Proces řízení projektových rizik

Riziko je jakákoliv nežádoucí, nečekaná nebo neplánovaná událost, která může mít negativní dopad na náš projekt, může ohrozit jeden nebo více cílů projektu a má určitou pravděpodobnost výskytu. Rizikem jsou i události, které mají na projekt pozitivní dopad, ale jsou nečekané.[1]

Řízení rizik (risk management) je neustále se opakující sled vzájemně souvisejících aktivit, které mají za cíl zvládnout potenciální rizika. Tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu a snížit jejich dopad na projekt.[2]

Řízení rizik

End to End Risk Management - ISO 31000.png

Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni:

  1. Předcházíme nepříjemným a nečekaným situacím
  2. Vyhneme se krizovému řízení
  3. Předejdeme výskytu problémů
  4. Zamezíme jejich vystupňování

Řízení rizik musí probíhat včas, často, pravidelně a na všech úrovních projektu.

Proces řízení rizik má čtyři hlavní, na sebe navazující a neustále se opakující části:

  1. Identifikace rizik
  2. Analýza a hodnocení rizik
  3. Ošetření rizik
  4. Monitoring rizik[2]

Identifikace rizik

Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt.[3] Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé.
Mezi dokumentové zdroje patří:

  • Request for information (RFI)
  • Request for proposal (RFP)
  • Business requirements
  • Work breakdown structure (WBS)
  • Project control book (PCB) – obsahuje veškeré dokumenty o projektu
  • Databáze lessons learned
  • Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem
Risk Analysis Chart.svg

Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit:

  • Dodavatelé
  • Minulí vedoucí projektů
  • Řízení kvality
  • Právní oddělení – kontrola správných formulací ve smlouvách
  • Finanční oddělení – dohlížení na pozitivní tok peněz

Hodnocení rizik

Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést kvantitativní analýzu zjištěných rizik.
Kvalitativní analýza je rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra dopadu na cíle projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit. Běžně se v praxi zadávají rizika do matice - jedna osa určuje pravděpodobnost výskytu, druhá osa vzniklé důsledky.
Kvantitativní analýza je založena na matematických výpočtech, je tedy nutné mít velké množství vstupních dat. Tato analýza je velmi nákladná a časově náročná, z toho důvodu se používá pouze u velkých projektů.[3]

Ošetření rizik

Monitoring rizik

Odkazy

Reference

  1. Rizika (Risks). ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizika
  2. 2,0 2,1 Řízení rizik (Risk management). ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizeni-rizik.
  3. 3,0 3,1 Doporučená praxe Společnosti pro projektové řízení: oblast Řízení rizik [online]. IPMA, 2013. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://www.ipma.cz/media/1283/dobra_praxe_rizeni_rizik.pdf

Související články

Klíčová slova