Specifické poruchy učení: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Specifické poruchy učení''' (SPU) jsou skupinou duševních poruch, které způsobují '''obtíže s učením a používáním školních dovedností'''. V 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí nalezneme tyto diagnózy pod označením „'''Specifické vývojové poruchy školních dovedností'''“ ('''F81'''). 5. revize Diagnostického a statistiku manuálu mentálních poruch uvádí diagnózu „'''Specifická porucha učení'''“, kterou řadí mezi '''neurovývojové poruchy'''.  
+
'''Specifické poruchy učení''' (SPU) jsou skupinou duševních poruch, které způsobují '''obtíže s učením a používáním školních dovedností'''. V 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí nalezneme tyto diagnózy pod označením „'''Specifické vývojové poruchy školních dovedností'''“ ('''F81'''). 5. revize Diagnostického a statistiku manuálu mentálních poruch uvádí diagnózu „'''Specifická porucha učení'''“, kterou řadí mezi '''neurovývojové poruchy'''<ref>DSM - 5 (2015). ''Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch''. Praha: Testcentrum.</ref>.  
  
 
MKN-10 poskytuje následující diagnostický klíč:
 
MKN-10 poskytuje následující diagnostický klíč:
Řádek 15: Řádek 15:
 
Stejně jako u ostatních neurovývojových poruch předpokládáme u etiologie SPU především '''biologické faktory'''<ref name=":0" />. Známá je celá řada okolností dětského vývoje, které by mohly mít vliv na neurologické nálezy (problémy v těhotenství, porod, raný postnatální vývoj, …). Problémem zůstává fakt, že není jasná validní souvislost mezi závažností nálezu (např. perinatálního poškození) a mírou závažnosti klinického obrazu SPU.  
 
Stejně jako u ostatních neurovývojových poruch předpokládáme u etiologie SPU především '''biologické faktory'''<ref name=":0" />. Známá je celá řada okolností dětského vývoje, které by mohly mít vliv na neurologické nálezy (problémy v těhotenství, porod, raný postnatální vývoj, …). Problémem zůstává fakt, že není jasná validní souvislost mezi závažností nálezu (např. perinatálního poškození) a mírou závažnosti klinického obrazu SPU.  
  
Až ve 40 % diagnostikovaných případů SPU hrají roli také '''genetické faktory''', např. častý familiární výskyt těchto poruch.<br />
+
Až ve 40 % diagnostikovaných případů SPU hrají roli také '''genetické faktory''', např. častý familiární výskyt těchto poruch.
 +
 
 +
== Komorbidity SPU ==
 +
<br />
 +
 
 +
== Externí zdroj ==
 +
Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Veroniky Šporclové, Ph.D. v povinném předmětu "Dětská klinická psychologie" na KPS FF UK.
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
 +
=== Literatura ===
 +
DSM – 5 (2015). ''Diagnostický a statistický manuál duševních poruch''. Praha: Testcentrum.
 +
 
 +
Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10.
 +
 
 +
Hort, V., Hrdlička, M., Koucorková, J., Malá, E. a kol. (2000). ''Dětská a adolescentní psychiatrie''. Praha: Portál.
 +
 
 +
Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (1997). ''Dětská klinická psychologie''. Praha: Grada.

Verze z 23. 4. 2020, 17:13

Specifické poruchy učení (SPU) jsou skupinou duševních poruch, které způsobují obtíže s učením a používáním školních dovedností. V 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí nalezneme tyto diagnózy pod označením „Specifické vývojové poruchy školních dovedností“ (F81). 5. revize Diagnostického a statistiku manuálu mentálních poruch uvádí diagnózu „Specifická porucha učení“, kterou řadí mezi neurovývojové poruchy[1].

MKN-10 poskytuje následující diagnostický klíč:

  • F81.0: Specifická porucha čtení (dyslexie)
  • F81.1: Specifická porucha psaní a výslovnosti (dysgrafie).
  • F81.2: Specifická porucha počítání (dyskalkulie).
  • F81.3: Smíšená porucha školních dovedností - porucha kombinující v diagnostikovatelné míře více projevů jiných specifických poruch učení.
  • F81.8: Jiná vývojová porucha školních dovedností.
  • F81.9: Vývojová porucha školních dovedností nespecifická.

Výskyt specifických poruch učení je obtížně určitelný zejména pro vysokou variabilitu klinických a diagnostických znaků (např. závažnost poruchy). Různé studie uvádí prevalenci těchto poruch v dětské populaci v rozmezí 2 - 20 %. Významně častěji se také vyskytují u chlapců než u dívek (v poměru 3-5:1)[2].

Etiologie SPU

Stejně jako u ostatních neurovývojových poruch předpokládáme u etiologie SPU především biologické faktory[2]. Známá je celá řada okolností dětského vývoje, které by mohly mít vliv na neurologické nálezy (problémy v těhotenství, porod, raný postnatální vývoj, …). Problémem zůstává fakt, že není jasná validní souvislost mezi závažností nálezu (např. perinatálního poškození) a mírou závažnosti klinického obrazu SPU.

Až ve 40 % diagnostikovaných případů SPU hrají roli také genetické faktory, např. častý familiární výskyt těchto poruch.

Komorbidity SPU


Externí zdroj

Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Veroniky Šporclové, Ph.D. v povinném předmětu "Dětská klinická psychologie" na KPS FF UK.

Odkazy

Reference

  1. DSM - 5 (2015). Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch. Praha: Testcentrum.
  2. 2,0 2,1 Hort, V., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E. a kol. (2000). Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál.

Literatura

DSM – 5 (2015). Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha: Testcentrum.

Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10.

Hort, V., Hrdlička, M., Koucorková, J., Malá, E. a kol. (2000). Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál.

Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (1997). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.