Senusret II.: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Senusret II. Chacheperre''' byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na st…“)
 
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
* otec: [[Amenemhet II.]]
 
* otec: [[Amenemhet II.]]
* matka: [[Nofret II.]]
+
* matka: [[Nofret II.]][[File:Senusret II.jpg|thumb|150x150px|Senusret II.]]
 
 
 
=== Fajjúmská oáza ===
 
=== Fajjúmská oáza ===
 
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.</ref>
 
Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.<ref>Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.</ref>
Řádek 16: Řádek 15:
  
 
=== Káhún ===
 
=== Káhún ===
Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem. Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů. Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.<ref>Více viz např.Luft 1992,  Clagett 1999, Quirke 1999.</ref>  
+
Senusret II. byl pohřben v [[Láhún|Láhúnu]]. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem.
 +
 
 +
Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů.
 +
 
 +
Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.<ref>Více viz např.Luft 1992,  Clagett 1999, Quirke 1999.</ref>  
  
  

Verze z 2. 2. 2017, 13:02

Senusret II. Chacheperre byl čtvrtým panovníkem 12.dynastie. Tři roky byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je na stéle z Tošky a jde o rok 8/9.

Fajjúmská oáza

Tento faraon věnoval velkou pozornost kultivaci oblasti Fajjúmu, kterou zkultivoval a pomocí umělých zavodňovacích kanálů rozšířil v této oblasti zemědělskou půdu.[1]


Zahraniční politika

Z doby vlády Senusreta II. nejsou doloženy žádné vojenské výpravy, pouze expedice do Wádí Gawásis v prvním roce jeho vlády a následně ve druhém roce pak do Wádí Hammamát, Wádí el-Húdí a na Sinaj. V 8. a 9. roce pak máme doloženou výpravu do lomů v Tošce.[2]


Stavební aktivita

Senusret II. byl prvním panovníkem, který stavěl v lokalitě Qasr es-Sagha, tento chrám ovšem nebyl dokončen. U Asuánu podél cesty u prvního kataraktu ochrannou zeď. Jeho sochy byly nalezeny v Karnaku, Medamúdu, Mennoferu atp.

Káhún

Senusret II. byl pohřben v Láhúnu. V blízkosti jeho pohřebního komplexu se nachází pyramidové město Káhún (původně Hetep-Senusret) které možná Senusretovi sloužilo i jako sídlo. V pozdějších dobách pak bylo město užíváno zádušním kněžstvem.

Káhún je jedním z mála dokladů sídelní architektury starověkého Egypta. Městečko se dělilo na tři hlavní části - akropoli, větší západní část s velkými domy složitých půdorysů pro bohatší obyvatelstvo a menší a chudší východní část. Celé město obklopovala 3m silná ohradní zeď. Celkem zde bylo asi 2000 domů.

Z Káhúnu pochází mnoho zajímavých nálezů, např. lékařské nástroje, keramika, dokládající obchod s Egejskými oblastmi nebo písemné dokumenty. Významným nálezem byl tzv. káhúnský/Illáhúnský archiv, v němž se nacházely jak administrativní texty, popisující chod zádušního kultu, ale také lékařské nebo matematické texty.[3]


  1. Verner-Bareš-Vachala 2007: 393.
  2. Schneider 1996: 418.
  3. Více viz např.Luft 1992, Clagett 1999, Quirke 1999.

Literatura

Clagett, Marshall 1999. Ancient Egyptian science: a source book. Volume three: ancient Egyptian mathematics. Memoirs of the American Philosophical Society 232. Philadelphia: American Philosophical Society.

Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.

Luft, Ulrich, Das Archiv von Illahun. Briefe 1, Berlin, Akademie Verlag, 1992 = Hieratische Papyri aus den Staatlichen Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, 1. (21 x 30 cm; portfolio containing VII, 50 unnumbered p., pl., all loose).

Quirke, Stephen 1999. Visible and invisible: the king in the administrative papyri of the late Middle Kingdom. In Gundlach, Rolf and Wilfried Seipel (eds), Das frühe ägyptische Königtum: Akten des 2. Symposiums zur ägyptischen Königsideologie in Wien, 24.-26.9.1997, 63-71. Wiesbaden: Harrassowitz.

Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.

Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.

Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.