl vládcem 12. dynastie, o kterém máme pravděpodobně nejvíce informací ze všech panovníků Střední říše. Významný byl zejména zahraničními výpravami válečného i obchodního charakteru a bohatým stavebním programem. V jeho době se zvýšil význam Abydu v souvislosti s rostoucím usirovským kultem. Svou pyramidu si nechal postavit v Lištu severně od Amenemheta I.

  • otec: Amenemhet I.
  • matka: snad Neferitatenen
  • vládl 44 nebo 45 let

Domácí politika

Senusret I. reorganizoval nebo přinejmenší upevnil hranice jednotlivých krajů. Jejich seznam spolu s hlavními městy a místními božstvy nechal vytesat na stěny tzv. Bílé kaple v Karnaku.[1] Budoval kanály ve fajjúmské oblasti.

Zahraniční politika

Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal Buhén, kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost.[2] Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi. S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty.

Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve Wádí Hammámát z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.[1]

Stavební aktivity

Senusret I. jako první zavedl stavební program, podle kterého se stavělo na všech kultovních místech po celé zemi, tím narušil mocenské základny místních chrámů a kněží. Postavil několik nových chrámových komplexů.

Je považován za zakladatele chrámu v Karnaku (Ipet isut), postavil zde tzv. Bílou kapli z bloků bílého vápence, reliéfní výzdoba zobrazuje oslavy svátku sed, na jižní a severní stěně se nachází výčet egyptských nomů (předchozí výčty nomů známe z Lomené pyramidy v Dahšúru a Niuserrova slunečního chrámu v Abú Ghurábu). Mezi pozůstatky stavební činnosti Senusreta I. v Karnaku patří také dvě kolosální sochy. V Héliopoli postavil panovník zřejmě nový chrámový komplex Re-Atuma, ve kterém nechal vztyčit obelisk,který je nejstarším královským obeliskem in situ a který zde stojí dodnes.[1]

Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v Abydu. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu.[2] Další stavební aktivity známe z Elefantiny, kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či z Minova chrámu v Koptu, odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů.[1] Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
  2. 2,0 2,1 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.