Společenské dopady informačních technologií: Porovnání verzí

m (kategorizace)
Řádek 49: Řádek 49:
 
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
 
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací‎]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]

Verze z 20. 3. 2015, 18:38

Dopady informačních technologií se zabývá informační etika na makroetické úrovni.[1] Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:[2]

  • soukromí jednotlivce,
  • přesnost informací,
  • vlastnictví informací,
  • přístupnost informací.

Soukromí

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata [3]:

  • stalking (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),[4]
  • data mining (těžení informací ze shromážděných dat),
  • sociální média (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
  • monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
  • únik soukromých a osobních dat (tzv. leaks).

Přesnost informací

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za data a informace.[5]

Konkrétním příkladem je problematika důvěryhodnosti Wikipedie.

Vlastnictví informací

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti duševního vlastnictví. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:[6]

Přístupnost informací

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako digital divide (digitální propast).[7][8]

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o cenzuru internetu.

Odkazy

Reference

  1. Souček 2006, s. 78
  2. Šlerka 2011, s. 19
  3. Šlerka 2011, s. 20
  4. Wikipedie 2014, Stalking
  5. Šlerka 2011, s. 21
  6. Šlerka 2011, s. 22
  7. Wikipedie 2014, Digitální propast
  8. Šlerka 2011, s. 24-26

Použitá literatura