Specifika a metody poradenské práce u zdravotně a sociálně znevýhodněných: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „ == Aktuálně používaná terminologie == Termíny zdravotní a sociální znevýhodnění lze nalézt v původním znění zákona 561/2004 Sb., o pře…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
  
 
+
=='''Aktuálně používaná terminologie'''==
== Aktuálně používaná terminologie ==
 
 
Termíny zdravotní a sociální znevýhodnění lze nalézt v původním znění zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon se zmiňuje o zdravotním a sociálním znevýhodnění v § 16, který vymezuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP). Zde je uvedeno, že dítětem, žákem, či studentem s SVP je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Toto znění zákona je však zastaralé a podle nejnovější novely z 15.9.2019 je zmínka o zdravotním a sociálním znevýhodnění vynechána. V novele je dítě, žák a student s SVP definován takto: (1) „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta (…)“. Hlavní změnou v § 16 je to, že nedefinuje žáka s SVP podle medicínských diagnóz, ale hodnotí především dopady postižení či znevýhodnění na vzdělávání. V novele je dále podrobněji vymezena také poradenská podpora osob s SVP (561/2004 Sb.).  
 
Termíny zdravotní a sociální znevýhodnění lze nalézt v původním znění zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon se zmiňuje o zdravotním a sociálním znevýhodnění v § 16, který vymezuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP). Zde je uvedeno, že dítětem, žákem, či studentem s SVP je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Toto znění zákona je však zastaralé a podle nejnovější novely z 15.9.2019 je zmínka o zdravotním a sociálním znevýhodnění vynechána. V novele je dítě, žák a student s SVP definován takto: (1) „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta (…)“. Hlavní změnou v § 16 je to, že nedefinuje žáka s SVP podle medicínských diagnóz, ale hodnotí především dopady postižení či znevýhodnění na vzdělávání. V novele je dále podrobněji vymezena také poradenská podpora osob s SVP (561/2004 Sb.).  
Pro úplnost dodáváme, že v původním znění školského zákona spadají pod děti, žáky a studenty SVP také osoby se zdravotním postižením (561/2004 Sb.).
+
Pro úplnost dodáváme, že v původním znění školského zákona spadají pod děti, žáky a studenty SVP také osoby se zdravotním postižením.
  
=== Zdravotní a sociální znevýhodnění ===
+
===Zdravotní a sociální znevýhodnění===
 
¨
 
¨
==== Osoba se zdravotním znevýhodněním ====
+
====Osoba se zdravotním znevýhodněním====
 
Podle původního znění zákona 561/2004 Sb. (školský zákon) § 16 je zdravotním znevýhodněným „zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání“.
 
Podle původního znění zákona 561/2004 Sb. (školský zákon) § 16 je zdravotním znevýhodněným „zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání“.
  
==== Osoba se sociálním znevýhodněním ====
+
====Osoba se sociálním znevýhodněním====
 
Podle § 16 školského zákona 561/2004 Sb. sociálním znevýhodněním „rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky“.
 
Podle § 16 školského zákona 561/2004 Sb. sociálním znevýhodněním „rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky“.
 
Podle Novosada (2009) jsou osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, nejen osoby výše definované jako zdravotně a sociálně znevýhodněné, ale také osoby se zdravotním postižením. Znevýhodnění, ať už zdravotní či sociální, může u všech třech skupin osob vyplývat ze situací, do kterých se kvůli svým zdravotním či jiným potížím dostávají. Například sociálně znevýhodněný tak může být i jedinec se zdravotním postižením, jelikož s postižením musí fungovat v sociálním prostředí. V důsledku svého postižení tak může být znevýhodněn například na trhu práce.
 
Podle Novosada (2009) jsou osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, nejen osoby výše definované jako zdravotně a sociálně znevýhodněné, ale také osoby se zdravotním postižením. Znevýhodnění, ať už zdravotní či sociální, může u všech třech skupin osob vyplývat ze situací, do kterých se kvůli svým zdravotním či jiným potížím dostávají. Například sociálně znevýhodněný tak může být i jedinec se zdravotním postižením, jelikož s postižením musí fungovat v sociálním prostředí. V důsledku svého postižení tak může být znevýhodněn například na trhu práce.
  
==== Osoba se zdravotním postižením ====
+
====Osoba se zdravotním postižením====
 
Školský zákon z roku 2004 definuje zdravotním postižením jako „mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování“ (561/2004 Sb.).
 
Školský zákon z roku 2004 definuje zdravotním postižením jako „mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování“ (561/2004 Sb.).
  
== Poradenství ==
+
==Poradenství==
 
Poradenství lze definovat jako radu, pomoc či podporu druhému. Odborné poradenství se řídí určitými pravidly a specifiky. V rámci poradenství poskytuje nějaký odborník druhému člověku, páru či skupině osob informace, podporu či rady, a to s ohledem na situaci, s kterou klient k odborníkovi – poradci přichází (Baštecká, 2005).
 
Poradenství lze definovat jako radu, pomoc či podporu druhému. Odborné poradenství se řídí určitými pravidly a specifiky. V rámci poradenství poskytuje nějaký odborník druhému člověku, páru či skupině osob informace, podporu či rady, a to s ohledem na situaci, s kterou klient k odborníkovi – poradci přichází (Baštecká, 2005).
  
 
Drapela (1995) definuje hlavní cíle poradenské práce takto:
 
Drapela (1995) definuje hlavní cíle poradenské práce takto:
* Pomoci klientům s uvědoměním si svých silných a slabých stránek a pomoci jim k lepšímu celkovému sebepoznání
 
* Pomoc klientům při ujasnění si svých krátkodobých a dlouhodobých cílů
 
* Pomoci klientům rozpoznat v čem spočívají jejich problémy pomoc jim s jejich realistickým řešením
 
* Pomoc klientům s rozhodováním a přijmutím následků těchto rozhodnutí
 
* Pomoc klientům získat sebedůvěru a schopnost důvěřovat druhým
 
  
== Specifika poradenství s osobami s mentálním postižením ==
+
*Pomoci klientům s uvědoměním si svých silných a slabých stránek a pomoci jim k lepšímu celkovému sebepoznání
 +
*Pomoc klientům při ujasnění si svých krátkodobých a dlouhodobých cílů
 +
*Pomoci klientům rozpoznat v čem spočívají jejich problémy pomoc jim s jejich realistickým řešením
 +
*Pomoc klientům s rozhodováním a přijmutím následků těchto rozhodnutí
 +
*Pomoc klientům získat sebedůvěru a schopnost důvěřovat druhým
  
=== Osoby s mentálním postižením ===
+
==Specifika poradenství s osobami s mentálním postižením==
 +
 
 +
===Osoby s mentálním postižením===
 
Mentální postižení se vyznačuje celkovým snížením inteligence. Valenta a Müller (2009) tento pojem používají jako ekvivalentní k pojmu mentálním retardace, kterým v ČR užíván. Klasifikaci mentální retardace lze nalézt v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). MKN -10 rozlišuje tyto stupně mentální retardace:
 
Mentální postižení se vyznačuje celkovým snížením inteligence. Valenta a Müller (2009) tento pojem používají jako ekvivalentní k pojmu mentálním retardace, kterým v ČR užíván. Klasifikaci mentální retardace lze nalézt v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). MKN -10 rozlišuje tyto stupně mentální retardace:
  
 
'''Lehká mentální retardace (LMR)'''
 
'''Lehká mentální retardace (LMR)'''
* IQ 50 až 69, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let.
+
 
* Stav vede k obtížím při školní výuce, avšak mnoho dospělých je schopno práce a úspěšného udržování sociálních vztahů a přispívání k životu společnosti.
+
*IQ 50 až 69, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let.
 +
*Stav vede k obtížím při školní výuce, avšak mnoho dospělých je schopno práce a úspěšného udržování sociálních vztahů a přispívání k životu společnosti.
 +
 
 
'''Střední mentální retardace (SMR)'''
 
'''Střední mentální retardace (SMR)'''
* IQ 35 až 49, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let.
+
 
* Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství, avšak mnozí se dokáží vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti a dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností. Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k práci a k činnosti ve společnosti.
+
*IQ 35 až 49, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let.
 +
*Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství, avšak mnozí se dokáží vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti a dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností. Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k práci a k činnosti ve společnosti.
 +
 
 
'''Těžká mentální retardace (TMR)'''
 
'''Těžká mentální retardace (TMR)'''
* IQ 20 až 34, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 až 6 let.
+
 
* Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.
+
*IQ 20 až 34, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 až 6 let.
 +
*Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.
 +
 
 
'''Hluboká mentální retardace (HMR)'''
 
'''Hluboká mentální retardace (HMR)'''
* IQ dosahuje nejvýše 20, u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky.
 
* Stav způsobuje nesamostatnost a je zapotřebí pomoc při pohybování, komunikaci a hygienické péči.
 
  
=== Komunikace s osobami s mentálním postižením ===
+
*IQ dosahuje nejvýše 20, u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky.
 +
*Stav způsobuje nesamostatnost a je zapotřebí pomoc při pohybování, komunikaci a hygienické péči.
 +
 
 +
===Komunikace s osobami s mentálním postižením===
 
Valenta a Müller (2009) uvádí obecné praktické rady, jak komunikovat s lidmi s mentálním postižením:
 
Valenta a Müller (2009) uvádí obecné praktické rady, jak komunikovat s lidmi s mentálním postižením:
* chovejte se k lidem s postižením adekvátně jejich věku;
 
* pokud máte pocit, že člověk s mentálním postižením potřebuje vaši podporu, můžete ji nabídnout, ale počkejte, až bude váš návrh přijat – dohodněte se se svým partnerem, jakým způsobem mu můžete nejlépe pomoci, nezačínejte „velet“ a dělat za něj všechno sami;
 
* pamatujte, že ne všichni lidé s mentálním postižením mají nutně velké potíže v komunikaci, a ne všichni lidé, kteří v komunikaci problémy mají, mají zároveň mentální postižení;
 
* naladění: věnujte čas vytvoření bezpečné atmosféry a budování důvěry;
 
* aktivně naslouchejte, nechte partnera povídat bez přerušování, přiměřeně udržujte oční kontakt, dejte najevo svůj zájem a ochotu komunikovat;
 
* pokud jste přestali partnerovi rozumět, pokud je jeho sdělení velmi dlouhé nebo rychlé, přerušujte jej citlivě (zopakováním sdělení – toho, čemu jste rozuměli);
 
* mluvte tváří v tvář, pomalu, zřetelně a konkrétně – nepoužívejte složitých a příliš abstraktních slov, cizích slov, květnatých souvětí;
 
* nedávejte mnoho informací najednou;
 
* využívejte nejprve otevřených otázek – v případě, že vám partner nerozumí, můžete mu nabídnout výběr z několika možností;
 
* dejte vždy dostatek času na odpověď, nebojte se ticha;
 
* ověřujte si v průběhu rozhovoru, jak vám bylo rozuměno;
 
* pokud partnerovi nerozumíte, zeptejte se znovu – pokud stále nerozumíte, žádejte vysvětlení jiným způsobem;
 
* když upadá pozornost partnera, přerušte rozhovor nebo ukončete domlouvání stručným shrnutím (závěrem) doposud řečeného;
 
* ptejte se lidí v okolí člověka s postižením, kdy se komunikace daří, jak s ním komunikují oni.
 
  
== Systém poradenské péče o osoby s mentálním postižením ==
+
*chovejte se k lidem s postižením adekvátně jejich věku;
 +
*pokud máte pocit, že člověk s mentálním postižením potřebuje vaši podporu, můžete ji nabídnout, ale počkejte, až bude váš návrh přijat – dohodněte se se svým partnerem, jakým způsobem mu můžete nejlépe pomoci, nezačínejte „velet“ a dělat za něj všechno sami;
 +
*pamatujte, že ne všichni lidé s mentálním postižením mají nutně velké potíže v komunikaci, a ne všichni lidé, kteří v komunikaci problémy mají, mají zároveň mentální postižení;
 +
*naladění: věnujte čas vytvoření bezpečné atmosféry a budování důvěry;
 +
*aktivně naslouchejte, nechte partnera povídat bez přerušování, přiměřeně udržujte oční kontakt, dejte najevo svůj zájem a ochotu komunikovat;
 +
*pokud jste přestali partnerovi rozumět, pokud je jeho sdělení velmi dlouhé nebo rychlé, přerušujte jej citlivě (zopakováním sdělení – toho, čemu jste rozuměli);
 +
*mluvte tváří v tvář, pomalu, zřetelně a konkrétně – nepoužívejte složitých a příliš abstraktních slov, cizích slov, květnatých souvětí;
 +
*nedávejte mnoho informací najednou;
 +
*využívejte nejprve otevřených otázek – v případě, že vám partner nerozumí, můžete mu nabídnout výběr z několika možností;
 +
*dejte vždy dostatek času na odpověď, nebojte se ticha;
 +
*ověřujte si v průběhu rozhovoru, jak vám bylo rozuměno;
 +
*pokud partnerovi nerozumíte, zeptejte se znovu – pokud stále nerozumíte, žádejte vysvětlení jiným způsobem;
 +
*když upadá pozornost partnera, přerušte rozhovor nebo ukončete domlouvání stručným shrnutím (závěrem) doposud řečeného;
 +
*ptejte se lidí v okolí člověka s postižením, kdy se komunikace daří, jak s ním komunikují oni.
 +
 
 +
==Systém poradenské péče o osoby s mentálním postižením==
 
Poradenství pro osoby s mentálním postižením funguje napříč několika rezorty. Pro přehled uvádíme tabulku, ve které je nastíněno, kde může být poskytována určitá forma poradenství osobám s mentálním postižením.  
 
Poradenství pro osoby s mentálním postižením funguje napříč několika rezorty. Pro přehled uvádíme tabulku, ve které je nastíněno, kde může být poskytována určitá forma poradenství osobám s mentálním postižením.  
  
Řádek 74: Řádek 82:
 
                                                                                                           (Kolektiv autorů, 2007)
 
                                                                                                           (Kolektiv autorů, 2007)
  
=== Poradenství v oblasti školství ===
+
===Poradenství v oblasti školství===
 
Poradenská činnost ve školství je definována vyhláškou 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení (spolu s vyhláškou 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných byla nahrazena vyhláškou 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce, z roku 2019 jsou pouze drobné úpravy).
 
Poradenská činnost ve školství je definována vyhláškou 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení (spolu s vyhláškou 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných byla nahrazena vyhláškou 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce, z roku 2019 jsou pouze drobné úpravy).
 
Poradenství je poskytováno ve školských poradenských zařízení, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Poradenství je dále poskytováno ve školách. Ve školách poskytuje poradenskou pomoc školní psycholog, školní speciální pedagog, metodik prevence nebo výchovný poradce (Knotová, 2014; Procházka, 2014).
 
Poradenství je poskytováno ve školských poradenských zařízení, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Poradenství je dále poskytováno ve školách. Ve školách poskytuje poradenskou pomoc školní psycholog, školní speciální pedagog, metodik prevence nebo výchovný poradce (Knotová, 2014; Procházka, 2014).
  
===== Pedagogicko-psychologické poradny =====
+
=====Pedagogicko-psychologické poradny=====
* Tým pracovníků tvoří: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník.  
+
 
* Poskytuje služby dětem a žákům od 3 let věku do doby ukončení přípravy na povolání, tedy maximálně do 26 let.  
+
*Tým pracovníků tvoří: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník.
* Činnost se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních.
+
*Poskytuje služby dětem a žákům od 3 let věku do doby ukončení přípravy na povolání, tedy maximálně do 26 let.
 +
*Činnost se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních.
  
 
'''Standardní činnosti poraden:'''
 
'''Standardní činnosti poraden:'''
Řádek 89: Řádek 98:
  
 
'''Konkrétní úkoly, kterými se PPP zabývá:'''
 
'''Konkrétní úkoly, kterými se PPP zabývá:'''
* připravenost žáků na povinnou školní docházku, odborný posudek
+
 
* diagnostika dětí předškolního věku z důvodu nerovnoměrného vývoje
+
*připravenost žáků na povinnou školní docházku, odborný posudek
* diagnostika dětí s problémy v adaptaci a s výchovnými problémy včetně SPU
+
*diagnostika dětí předškolního věku z důvodu nerovnoměrného vývoje
* diagnostika žáků s výukovými problémy
+
*diagnostika dětí s problémy v adaptaci a s výchovnými problémy včetně SPU
* doporučuje vhodnou formu vzdělávání
+
*diagnostika žáků s výukovými problémy
* provádí psychologická a speciálněpedagogická vyšetření pro zařazení žáků do tříd s upravenými vzdělávacími programy pro žáky se zdravotním postižením
+
*doporučuje vhodnou formu vzdělávání
* zpracovává odborné posudky a návrhy opatření pro školy na základě výsledků diagnostiky
+
*provádí psychologická a speciálněpedagogická vyšetření pro zařazení žáků do tříd s upravenými vzdělávacími programy pro žáky se zdravotním postižením
* diagnostika sociálního klimatu třídních kolektivů
+
*zpracovává odborné posudky a návrhy opatření pro školy na základě výsledků diagnostiky
* metodická pomoc pedagogickým pracovníkům
+
*diagnostika sociálního klimatu třídních kolektivů
* pomoc při řešení výukových a výchovných problémů dětí
+
*metodická pomoc pedagogickým pracovníkům
* pomoc při profesionální orientaci žáků
+
*pomoc při řešení výukových a výchovných problémů dětí
 +
*pomoc při profesionální orientaci žáků
 +
 
 
                                                                                                 (Kolektiv autorů, 2007; 72/2005 Sb.)
 
                                                                                                 (Kolektiv autorů, 2007; 72/2005 Sb.)
  
  
===== Speciálněpedagogická centra (SPC) =====
+
=====Speciálněpedagogická centra (SPC)=====
 
V praxi spadají nejčastěji do působnosti škol samostatně zřizovaných pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. Podle toho se SPC dělí na SPC pro žáky s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, dále SPC pro žáky s vadami řeči, s poruchami autistického spektra, s hluchoslepotou a s více vadami.  
 
V praxi spadají nejčastěji do působnosti škol samostatně zřizovaných pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. Podle toho se SPC dělí na SPC pro žáky s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, dále SPC pro žáky s vadami řeči, s poruchami autistického spektra, s hluchoslepotou a s více vadami.  
  
 
'''Činnosti:'''
 
'''Činnosti:'''
 
I. Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika
 
I. Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika
* doporučení podpůrných opatření
+
 
* stanovení speciálně pedagogických intervenčních postupů
+
*doporučení podpůrných opatření
* zpracování návrhů na zařazování a přeřazování žáků včetně způsobů jejich zajištění do škol, tříd, nebo studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona
+
*stanovení speciálně pedagogických intervenčních postupů
* zpracování návrhů vzdělávání žáka podle vzdělávacího programu odpovídajícího jeho vzdělávacím potřebám
+
*zpracování návrhů na zařazování a přeřazování žáků včetně způsobů jejich zajištění do škol, tříd, nebo studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona
* doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
+
*zpracování návrhů vzdělávání žáka podle vzdělávacího programu odpovídajícího jeho vzdělávacím potřebám
* uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek nebo přijímacích zkoušek
+
*doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
* poskytování služeb kariérového poradenství
+
*uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek nebo přijímacích zkoušek
 +
*poskytování služeb kariérového poradenství
 +
 
 
II. Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora
 
II. Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora
 
III. Informační a metodická činnost, podpora a evidence
 
III. Informační a metodická činnost, podpora a evidence
  
===== SPC pro osoby s mentálním postižením =====
+
=====SPC pro osoby s mentálním postižením=====
* Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika pro účely stanovení podpůrných opatření a zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením
+
 
* Podpora všestranného rozvoje zahrnující podporu rozvoje hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, sebeobsluhy, sociálních vztahů, estetického vnímání, slovní zásoby.
+
*Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika pro účely stanovení podpůrných opatření a zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením
* Metodika cvičení pro děti raného věku, smyslová výchova
+
*Podpora všestranného rozvoje zahrnující podporu rozvoje hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, sebeobsluhy, sociálních vztahů, estetického vnímání, slovní zásoby.
* Systematický rozvoj slovní zásoby a dílčích strategií učení
+
*Metodika cvičení pro děti raného věku, smyslová výchova
* Podpora krátkodobé paměti, rozvoj pozornosti žáků
+
*Systematický rozvoj slovní zásoby a dílčích strategií učení
* Příprava na zařazení do výchovně vzdělávacího procesu
+
*Podpora krátkodobé paměti, rozvoj pozornosti žáků
* Další formy a metody výuky pro vzdělávání žáků s MP
+
*Příprava na zařazení do výchovně vzdělávacího procesu
* Nácvik alternativních forem čtení
+
*Další formy a metody výuky pro vzdělávání žáků s MP
* Využívání nových technologií, zejména elektronických učebnic
+
*Nácvik alternativních forem čtení
* Zajišťování logopedické péče se zaměřením na AAK
+
*Využívání nových technologií, zejména elektronických učebnic
* Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie
+
*Zajišťování logopedické péče se zaměřením na AAK
* Metodická podpora pedagogům
+
*Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie
* Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy
+
*Metodická podpora pedagogům
 +
*Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy
 +
 
 
                                                                                         (Kolektiv autorů, 2007; vyhláška 72/2005 Sb.)
 
                                                                                         (Kolektiv autorů, 2007; vyhláška 72/2005 Sb.)
  
 
Zdroje:
 
Zdroje:
* Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: Grada.
+
 
* Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK.
+
*Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: Grada.
* Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada.
+
*Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK.
* MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Získáno 16. dubna 2020 z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.
+
*Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada.
* Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotní a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál.
+
*MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Získáno 16. dubna 2020 z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.
* Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. (2007). Univerzita Palackého v Olomouci.
+
*Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotní a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál.
* Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/.
+
*Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. (2007). Univerzita Palackého v Olomouci.
* Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing.
+
*Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/.
* Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie: [teoretické základy a metodika] (4., aktualiz. a rozš. vyd). Parta.
+
*Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing.
* Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
+
*Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie: [teoretické základy a metodika] (4., aktualiz. a rozš. vyd). Parta.
* Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
+
*Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
* Zákon 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
+
*Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
*  
+
*Zákon 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
 +
*
 
*
 
*

Verze z 16. 4. 2020, 13:19

Aktuálně používaná terminologie

Termíny zdravotní a sociální znevýhodnění lze nalézt v původním znění zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon se zmiňuje o zdravotním a sociálním znevýhodnění v § 16, který vymezuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP). Zde je uvedeno, že dítětem, žákem, či studentem s SVP je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Toto znění zákona je však zastaralé a podle nejnovější novely z 15.9.2019 je zmínka o zdravotním a sociálním znevýhodnění vynechána. V novele je dítě, žák a student s SVP definován takto: (1) „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta (…)“. Hlavní změnou v § 16 je to, že nedefinuje žáka s SVP podle medicínských diagnóz, ale hodnotí především dopady postižení či znevýhodnění na vzdělávání. V novele je dále podrobněji vymezena také poradenská podpora osob s SVP (561/2004 Sb.). Pro úplnost dodáváme, že v původním znění školského zákona spadají pod děti, žáky a studenty SVP také osoby se zdravotním postižením.

Zdravotní a sociální znevýhodnění

¨

Osoba se zdravotním znevýhodněním

Podle původního znění zákona 561/2004 Sb. (školský zákon) § 16 je zdravotním znevýhodněným „zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání“.

Osoba se sociálním znevýhodněním

Podle § 16 školského zákona 561/2004 Sb. sociálním znevýhodněním „rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky“. Podle Novosada (2009) jsou osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, nejen osoby výše definované jako zdravotně a sociálně znevýhodněné, ale také osoby se zdravotním postižením. Znevýhodnění, ať už zdravotní či sociální, může u všech třech skupin osob vyplývat ze situací, do kterých se kvůli svým zdravotním či jiným potížím dostávají. Například sociálně znevýhodněný tak může být i jedinec se zdravotním postižením, jelikož s postižením musí fungovat v sociálním prostředí. V důsledku svého postižení tak může být znevýhodněn například na trhu práce.

Osoba se zdravotním postižením

Školský zákon z roku 2004 definuje zdravotním postižením jako „mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování“ (561/2004 Sb.).

Poradenství

Poradenství lze definovat jako radu, pomoc či podporu druhému. Odborné poradenství se řídí určitými pravidly a specifiky. V rámci poradenství poskytuje nějaký odborník druhému člověku, páru či skupině osob informace, podporu či rady, a to s ohledem na situaci, s kterou klient k odborníkovi – poradci přichází (Baštecká, 2005).

Drapela (1995) definuje hlavní cíle poradenské práce takto:

  • Pomoci klientům s uvědoměním si svých silných a slabých stránek a pomoci jim k lepšímu celkovému sebepoznání
  • Pomoc klientům při ujasnění si svých krátkodobých a dlouhodobých cílů
  • Pomoci klientům rozpoznat v čem spočívají jejich problémy pomoc jim s jejich realistickým řešením
  • Pomoc klientům s rozhodováním a přijmutím následků těchto rozhodnutí
  • Pomoc klientům získat sebedůvěru a schopnost důvěřovat druhým

Specifika poradenství s osobami s mentálním postižením

Osoby s mentálním postižením

Mentální postižení se vyznačuje celkovým snížením inteligence. Valenta a Müller (2009) tento pojem používají jako ekvivalentní k pojmu mentálním retardace, kterým v ČR užíván. Klasifikaci mentální retardace lze nalézt v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). MKN -10 rozlišuje tyto stupně mentální retardace:

Lehká mentální retardace (LMR)

  • IQ 50 až 69, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let.
  • Stav vede k obtížím při školní výuce, avšak mnoho dospělých je schopno práce a úspěšného udržování sociálních vztahů a přispívání k životu společnosti.

Střední mentální retardace (SMR)

  • IQ 35 až 49, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let.
  • Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství, avšak mnozí se dokáží vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti a dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností. Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k práci a k činnosti ve společnosti.

Těžká mentální retardace (TMR)

  • IQ 20 až 34, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 až 6 let.
  • Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.

Hluboká mentální retardace (HMR)

  • IQ dosahuje nejvýše 20, u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky.
  • Stav způsobuje nesamostatnost a je zapotřebí pomoc při pohybování, komunikaci a hygienické péči.

Komunikace s osobami s mentálním postižením

Valenta a Müller (2009) uvádí obecné praktické rady, jak komunikovat s lidmi s mentálním postižením:

  • chovejte se k lidem s postižením adekvátně jejich věku;
  • pokud máte pocit, že člověk s mentálním postižením potřebuje vaši podporu, můžete ji nabídnout, ale počkejte, až bude váš návrh přijat – dohodněte se se svým partnerem, jakým způsobem mu můžete nejlépe pomoci, nezačínejte „velet“ a dělat za něj všechno sami;
  • pamatujte, že ne všichni lidé s mentálním postižením mají nutně velké potíže v komunikaci, a ne všichni lidé, kteří v komunikaci problémy mají, mají zároveň mentální postižení;
  • naladění: věnujte čas vytvoření bezpečné atmosféry a budování důvěry;
  • aktivně naslouchejte, nechte partnera povídat bez přerušování, přiměřeně udržujte oční kontakt, dejte najevo svůj zájem a ochotu komunikovat;
  • pokud jste přestali partnerovi rozumět, pokud je jeho sdělení velmi dlouhé nebo rychlé, přerušujte jej citlivě (zopakováním sdělení – toho, čemu jste rozuměli);
  • mluvte tváří v tvář, pomalu, zřetelně a konkrétně – nepoužívejte složitých a příliš abstraktních slov, cizích slov, květnatých souvětí;
  • nedávejte mnoho informací najednou;
  • využívejte nejprve otevřených otázek – v případě, že vám partner nerozumí, můžete mu nabídnout výběr z několika možností;
  • dejte vždy dostatek času na odpověď, nebojte se ticha;
  • ověřujte si v průběhu rozhovoru, jak vám bylo rozuměno;
  • pokud partnerovi nerozumíte, zeptejte se znovu – pokud stále nerozumíte, žádejte vysvětlení jiným způsobem;
  • když upadá pozornost partnera, přerušte rozhovor nebo ukončete domlouvání stručným shrnutím (závěrem) doposud řečeného;
  • ptejte se lidí v okolí člověka s postižením, kdy se komunikace daří, jak s ním komunikují oni.

Systém poradenské péče o osoby s mentálním postižením

Poradenství pro osoby s mentálním postižením funguje napříč několika rezorty. Pro přehled uvádíme tabulku, ve které je nastíněno, kde může být poskytována určitá forma poradenství osobám s mentálním postižením.

MZ zařízení ambulantní péče a nemocnice, odborné ústavy (psychiatrické léčebny), zvláštní dětská

                    zařízení (kojenecké ústavy)

MPSV raná péče, OSPOD MŠMT SPC, PPP, školská zařízení MV policie MS Probační a mediační služba Nestátní neziskové organizace

                                                                                                         (Kolektiv autorů, 2007)

Poradenství v oblasti školství

Poradenská činnost ve školství je definována vyhláškou 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení (spolu s vyhláškou 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných byla nahrazena vyhláškou 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce, z roku 2019 jsou pouze drobné úpravy). Poradenství je poskytováno ve školských poradenských zařízení, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Poradenství je dále poskytováno ve školách. Ve školách poskytuje poradenskou pomoc školní psycholog, školní speciální pedagog, metodik prevence nebo výchovný poradce (Knotová, 2014; Procházka, 2014).

Pedagogicko-psychologické poradny
  • Tým pracovníků tvoří: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník.
  • Poskytuje služby dětem a žákům od 3 let věku do doby ukončení přípravy na povolání, tedy maximálně do 26 let.
  • Činnost se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních.

Standardní činnosti poraden: I.Komplexní nebo zaměřená psychologická a speciálně pedagogická diagnostika II.Psychologická a speciálně pedagogická intervence III.Informační a metodická činnost a příprava podkladů pro vzdělávací opatření a dokumentace

Konkrétní úkoly, kterými se PPP zabývá:

  • připravenost žáků na povinnou školní docházku, odborný posudek
  • diagnostika dětí předškolního věku z důvodu nerovnoměrného vývoje
  • diagnostika dětí s problémy v adaptaci a s výchovnými problémy včetně SPU
  • diagnostika žáků s výukovými problémy
  • doporučuje vhodnou formu vzdělávání
  • provádí psychologická a speciálněpedagogická vyšetření pro zařazení žáků do tříd s upravenými vzdělávacími programy pro žáky se zdravotním postižením
  • zpracovává odborné posudky a návrhy opatření pro školy na základě výsledků diagnostiky
  • diagnostika sociálního klimatu třídních kolektivů
  • metodická pomoc pedagogickým pracovníkům
  • pomoc při řešení výukových a výchovných problémů dětí
  • pomoc při profesionální orientaci žáků
                                                                                               (Kolektiv autorů, 2007; 72/2005 Sb.)


Speciálněpedagogická centra (SPC)

V praxi spadají nejčastěji do působnosti škol samostatně zřizovaných pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. Podle toho se SPC dělí na SPC pro žáky s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, dále SPC pro žáky s vadami řeči, s poruchami autistického spektra, s hluchoslepotou a s více vadami.

Činnosti: I. Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika

  • doporučení podpůrných opatření
  • stanovení speciálně pedagogických intervenčních postupů
  • zpracování návrhů na zařazování a přeřazování žáků včetně způsobů jejich zajištění do škol, tříd, nebo studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona
  • zpracování návrhů vzdělávání žáka podle vzdělávacího programu odpovídajícího jeho vzdělávacím potřebám
  • doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
  • uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek nebo přijímacích zkoušek
  • poskytování služeb kariérového poradenství

II. Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora III. Informační a metodická činnost, podpora a evidence

SPC pro osoby s mentálním postižením
  • Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika pro účely stanovení podpůrných opatření a zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením
  • Podpora všestranného rozvoje zahrnující podporu rozvoje hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, sebeobsluhy, sociálních vztahů, estetického vnímání, slovní zásoby.
  • Metodika cvičení pro děti raného věku, smyslová výchova
  • Systematický rozvoj slovní zásoby a dílčích strategií učení
  • Podpora krátkodobé paměti, rozvoj pozornosti žáků
  • Příprava na zařazení do výchovně vzdělávacího procesu
  • Další formy a metody výuky pro vzdělávání žáků s MP
  • Nácvik alternativních forem čtení
  • Využívání nových technologií, zejména elektronických učebnic
  • Zajišťování logopedické péče se zaměřením na AAK
  • Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie
  • Metodická podpora pedagogům
  • Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy
                                                                                       (Kolektiv autorů, 2007; vyhláška 72/2005 Sb.)

Zdroje:

  • Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: Grada.
  • Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK.
  • Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada.
  • MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Získáno 16. dubna 2020 z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.
  • Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotní a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál.
  • Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. (2007). Univerzita Palackého v Olomouci.
  • Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/.
  • Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing.
  • Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie: [teoretické základy a metodika] (4., aktualiz. a rozš. vyd). Parta.
  • Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
  • Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).