Skupinová a masová komunikace: Porovnání verzí

m (Zuzana.Kalousova přesunul stránku 14. Skupinová a masová komunikace na Skupinová a masová komunikace)
m
Řádek 1: Řádek 1:
== Masová komunikace ==
+
[[Soubor:Pyramida komunikace.png|náhled|vpravo|Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy. Převzato z Mcquail, 2010.<ref name="Mcq" />)]]
 +
'''Skupinová a masová komunikace''' představuje [[Komunikace|komunikaci]] více než dvou lidí, které je již nad rámec malé skupiny. Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. [[Interpersonální komunikace]] je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho<ref name="Castells" />. Cokoli nad dva jedince a [[Malá skupina|malou skupinu]] je již skupinová, nebo masová komunikace<ref name="DeVito">DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.</ref>. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky<ref name="Castells">Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.</ref>.
  
=== Definice ===
+
Masová komunikace probíhá prostřednictvím '''tradičních sdělovacích prostředků''' (TV, rádio, noviny, atd.) a '''nových médií''' (internet, atd.). Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může<ref name="Mcq">Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.</ref>. Masová komunikace tedy může být '''interaktivní''' nebo '''jednosměrná'''<ref name="Castells" />.
  
Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. Cokoli nad dva jedince a malou skupinu je již skupinová, nebo masová komunikace  <ref name="DeVito">DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.</ref>. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky <ref name="Castells">Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.</ref>.
+
S příchodem médií typu [https://www.youtube.com/ Youtube] lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazvat jako [http://wiki.p2pfoundation.net/Mass_Self_Communication mass-self communication]'' <ref name="Castells" />.  
 
 
Masová komunikace probíhá prostřednictvím '''tradičních sdělovacích prostředků''' (''tj. TV, rádio, noviny, atp.'') a '''nových médií''' (''tj. internet, ad.'').  Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může  <ref name="Mcq">Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.</ref>. Masová komunikace tedy může být '''interaktivní''' nebo '''jednosměrná'''  <ref name="Castells" />.
 
 
 
''Pozn.:Interpersonální komunikace je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho''  <ref name="Castells" />.
 
 
 
''Pozn.:S příchodem médií typu Youtube lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazva jako [http://wiki.p2pfoundation.net/Mass_Self_Communication mass-self communication]'' <ref name="Castells" />.  
 
 
 
Následující pyramida ukazuje, kde je masová komunikace jako jeden z procesů sociální komunikace zařazena (Figure 1.2. in Mcquail, 2010 <ref name="Mcq" />):
 
 
 
[[File:pyramida komunikace.png|400px]]
 
 
 
''Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy.
 
''
 
 
 
=== Persuaze masové komunikace ===
 
  
 +
== Persuaze masové komunikace ==
  
 
Výchozí jsou '''pragmatické teorie komunikace''' (dále PTK), které vysvětlují způsob jakým slova a symboly ovlivňují posluchače a jakým způsobem jsou postoje a domněnky utvářeny skrze symboly (Teorie duálních procesů, Heuristických systematických modelů  <ref name="Chaiken">Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.</ref> a Elaboration Likelihood Model  <ref name="Petty">Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York. </ref>.
 
Výchozí jsou '''pragmatické teorie komunikace''' (dále PTK), které vysvětlují způsob jakým slova a symboly ovlivňují posluchače a jakým způsobem jsou postoje a domněnky utvářeny skrze symboly (Teorie duálních procesů, Heuristických systematických modelů  <ref name="Chaiken">Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.</ref> a Elaboration Likelihood Model  <ref name="Petty">Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York. </ref>.
Řádek 29: Řádek 16:
 
Jaký způsob je využit závisí na motivaci, dostupnosti heuristik (availability heuristic) a dostupnosti kognitivních zdrojů (tj. únava). Pokud má být zpráva persuazivní, musí vycházet z dané situace jedince, tj. pokud je unavený, nebude jej zajímat informace, pokud je motivovaný, nepřesvědčí jej citově zabarvená zpráva.
 
Jaký způsob je využit závisí na motivaci, dostupnosti heuristik (availability heuristic) a dostupnosti kognitivních zdrojů (tj. únava). Pokud má být zpráva persuazivní, musí vycházet z dané situace jedince, tj. pokud je unavený, nebude jej zajímat informace, pokud je motivovaný, nepřesvědčí jej citově zabarvená zpráva.
  
Leech (1966) identifikoval tzv. '''loaded language''', což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách <ref name="Hook">Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.</ref>.
+
Leech (1966){{zdroj?}} identifikoval tzv. '''loaded language''', což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách <ref name="Hook">Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.</ref>.
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 +
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
== Externí odkazy ==
 +
 +
* [[Youtube.com|https://www.youtube.com/]]
 +
 +
== Použitá literatura ==
 +
 +
== Související články ==
 +
 +
[[Kategorie: Psychologie]]
 +
[[Kategorie: Sociální psychologie]]

Verze z 3. 11. 2017, 21:40

Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy. Převzato z Mcquail, 2010.[1])

Skupinová a masová komunikace představuje komunikaci více než dvou lidí, které je již nad rámec malé skupiny. Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. Interpersonální komunikace je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho[2]. Cokoli nad dva jedince a malou skupinu je již skupinová, nebo masová komunikace[3]. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky[2].

Masová komunikace probíhá prostřednictvím tradičních sdělovacích prostředků (TV, rádio, noviny, atd.) a nových médií (internet, atd.). Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může[1]. Masová komunikace tedy může být interaktivní nebo jednosměrná[2].

S příchodem médií typu Youtube lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazvat jako mass-self communication [2].

Persuaze masové komunikace

Výchozí jsou pragmatické teorie komunikace (dále PTK), které vysvětlují způsob jakým slova a symboly ovlivňují posluchače a jakým způsobem jsou postoje a domněnky utvářeny skrze symboly (Teorie duálních procesů, Heuristických systematických modelů [4] a Elaboration Likelihood Model [5].

PTK definují dva způsoby, kterými lze informaci vnímat:

  • Systematický nebo centrální: zohledňuje informační obsah, cílevědomé, náročné
  • Heuristický nebo periferální: využívá snadných kognitivních zkratek, které ovšem zohledňují spíše kontext než obsah zprávy

Jaký způsob je využit závisí na motivaci, dostupnosti heuristik (availability heuristic) a dostupnosti kognitivních zdrojů (tj. únava). Pokud má být zpráva persuazivní, musí vycházet z dané situace jedince, tj. pokud je unavený, nebude jej zajímat informace, pokud je motivovaný, nepřesvědčí jej citově zabarvená zpráva.

Leech (1966)[zdroj?] identifikoval tzv. loaded language, což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách [6].

Reference

  1. 1,0 1,1 Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.
  3. DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.
  4. Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.
  5. Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York.
  6. Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.

Externí odkazy

Použitá literatura

Související články