Specifika a metody poradenské práce u zdravotně a sociálně znevýhodněných: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | <br /> | ||
+ | ==Aktuálně používaná terminologie== | ||
+ | Termíny zdravotní a sociální znevýhodnění lze nalézt v původním znění zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon se zmiňuje o zdravotním a sociálním znevýhodnění v § 16, který vymezuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP). Zde je uvedeno, že dítětem, žákem, či studentem s SVP je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Toto znění zákona je však zastaralé a podle nejnovější novely z 15.9.2019 je zmínka o zdravotním a sociálním znevýhodnění vynechána. V novele je dítě, žák a student s SVP definován takto: (1) ''„Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí '''osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření'''. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta (…)“''. Hlavní změnou v § 16 je to, že nedefinuje žáka s SVP podle medicínských diagnóz, ale hodnotí především dopady postižení či znevýhodnění na vzdělávání. V novele je dále podrobněji vymezena také poradenská podpora osob s SVP. <ref name=":0">Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání</ref> | ||
− | + | Pro úplnost dodáváme, že v původním znění školského zákona spadají pod děti, žáky a studenty SVP také osoby se zdravotním postižením (561/2004 Sb.).<ref name=":0" /> | |
− | |||
− | Pro úplnost dodáváme, že v původním znění školského zákona spadají pod děti, žáky a studenty SVP také osoby se zdravotním postižením. | ||
− | + | <br /> | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | === | + | === '''Zdravotní a sociální znevýhodnění''' === |
− | + | '''Osoba se zdravotním znevýhodněním''' | |
− | |||
− | === | + | Podle původního znění zákona 561/2004 Sb. (školský zákon) § 16 je zdravotním znevýhodněným ''„zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání“.''<ref name=":0" /> |
− | Školský zákon z roku 2004 definuje zdravotním postižením jako „mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování“ | + | |
+ | '''Osoba se sociálním znevýhodněním''' | ||
+ | |||
+ | Podle § 16 školského zákona 561/2004 Sb. sociálním znevýhodněním „''rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky“.''<ref name=":0" /> | ||
+ | |||
+ | Podle Novosada (2009) jsou osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, nejen osoby výše definované jako zdravotně a sociálně znevýhodněné, ale také osoby se zdravotním postižením. Znevýhodnění, ať už zdravotní či sociální, může u všech třech skupin osob vyplývat ze situací, do kterých se kvůli svým zdravotním či jiným potížím dostávají. Například sociálně znevýhodněný tak může být i jedinec se zdravotním postižením, jelikož s postižením musí fungovat v sociálním prostředí. V důsledku svého postižení tak může být znevýhodněn například na trhu práce.<ref name=":1">Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál.</ref> | ||
+ | |||
+ | '''Osoba se zdravotním postižením''' | ||
+ | |||
+ | Školský zákon z roku 2004 definuje zdravotním postižením jako ''„mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování“''.<ref name=":0" /> | ||
+ | <br /> | ||
==Poradenství== | ==Poradenství== | ||
− | Poradenství lze definovat jako radu, pomoc či podporu druhému. Odborné poradenství se řídí určitými pravidly a specifiky. V rámci poradenství poskytuje nějaký odborník druhému člověku, páru či skupině osob informace, podporu či rady, a to s ohledem na situaci, s kterou klient k odborníkovi – poradci přichází | + | Poradenství lze definovat jako radu, pomoc či podporu druhému. Odborné poradenství se řídí určitými pravidly a specifiky. V rámci poradenství poskytuje nějaký odborník druhému člověku, páru či skupině osob informace, podporu či rady, a to s ohledem na situaci, s kterou klient k odborníkovi – poradci přichází.<ref name=":2">Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: GRADA.</ref> |
Drapela (1995) definuje hlavní cíle poradenské práce takto: | Drapela (1995) definuje hlavní cíle poradenské práce takto: | ||
Řádek 25: | Řádek 32: | ||
*Pomoci klientům rozpoznat v čem spočívají jejich problémy pomoc jim s jejich realistickým řešením | *Pomoci klientům rozpoznat v čem spočívají jejich problémy pomoc jim s jejich realistickým řešením | ||
*Pomoc klientům s rozhodováním a přijmutím následků těchto rozhodnutí | *Pomoc klientům s rozhodováním a přijmutím následků těchto rozhodnutí | ||
− | *Pomoc klientům získat sebedůvěru a schopnost důvěřovat druhým | + | *Pomoc klientům získat sebedůvěru a schopnost důvěřovat druhým<ref name=":3">Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK.</ref> |
− | ==Specifika poradenství | + | <br /> |
− | + | ==Specifika poradenství pro osoby s mentálním postižením== | |
− | ===Osoby s mentálním postižením=== | + | <br /> |
+ | ==='''Osoby s mentálním postižením'''=== | ||
Mentální postižení se vyznačuje celkovým snížením inteligence. Valenta a Müller (2009) tento pojem používají jako ekvivalentní k pojmu mentálním retardace, kterým v ČR užíván. Klasifikaci mentální retardace lze nalézt v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). MKN -10 rozlišuje tyto stupně mentální retardace: | Mentální postižení se vyznačuje celkovým snížením inteligence. Valenta a Müller (2009) tento pojem používají jako ekvivalentní k pojmu mentálním retardace, kterým v ČR užíván. Klasifikaci mentální retardace lze nalézt v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). MKN -10 rozlišuje tyto stupně mentální retardace: | ||
Řádek 50: | Řádek 58: | ||
*IQ dosahuje nejvýše 20, u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky. | *IQ dosahuje nejvýše 20, u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky. | ||
− | *Stav způsobuje nesamostatnost a je zapotřebí pomoc při pohybování, komunikaci a hygienické péči. | + | *Stav způsobuje nesamostatnost a je zapotřebí pomoc při pohybování, komunikaci a hygienické péči<ref name=":4">MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.</ref> |
===Komunikace s osobami s mentálním postižením=== | ===Komunikace s osobami s mentálním postižením=== | ||
Řádek 68: | Řádek 76: | ||
*pokud partnerovi nerozumíte, zeptejte se znovu – pokud stále nerozumíte, žádejte vysvětlení jiným způsobem; | *pokud partnerovi nerozumíte, zeptejte se znovu – pokud stále nerozumíte, žádejte vysvětlení jiným způsobem; | ||
*když upadá pozornost partnera, přerušte rozhovor nebo ukončete domlouvání stručným shrnutím (závěrem) doposud řečeného; | *když upadá pozornost partnera, přerušte rozhovor nebo ukončete domlouvání stručným shrnutím (závěrem) doposud řečeného; | ||
− | *ptejte se lidí v okolí člověka s postižením, kdy se komunikace daří, jak s ním komunikují oni. | + | *ptejte se lidí v okolí člověka s postižením, kdy se komunikace daří, jak s ním komunikují oni.<ref name=":5"><syntaxhighlight> |
+ | Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie: [teoretické základy a metodika] (4., aktualiz. a rozš. vyd). Parta. | ||
+ | </syntaxhighlight></ref> | ||
+ | <br /> | ||
==Systém poradenské péče o osoby s mentálním postižením== | ==Systém poradenské péče o osoby s mentálním postižením== | ||
Poradenství pro osoby s mentálním postižením funguje napříč několika rezorty. Pro přehled uvádíme tabulku, ve které je nastíněno, kde může být poskytována určitá forma poradenství osobám s mentálním postižením. | Poradenství pro osoby s mentálním postižením funguje napříč několika rezorty. Pro přehled uvádíme tabulku, ve které je nastíněno, kde může být poskytována určitá forma poradenství osobám s mentálním postižením. | ||
Řádek 83: | Řádek 94: | ||
'''MS:''' probační a mediační služba | '''MS:''' probační a mediační služba | ||
− | '''Nestátní neziskové organizace''' | + | '''Nestátní neziskové organizace'''<ref name=":6">Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. Univerzita Palackého v Olomouci</ref> |
− | + | ||
+ | |||
+ | ==Poradenství v oblasti školství== | ||
+ | Poradenská činnost ve školství je definována vyhláškou 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení (spolu s vyhláškou 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných byla nahrazena vyhláškou 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce, z roku 2019 jsou pouze drobné úpravy<ref name=":7"><syntaxhighlight lang="abap"> | ||
+ | Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů | ||
+ | </syntaxhighlight></ref>). | ||
+ | <ref name=":8"><syntaxhighlight lang="abap"> | ||
+ | Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních | ||
+ | </syntaxhighlight></ref> | ||
− | + | Poradenství je poskytováno ve školských poradenských zařízení, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Poradenství je dále poskytováno ve školách. Ve školách poskytuje poradenskou pomoc školní psycholog, školní speciální pedagog, metodik prevence nebo výchovný poradce<ref name=":9"><syntaxhighlight lang="abap"> | |
− | + | Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing | |
− | Poradenství je poskytováno ve školských poradenských zařízení, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Poradenství je dále poskytováno ve školách. Ve školách poskytuje poradenskou pomoc školní psycholog, školní speciální pedagog, metodik prevence nebo výchovný poradce (Knotová, | + | </syntaxhighlight></ref>.<ref name=":10"><syntaxhighlight lang="abap"> |
+ | Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada. | ||
+ | </syntaxhighlight></ref> | ||
− | + | ===Pedagogicko-psychologické poradny=== | |
*Tým pracovníků tvoří: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník. | *Tým pracovníků tvoří: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník. | ||
Řádek 96: | Řádek 117: | ||
*Činnost se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. | *Činnost se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. | ||
− | '''Standardní činnosti poraden:''' | + | '''Standardní činnosti poraden:''' Komplexní nebo zaměřená psychologická a speciálně pedagogická diagnostika |
− | |||
II.Psychologická a speciálně pedagogická intervence | II.Psychologická a speciálně pedagogická intervence | ||
III.Informační a metodická činnost a příprava podkladů pro vzdělávací opatření a dokumentace | III.Informační a metodická činnost a příprava podkladů pro vzdělávací opatření a dokumentace | ||
Řádek 113: | Řádek 133: | ||
*metodická pomoc pedagogickým pracovníkům | *metodická pomoc pedagogickým pracovníkům | ||
*pomoc při řešení výukových a výchovných problémů dětí | *pomoc při řešení výukových a výchovných problémů dětí | ||
− | *pomoc při profesionální orientaci žáků | + | *pomoc při profesionální orientaci žáků<ref name=":8" /><ref name=":6" /> |
− | |||
− | |||
+ | |||
− | + | ===Speciálněpedagogická centra (SPC)=== | |
V praxi spadají nejčastěji do působnosti škol samostatně zřizovaných pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. Podle toho se SPC dělí na SPC pro žáky s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, dále SPC pro žáky s vadami řeči, s poruchami autistického spektra, s hluchoslepotou a s více vadami. | V praxi spadají nejčastěji do působnosti škol samostatně zřizovaných pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. Podle toho se SPC dělí na SPC pro žáky s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, dále SPC pro žáky s vadami řeči, s poruchami autistického spektra, s hluchoslepotou a s více vadami. | ||
'''Činnosti:''' | '''Činnosti:''' | ||
+ | |||
I. Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika | I. Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika | ||
Řádek 133: | Řádek 153: | ||
II. Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora | II. Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora | ||
− | |||
− | =====SPC pro osoby s mentálním postižením | + | III. Informační a metodická činnost, podpora a evidence<ref name=":11"><syntaxhighlight lang="abap"> |
+ | Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/. | ||
+ | </syntaxhighlight></ref><ref name=":6" /><ref name=":8" /> | ||
+ | |||
+ | ===SPC pro osoby s mentálním postižením=== | ||
*Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika pro účely stanovení podpůrných opatření a zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením | *Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika pro účely stanovení podpůrných opatření a zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením | ||
Řádek 149: | Řádek 172: | ||
*Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie | *Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie | ||
*Metodická podpora pedagogům | *Metodická podpora pedagogům | ||
− | *Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy | + | *Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy<ref name=":11" /><ref name=":8" /><ref name=":6" /> |
+ | |||
+ | === '''Poradenství poskytované ve škole (školské poradenské instituce)''' === | ||
+ | '''ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE''' | ||
+ | |||
+ | * Povinně na všech školách | ||
+ | * Pedagogický pracovník odborně připravený na '''výchovné poradenství v oblasti prevence sociálně nežádoucího a rizikového chování''' | ||
+ | * Vytváří '''minimální preventivní program školy''' | ||
+ | |||
+ | '''ŠKOLNÍ PSYCHOLOG''' | ||
+ | |||
+ | * není povinná pozice | ||
+ | * Zajišťuje '''systém komplexní péče o žáky''', kteří mají dlouhodobě speciální vzdělávací potřeby, případně žáky nacházející se aktuálně v situaci, '''kdy potřebují pomoc a podporu při zvládání vzdělávacích i adaptačně sociálních nároků školního prostředí'''. | ||
+ | * Pozice školního psychologa je v systému nová – jeho přítomnost na školách není v porovnání s dalšími pozicemi ještě tak častá. | ||
+ | * Zajišťuje služby: '''diagnostické a depistážní''', '''konzultační, poradenské a intervenční služby''', m'''etodické a vzdělávací služby''' | ||
+ | |||
+ | '''ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG''' | ||
+ | |||
+ | * není povinná pozice | ||
+ | * '''přímá speciálněpedagogická činnost:''' depistáž, vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, diagnostické a intervenční činnosti | ||
+ | * '''nepřímá speciálněpedagogická činnost:''' příprava, vyhodnocování a zpracovávání výsledků depistáží žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, příprava k přímé speciálně-pedagogické činnost | ||
+ | |||
+ | '''VÝCHOVNÝ PORADCE''' | ||
− | + | * Povinně na všech školách | |
+ | * jde o '''nejčastěji se vyskytující pozici''' poradenského pracovníka na základních a středních školách v rámci ČR. | ||
+ | * patří mezi poskytovatele poradenství v oblasti výchovy a vzdělávání nabízeného přímo školami '''prostřednictvím''' jejich '''pedagogických pracovníků'''. | ||
+ | * spadá pod ředitele školy a má za úkol poskytovat '''poradenství žákům, jejich rodičům a jiným zákonným zástupcům'''. Zároveň může poskytovat '''metodické vedení, konzultace a další vzdělávání pro své kolegy nebo pedagogické pracovníky dané školy.''' | ||
+ | * Zaměřuje se na '''problémy spojené''' se školním '''prospěchem''', '''výukové a výchovné problémy'''. | ||
+ | * Jde zejména o vzdělávání žáků a studentů se specifickými vývojovými poruchami učení a chování, situace žáků a studentů se specifickými potřebami individuálně integrovaných na běžné základní nebo střední škole | ||
+ | * Součástí činnosti je také '''kariérové poradenství''' žákům v posledních ročnících ZŠ či SŠ.<ref name=":8" /> | ||
− | Zdroje: | + | === Zdroje: === |
− | *Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: Grada. | + | *Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: Grada.<ref name=":2" /> |
− | *Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK. | + | *Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK<ref name=":3" />. |
− | *Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada. | + | *Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada.<ref name=":10" /> |
− | *MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Získáno 16. dubna 2020 z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn. | + | *MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Získáno 16. dubna 2020 z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.<ref name=":4" /> |
− | *Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotní a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál. | + | *Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotní a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál.<ref name=":1" /> |
− | *Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. (2007). Univerzita Palackého v Olomouci. | + | *Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. (2007). Univerzita Palackého v Olomouci.<ref name=":6" /> |
− | *Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/. | + | *Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/.<ref name=":11" /> |
− | *Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing. | + | *Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing.<ref name=":9" /> |
− | *Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie: | + | *Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie. Praha: Parta.<ref name=":5" /> |
*Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních | *Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních | ||
− | *Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů | + | *<ref name=":8" />Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů<ref name=":7" /> |
− | *Zákon 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). | + | *Zákon 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).<ref name=":0" /> |
− | |||
− |
Verze z 16. 4. 2020, 14:13
Obsah
Aktuálně používaná terminologie
Termíny zdravotní a sociální znevýhodnění lze nalézt v původním znění zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon se zmiňuje o zdravotním a sociálním znevýhodnění v § 16, který vymezuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP). Zde je uvedeno, že dítětem, žákem, či studentem s SVP je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Toto znění zákona je však zastaralé a podle nejnovější novely z 15.9.2019 je zmínka o zdravotním a sociálním znevýhodnění vynechána. V novele je dítě, žák a student s SVP definován takto: (1) „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta (…)“. Hlavní změnou v § 16 je to, že nedefinuje žáka s SVP podle medicínských diagnóz, ale hodnotí především dopady postižení či znevýhodnění na vzdělávání. V novele je dále podrobněji vymezena také poradenská podpora osob s SVP. [1]
Pro úplnost dodáváme, že v původním znění školského zákona spadají pod děti, žáky a studenty SVP také osoby se zdravotním postižením (561/2004 Sb.).[1]
Zdravotní a sociální znevýhodnění
Osoba se zdravotním znevýhodněním
Podle původního znění zákona 561/2004 Sb. (školský zákon) § 16 je zdravotním znevýhodněným „zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání“.[1]
Osoba se sociálním znevýhodněním
Podle § 16 školského zákona 561/2004 Sb. sociálním znevýhodněním „rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky“.[1]
Podle Novosada (2009) jsou osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním, nejen osoby výše definované jako zdravotně a sociálně znevýhodněné, ale také osoby se zdravotním postižením. Znevýhodnění, ať už zdravotní či sociální, může u všech třech skupin osob vyplývat ze situací, do kterých se kvůli svým zdravotním či jiným potížím dostávají. Například sociálně znevýhodněný tak může být i jedinec se zdravotním postižením, jelikož s postižením musí fungovat v sociálním prostředí. V důsledku svého postižení tak může být znevýhodněn například na trhu práce.[2]
Osoba se zdravotním postižením
Školský zákon z roku 2004 definuje zdravotním postižením jako „mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování“.[1]
Poradenství
Poradenství lze definovat jako radu, pomoc či podporu druhému. Odborné poradenství se řídí určitými pravidly a specifiky. V rámci poradenství poskytuje nějaký odborník druhému člověku, páru či skupině osob informace, podporu či rady, a to s ohledem na situaci, s kterou klient k odborníkovi – poradci přichází.[3]
Drapela (1995) definuje hlavní cíle poradenské práce takto:
- Pomoci klientům s uvědoměním si svých silných a slabých stránek a pomoci jim k lepšímu celkovému sebepoznání
- Pomoc klientům při ujasnění si svých krátkodobých a dlouhodobých cílů
- Pomoci klientům rozpoznat v čem spočívají jejich problémy pomoc jim s jejich realistickým řešením
- Pomoc klientům s rozhodováním a přijmutím následků těchto rozhodnutí
- Pomoc klientům získat sebedůvěru a schopnost důvěřovat druhým[4]
Specifika poradenství pro osoby s mentálním postižením
Osoby s mentálním postižením
Mentální postižení se vyznačuje celkovým snížením inteligence. Valenta a Müller (2009) tento pojem používají jako ekvivalentní k pojmu mentálním retardace, kterým v ČR užíván. Klasifikaci mentální retardace lze nalézt v mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). MKN -10 rozlišuje tyto stupně mentální retardace:
Lehká mentální retardace (LMR)
- IQ 50 až 69, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let.
- Stav vede k obtížím při školní výuce, avšak mnoho dospělých je schopno práce a úspěšného udržování sociálních vztahů a přispívání k životu společnosti.
Střední mentální retardace (SMR)
- IQ 35 až 49, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let.
- Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství, avšak mnozí se dokáží vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti a dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností. Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k práci a k činnosti ve společnosti.
Těžká mentální retardace (TMR)
- IQ 20 až 34, u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3 až 6 let.
- Stav vyžaduje trvalou potřebu podpory.
Hluboká mentální retardace (HMR)
- IQ dosahuje nejvýše 20, u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky.
- Stav způsobuje nesamostatnost a je zapotřebí pomoc při pohybování, komunikaci a hygienické péči[5]
Komunikace s osobami s mentálním postižením
Valenta a Müller (2009) uvádí obecné praktické rady, jak komunikovat s lidmi s mentálním postižením:
- chovejte se k lidem s postižením adekvátně jejich věku;
- pokud máte pocit, že člověk s mentálním postižením potřebuje vaši podporu, můžete ji nabídnout, ale počkejte, až bude váš návrh přijat – dohodněte se se svým partnerem, jakým způsobem mu můžete nejlépe pomoci, nezačínejte „velet“ a dělat za něj všechno sami;
- pamatujte, že ne všichni lidé s mentálním postižením mají nutně velké potíže v komunikaci, a ne všichni lidé, kteří v komunikaci problémy mají, mají zároveň mentální postižení;
- naladění: věnujte čas vytvoření bezpečné atmosféry a budování důvěry;
- aktivně naslouchejte, nechte partnera povídat bez přerušování, přiměřeně udržujte oční kontakt, dejte najevo svůj zájem a ochotu komunikovat;
- pokud jste přestali partnerovi rozumět, pokud je jeho sdělení velmi dlouhé nebo rychlé, přerušujte jej citlivě (zopakováním sdělení – toho, čemu jste rozuměli);
- mluvte tváří v tvář, pomalu, zřetelně a konkrétně – nepoužívejte složitých a příliš abstraktních slov, cizích slov, květnatých souvětí;
- nedávejte mnoho informací najednou;
- využívejte nejprve otevřených otázek – v případě, že vám partner nerozumí, můžete mu nabídnout výběr z několika možností;
- dejte vždy dostatek času na odpověď, nebojte se ticha;
- ověřujte si v průběhu rozhovoru, jak vám bylo rozuměno;
- pokud partnerovi nerozumíte, zeptejte se znovu – pokud stále nerozumíte, žádejte vysvětlení jiným způsobem;
- když upadá pozornost partnera, přerušte rozhovor nebo ukončete domlouvání stručným shrnutím (závěrem) doposud řečeného;
- ptejte se lidí v okolí člověka s postižením, kdy se komunikace daří, jak s ním komunikují oni.[6]
Systém poradenské péče o osoby s mentálním postižením
Poradenství pro osoby s mentálním postižením funguje napříč několika rezorty. Pro přehled uvádíme tabulku, ve které je nastíněno, kde může být poskytována určitá forma poradenství osobám s mentálním postižením.
MZ: zařízení ambulantní péče a nemocnice, odborné ústavy (psychiatrické léčebny), zvláštní dětská zařízení (kojenecké ústavy)
MPSV: raná péče, OSPOD
MŠMT: SPC, PPP, školská zařízení
MV: policie
MS: probační a mediační služba
Nestátní neziskové organizace[7]
Poradenství v oblasti školství
Poradenská činnost ve školství je definována vyhláškou 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení (spolu s vyhláškou 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných byla nahrazena vyhláškou 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce, z roku 2019 jsou pouze drobné úpravy[8]). [9]
Poradenství je poskytováno ve školských poradenských zařízení, kterými jsou pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). Poradenství je dále poskytováno ve školách. Ve školách poskytuje poradenskou pomoc školní psycholog, školní speciální pedagog, metodik prevence nebo výchovný poradce[10].[11]
Pedagogicko-psychologické poradny
- Tým pracovníků tvoří: psycholog, speciální pedagog a sociální pracovník.
- Poskytuje služby dětem a žákům od 3 let věku do doby ukončení přípravy na povolání, tedy maximálně do 26 let.
- Činnost se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních.
Standardní činnosti poraden: Komplexní nebo zaměřená psychologická a speciálně pedagogická diagnostika II.Psychologická a speciálně pedagogická intervence III.Informační a metodická činnost a příprava podkladů pro vzdělávací opatření a dokumentace
Konkrétní úkoly, kterými se PPP zabývá:
- připravenost žáků na povinnou školní docházku, odborný posudek
- diagnostika dětí předškolního věku z důvodu nerovnoměrného vývoje
- diagnostika dětí s problémy v adaptaci a s výchovnými problémy včetně SPU
- diagnostika žáků s výukovými problémy
- doporučuje vhodnou formu vzdělávání
- provádí psychologická a speciálněpedagogická vyšetření pro zařazení žáků do tříd s upravenými vzdělávacími programy pro žáky se zdravotním postižením
- zpracovává odborné posudky a návrhy opatření pro školy na základě výsledků diagnostiky
- diagnostika sociálního klimatu třídních kolektivů
- metodická pomoc pedagogickým pracovníkům
- pomoc při řešení výukových a výchovných problémů dětí
- pomoc při profesionální orientaci žáků[9][7]
Speciálněpedagogická centra (SPC)
V praxi spadají nejčastěji do působnosti škol samostatně zřizovaných pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. Podle toho se SPC dělí na SPC pro žáky s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, dále SPC pro žáky s vadami řeči, s poruchami autistického spektra, s hluchoslepotou a s více vadami.
Činnosti:
I. Komplexní nebo zaměřená speciálně pedagogická a psychologická diagnostika
- doporučení podpůrných opatření
- stanovení speciálně pedagogických intervenčních postupů
- zpracování návrhů na zařazování a přeřazování žáků včetně způsobů jejich zajištění do škol, tříd, nebo studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona
- zpracování návrhů vzdělávání žáka podle vzdělávacího programu odpovídajícího jeho vzdělávacím potřebám
- doporučení k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
- uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek nebo přijímacích zkoušek
- poskytování služeb kariérového poradenství
II. Speciálně pedagogická a psychologická intervence a poradenská podpora
III. Informační a metodická činnost, podpora a evidence[12][7][9]
SPC pro osoby s mentálním postižením
- Individuální speciálně pedagogická a psychologická diagnostika pro účely stanovení podpůrných opatření a zpracovávání návrhů na vzdělávání žáka ve třídě zřízené pro žáky s mentálním postižením
- Podpora všestranného rozvoje zahrnující podporu rozvoje hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, sebeobsluhy, sociálních vztahů, estetického vnímání, slovní zásoby.
- Metodika cvičení pro děti raného věku, smyslová výchova
- Systematický rozvoj slovní zásoby a dílčích strategií učení
- Podpora krátkodobé paměti, rozvoj pozornosti žáků
- Příprava na zařazení do výchovně vzdělávacího procesu
- Další formy a metody výuky pro vzdělávání žáků s MP
- Nácvik alternativních forem čtení
- Využívání nových technologií, zejména elektronických učebnic
- Zajišťování logopedické péče se zaměřením na AAK
- Využívání různých druhů podpůrných terapeutických postupů, zejména arteterapie a muzikoterapie
- Metodická podpora pedagogům
- Individuální programy k rozvoji percepčních oblastí a motoriky s ohledem na individuální potřeby zahrnující koncept bazální stimulace, ergoterapeutické prvky a stimulační programy[12][9][7]
Poradenství poskytované ve škole (školské poradenské instituce)
ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE
- Povinně na všech školách
- Pedagogický pracovník odborně připravený na výchovné poradenství v oblasti prevence sociálně nežádoucího a rizikového chování
- Vytváří minimální preventivní program školy
ŠKOLNÍ PSYCHOLOG
- není povinná pozice
- Zajišťuje systém komplexní péče o žáky, kteří mají dlouhodobě speciální vzdělávací potřeby, případně žáky nacházející se aktuálně v situaci, kdy potřebují pomoc a podporu při zvládání vzdělávacích i adaptačně sociálních nároků školního prostředí.
- Pozice školního psychologa je v systému nová – jeho přítomnost na školách není v porovnání s dalšími pozicemi ještě tak častá.
- Zajišťuje služby: diagnostické a depistážní, konzultační, poradenské a intervenční služby, metodické a vzdělávací služby
ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG
- není povinná pozice
- přímá speciálněpedagogická činnost: depistáž, vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, diagnostické a intervenční činnosti
- nepřímá speciálněpedagogická činnost: příprava, vyhodnocování a zpracovávání výsledků depistáží žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, příprava k přímé speciálně-pedagogické činnost
VÝCHOVNÝ PORADCE
- Povinně na všech školách
- jde o nejčastěji se vyskytující pozici poradenského pracovníka na základních a středních školách v rámci ČR.
- patří mezi poskytovatele poradenství v oblasti výchovy a vzdělávání nabízeného přímo školami prostřednictvím jejich pedagogických pracovníků.
- spadá pod ředitele školy a má za úkol poskytovat poradenství žákům, jejich rodičům a jiným zákonným zástupcům. Zároveň může poskytovat metodické vedení, konzultace a další vzdělávání pro své kolegy nebo pedagogické pracovníky dané školy.
- Zaměřuje se na problémy spojené se školním prospěchem, výukové a výchovné problémy.
- Jde zejména o vzdělávání žáků a studentů se specifickými vývojovými poruchami učení a chování, situace žáků a studentů se specifickými potřebami individuálně integrovaných na běžné základní nebo střední škole
- Součástí činnosti je také kariérové poradenství žákům v posledních ročnících ZŠ či SŠ.[9]
Zdroje:
- Baštecká, B. (2005). Terénní sociální práce. Praha: Grada.[3]
- Drapela, V. J. (1995). Vybrané poradenské směry. Praha: UK[4].
- Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada.[11]
- MKN-10: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2018). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Získáno 16. dubna 2020 z: http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.[5]
- Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotní a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál.[2]
- Kolektiv autorů. (2007). Poradenství pro osoby se zdravotním postižením. (2007). Univerzita Palackého v Olomouci.[7]
- Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/.[12]
- Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing.[10]
- Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie. Praha: Parta.[6]
- Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
- [9]Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů[8]
- Zákon 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[1]
Valenta, M., Müller, O., Vítková, M., Kozáková, Z., Strnadová, I., & Mužáková, M. (2009). Psychopedie: [teoretické základy a metodika] (4., aktualiz. a rozš. vyd). Parta.
Vyhláška 248/2019 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Procházka, R. (2014). Teorie a praxe poradenské psychologie. Grada Publishing
Knotová, D. (2014). Školní poradenství. Grada.
Pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. (2020). Služby. Získáno 16. dubna 2020 z http://ppp-olomouc.cz/sluzby/sluzby-spc/.