Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium: Porovnání verzí

Řádek 222: Řádek 222:
 
|2) [[Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy]]
 
|2) [[Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy]]
 
|-
 
|-
|3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]]
+
|3) [[Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]]
 
|-
 
|-
 
|4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]
 
|4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]]

Verze z 29. 10. 2020, 21:26

Informační studia a knihOvnictví

INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ

  • A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)
A1 Východiska informační vědy a teorie informace
A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií
A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace
A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR
A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití
A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
A7 Problematika velkých dat (Big data)
A8 Kybernetické útoky, cyber war
A9 Právo a internet
A10 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy
A11 Human Computer Interaction (HCI)
A12 Pojem "informační politika" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje
A13 Informační politika Evropské unie
A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím
A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO
A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje
A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem
A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky
A19 Základní extenzionální model: popis a příklady
A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady
A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)
A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku
A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice
A24 Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy
A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce
A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily
A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti
A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití
A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití
  • B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)
B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací
B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky
B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu
B4 Výhody a úskalí základních typů indexace
B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice
B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice
B7 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci
B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH
B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu
B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef
B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování
B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu
B13 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb
B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu
B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty
B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)
B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů
B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241)
B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele
B20 Vyhodnocování relevance
B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází
B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání
B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi
B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity
  • C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)
C1 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.
C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází
C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace
C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci
C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech
C6 Proces řízení projektových rizik
C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku.
C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění
C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje
C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky
C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému
C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití
C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000
C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR
C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy
C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů
C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC
C18 Princip, struktura a typy expertních systémů
C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace
C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus
C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky
C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)
  • D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)
D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace
D2 Architektura softwarových aplikací
D3 Vývoj software - základní přehled v problematice
D4 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika
D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)
D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie)
D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny
D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů
D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny
D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna
D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.
D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)
D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML
D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat
D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza
D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)
D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)



Knihovnické zaměření


  • Informační věda – povinný předmět
1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)
2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy
3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci
4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)
5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací
6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky
7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití
8) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice
9) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice
10) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu
11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy
12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku
13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice
14) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy
15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce
16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily
17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti
18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití
19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití
20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven
21) Informace a komunikační klima organizace
22) Právo a internet
23) Výzkum a metody v informační vědě
24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy
25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití
26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci
27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance
28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání
29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů
  • ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět
30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)
31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další)
32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně
33) Vliv legislativy na činnost knihoven
34) Automatizované knihovnicko-informační systémy
35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí
36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven
37) Virtuální služby knihoven
38) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace
39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR
40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění
41) Problematika akvizice v knihovnách
42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika
44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty
45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH
46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu
47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů
48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování
49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu
50) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb
51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty
52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku
53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven
54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241)
55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele
56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů
57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy
58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)
  • MK – Management knihoven – volitelný předmět
1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace
2) Znalostní metody budování fondů knihoven
3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů
4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny)
5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR
6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím
7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty)
8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)
9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích
10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi)
11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci
12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska
13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR
14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA)
15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí
  • CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět
1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí
2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace ČR, příklady zahraniční dobré praxe
3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu
4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení
5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty
6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství
7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků
8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity
9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol
10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty
11) Komunitní úloha knihoven
12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu
13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu
14) Strategie digitální gramotnosti v ČR
15) Informační a citační etika



Knihovědné zaměření

  • Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování
1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí
2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL)
3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu
4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti
5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou
6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy
7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám
8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi
9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi
10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)
11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění
13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna
14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele
  • Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století
1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích
2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka
3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika
4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií
5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika
6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích
7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích
8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti
9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih
10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století
11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii
12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely (Filigrány)
13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“
14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“
15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“
16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století
17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
22. Typologie knižní obálky, autorská kniha
23. Hlavní zásady typografie
24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce
25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství
26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních
27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových
28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století
  • Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století
1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je
2. Základní druhy knihoven v evropském středověku
3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven
4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě
5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví
6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky
7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven
8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti
9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví
10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti
11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností
12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon
13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989
14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace)
15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru
  • Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století
1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí
2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální
6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození)
7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury
8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500
9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků
10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance
11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci
12. Jiří Melantrich z Aventýnu
13. Daniel Adam z Veleslavína
14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci
15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu
16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze
17. Karel František Rosenmüller
18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás
19. Josef Čapek a kniha
20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století
  • Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století
1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce
2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století
3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích
4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol
5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren
6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století
7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika
8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství
9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby
10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století
11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy
12. Kniha v exilu a samizdatu
13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů)

Studia nových médií

  • Informační věda
Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory
Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění
Kvantitativní metody informační vědy
Uchopení informační společnosti informační vědou
Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví
Digitalizace a knihovnictví
Knihovnické služby a duševní vlastnictví
Znalosti, vědění a knihovnictví
Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons
HCI
  • Filosofie a nová média
Teorie nových médií: přístupy a perspektivy
(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu
(Novo) mediální archeologie a genealogie
Hypertextové teorie
Studium softwaru a teorie kódu
Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích
Politické aspekty nových médií v současných teoriích
Studia kyberkultury a kyberpunk
Vizuální studia a nová média
Filozofie techniky a nová média
Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média
  • Informační politika
Vývoj informační politiky USA a EU
Chápání informační politiky
Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky
Současné nástroje informační politiky na úrovni EU
Řízení informační politiky na národní úrovni
Současný vývoj a výzkum
Monitoring a hodnocení
Komunikační proces
  • Digitální kultura
Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění
Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média
Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace
Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy
Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění
Posthumanismus a nová média
  • Informační design
Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení
Základní principy digitální reprezentace obrazových informací
Reprezentace a vytváření barev
Základy principy při návrhu dokumentu
Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky
Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači
Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru
  • Interaktivní média
Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách
Základní fyziologické principy vnímání, paměti
Principy interaktivního designu
Způsoby analýzy požadavků uživatelů
Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů
Modelování uživatelů (personas)
Pravidla pro tvorbu rozhraní
  • Human-computer Interaction (HCI)
Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie
Ergonomie
Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI
Informační audit
Návrh uživatelského rozhraní
Použitelnost
Požadavky na kvalitní IS
Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele
Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika
Uživatelské chování a jeho význam při budování IS
Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)
Uživatelské rozhraní (user interface)
Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam
Využití emocí v designu, emoční design