Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium

Informační studia a knihOvnictví

INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ

  • A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)
Heslo Student
A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru
A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií
A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace
A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR Vorlová
A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití Kahancová
A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy
A7 Problematika velkých dat (Big data) Horníčková
A8 Kybernetické útoky, cyber war
A9 Právo a internet
A10 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy
A11 Human Computer Interaction (HCI) Kahancová
A12 Pojem "informační politika" a informační okruhy, v nichž se uplatňuje
A13 Informační politika Evropské unie Matička
A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím
A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO Labský
A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje
A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem Požárek
A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky X
A19 Základní extenzionální model: popis a příklady X
A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady X
A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL) X
A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku X
A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice X
A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy X
A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce X
A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily X
A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti X
A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití X
A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití X
  • B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)
Heslo Student
B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací
B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky
B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu
B4 Výhody a úskalí základních typů indexace
B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice
B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice
B7 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci Škopan
B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH
B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu
B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef
B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování
B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu
B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb
B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu
B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty
B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky" a model OAIS)
B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů
B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241)
B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele
B20 Vyhodnocování relevance
B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází
B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání
B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi
B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity
  • C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)
Heslo Student
C1 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.
C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází
C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace
C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci
C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech
C6 Proces řízení projektových rizik. Labský
C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. Jarosevska
C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.
C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. Garmash
C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky.
C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému.
C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití.
C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000
C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR
C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy
C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů
C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. Černohlávková
C18 Princip, struktura a typy expertních systémů
C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace
C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus
C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky
C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining) Jungmannová
  • D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)
Heslo Student
D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace
D2 Architektura softwarových aplikací
D3 Vývoj software - základní přehled v problematice
D4 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika
D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti) Filipová
D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie)
D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny
D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů
D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny Světelská
D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna
D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.
D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)
D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML Trunec
D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat Dobiášovský
D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza Novák
D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)
D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) Rainová



Knihovnické zaměření


  • Informační věda – povinný předmět
Heslo Student
1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR, úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) Pospíchalová
2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy Garamszegi
3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci
4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)
5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]
6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky Novobilská
7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití Kašparová
8) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice
9) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice
10) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu
11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy Hajšmanová
12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku Rumpíková
13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice
14) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy
15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce
16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily
17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti.
18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití
19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití
20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven
21) Informace a komunikační klima organizace
22) Právo a internet
23) Výzkum a metody v informační vědě Křížková
24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy Mizlerová
25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití Vorlová
26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci Müllerová
27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance
28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání
29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů Neradová
  • ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět
Heslo Student
30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) Bouchalová
31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další)
32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně
33) Vliv legislativy na činnost knihoven
34) Automatizované knihovnicko-informační systémy Šišková
35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí Zoufalá
36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven Dědičová
37) Virtuální služby knihoven Málková
38) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace
39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. Šišková
40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění Chládková
41) Problematika akvizice v knihovnách Latislavová
42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.
43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika.
44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty Jirásková
45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH
46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu
47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů Zabilanská
48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování
49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu Konečná
50) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb
51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty
52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.
53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven
54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) Křepelková
55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele.
56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů
57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy
58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)
  • MK – Management knihoven – volitelný předmět
Heslo Student
1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace
2) Znalostní metody budování fondů knihoven
3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů
4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny)
5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR
6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím
7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty)
8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)
9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích
10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi)
11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci
12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska
13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR
14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA)
15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí
  • CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět
Heslo Student
1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí
2)[Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace ČR, příklady zahraniční dobré praxe] Vaníčková
3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu
4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení
5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty
6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství
7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků Odehnalová
8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity
9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol Sedláčková
10)[Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty] Vaníčková
11) Komunitní úloha knihoven
12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu
13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu
14) Strategie digitální gramotnosti v ČR Tollarová
15) Informační a citační etika Dufková



Knihovědné zaměření

  • Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování
Heslo Student
1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.
2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).
3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.
4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.
5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.
6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.
7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.
8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.
9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.
10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).
11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.
12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.
13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.
14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.
  • Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století
Heslo Student
1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích. X
2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka. X
3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika. X
4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií. X
5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika. X
6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích. X
7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích. X
8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti. X
9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih. X
10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století. X
11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii. X
12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány. X
13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“. X
14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“. X
15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“. X
16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století. X
17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
22. Typologie knižní obálky, autorská kniha. X
23. Hlavní zásady typografie. X
24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce. X
25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství. X
26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních. X
27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových. X
28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století. X
  • Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století
Heslo Student
1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je. X
2. Základní druhy knihoven v evropském středověku. X
3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven X
4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě. X
5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví. X
6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky. X
7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven. X
8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti. X
9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví. X
10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti. X
11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností. X
12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon. X
13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989. X
14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace). X
15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru. X
  • Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století
Heslo Student
1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí. X
2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální. X
6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození). X
7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury. X
8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500. X
9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků. X
10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance. X
11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci. X
12. Jiří Melantrich z Aventýnu. X
13. Daniel Adam z Veleslavína. X
14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci. X
15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu. X
16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze. X
17. Karel František Rosenmüller. X
18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás X
19. Josef Čapek a kniha X
20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století. X
  • Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století
Heslo Student
1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce. X
2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století. X
3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích. X
4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol. X
5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren. X
6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století. X
7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika. X
8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství. X
9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby. X
10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století X
11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy. X
12. Kniha v exilu a samizdatu X
13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů). X

Studia nových médií

  • Informační věda
Heslo Student
Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory Redakce Wikisofia-vzorový článek
Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění
Kvantitativní metody informační vědy
Uchopení informační společnosti informační vědou
Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví
Digitalizace a knihovnictví
Knihovnické služby a duševní vlastnictví
Znalosti, vědění a knihovnictví
Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons
HCI
  • Filosofie a nová média
Heslo Student
Teorie nových médií: přístupy a perspektivy
(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu
(Novo) mediální archeologie a genealogie
Hypertextové teorie
Studium softwaru a teorie kódu
Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích
Politické aspekty nových médií v současných teoriích
Studia kyberkultury a kyberpunk
Vizuální studia a nová média
Filozofie techniky a nová média
Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média
  • Informační politika
Heslo Student
Vývoj informační politiky USA a EU X
Chápání informační politiky X
Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky X
Současné nástroje informační politiky na úrovni EU X
Řízení informační politiky na národní úrovni X
Současný vývoj a výzkum X
Monitoring a hodnocení X
Komunikační proces X
  • Digitální kultura
Heslo Student
Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění
Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média
Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace
Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy
Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění
Posthumanismus a nová média
  • Informační design
Heslo Student
Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení
Základní principy digitální reprezentace obrazových informací
Reprezentace a vytváření barev
Základy principy při návrhu dokumentu
Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky
Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači
Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru
  • Interaktivní média
Heslo Student
Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách
Základní fyziologické principy vnímání, paměti
Principy interaktivního designu
Způsoby analýzy požadavků uživatelů
Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů
Modelování uživatelů (personas)
Pravidla pro tvorbu rozhraní
  • Human-computer Interaction (HCI)
Heslo Student
Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie
Ergonomie
Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI
Informační audit
Návrh uživatelského rozhraní
Použitelnost
Požadavky na kvalitní IS
Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele
Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika
Uživatelské chování a jeho význam při budování IS
Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)
Uživatelské rozhraní (user interface)
Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam
Využití emocí v designu, emoční design