Zobrazení zdroje stránky Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.

== Standard pro dobrou knihovnu ==
<br>
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb|Standard pro dobrou knihovnu]] neboli Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky je dokument určující základní kvantitativní a kvalitativní požadavky pro poskytování knihovnických služeb. Byl vytvořen Ministerstvem kultury v souladu se [[Knihovní zákon|zákonem č.  257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)]] a se Státní kulturní politikou. Standard byl již několikrát aktualizován, poslední verze byla uvedena v platnost v roce 2019. Pokyny obsažené pouze ve Standartu pro dobrou knihovnu, ale ne v knihovním zákoně, jsou pouze doporučením, ne nutností.<br>
Standard je rozdělen na patnáct článků, ve kterých je definován.<ref name="standard">Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, 2019. V Praze: Ministerstvo kultury ČR [cit. 2020-04-15]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/VKIS/MK_standard_VKIS.pdf</ref><br />

=== Článek 1. Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb ===
První článek standartu obecně definuje [[Veřejná knihovna|veřejnou knihovnu]] jako místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin. Jmenuje také klíčové činnosti, které by měly tvořit jádro knihovních služeb. Dále definuje samotný standard jako prostředek pro srovnání a  kontrolu dostupnosti a  kvality knihovnických služeb a motivaci k jejich zlepšení.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 2. Předmět standardu knihovnických služeb ===
Druhý článek poskytuje shrnutí oblastní knihovních služeb, na které se standard zaměřuje a vytváří pro ně indikátory. Hodnoty indikátorů jsou přiměřeně přizpůsobeny počtu obyvatel v obci či spádové oblasti, kde se knihovna nachází. Kromě doporučených optimálních hodnot zveřejňuje i reálný celostátní průměr.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 3. Provozní doba knihovny pro veřejnost ===
Třetí článek klade důležitost na provozní dobu vyhovující osobám v místě její působení pro optimální přístup ke službám. Kromě otevírací doby to zahrnuje také telefonické spojení nebo přístup k webovým stránkám knihovny. Není důležitý pouze počet hodin, kdy je knihovna otevřená, ale také jejich rozložení v rámci dnů a týdnů. Ideální by bylo proporcionální rozdělení do dopoledních a odpoledních hodin a také do víkendu.<ref name="standard"></ref><br />
<br>
'''Tabulka: Provozní doba knihovny pro veřejnost'''
{| class="wikitable"
|-
! Počet obyvatel !! Doporučená hodnota (hodin/týdně)  !! Celostátní průměr 2018 (hodin/týdně)
|-
| do 500 || 5 až 10 || 2,4
|-
| 501 - 1 000|| 5 až 15 || 4
|- 
| 1 001 - 3 000 || 15 až 23 || 10,5
|-
| 3 001 - 5 000 || 23 až 28 || 23
|-
| 5 001 - 10 000 || 28 až 40 || 29
|-
| 10 001 - 20 000 || 40 až 45 || 37
|-
| 20 001 - 40 000 || 45 až 50 || 43
|-
| více než 40 000 || 50 a více || 48
|}
=== Článek 4. Tvorba [[Knihovní fond|knihovního fondu]] a informačních zdrojů ===
Čtvrtý článek pojednává o požadavcích na knihovní fond. Na jeho podobě by se měly odrážet aktuální trendy a směry vývoje společnosti. Měl by obsahovat předměty zájmu pro osoby ze všech věkových vrstev. V žádném případě by fond neměl být ideologicky, politicky, ani z náboženských důvodů cenzurovány, nebo pod komerčním nátlakem. Alespoň 75% fondu knihovny by mělo být zpřístupněno v rámci volného výběru. Roční přírůstek v rámci obnovy fondu by měl činit 10% z celkového počtu ve fondu.<br>
Do předmětu článku spadají jak tradiční dokumenty, tak i odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií.<ref name="standard"></ref><br />
<br>
'''Tabulka: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů'''
{| class="wikitable"
|-
!  !! Doporučená hodnota !! Celostátní průměr 2018
|-
| Částka v Kč/ 1 obyvatele || 30 až 45 || 29
|}
=== Článek 5. Umístění knihovny v obci ===
Pátý článek promlouvá o důležitosti dostupnosti budovy knihovny pro uživatele. Knihovna by měla být v místě, které je centrem života populace, tudíž v blízkosti dalších poskytovaných služeb - obchody, kulturní podniky, sportoviště, atp. Dojezdová vzdálenost do knihovny by pro uživatele neměla přesáhnout 15 minut. V situaci, kdy by byla vyšší, by se mělo uvažovat o zřízení nové pobočky nebo pojízdné knihovny.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 6. Plocha knihovny určená pro uživatele ===
Podle šestého článku je pro plnohodnotné poskytování knihovních služeb důležité poskytnout uživatelům odpovídající prostor. Měly by být prostory pro využití jak pro služby dospělým, tak i dětem a mládeži či celým rodinám. Na každých 1000 obyvatel z obce či spádové oblasti by mělo připadat alespoň 60 m<sup>2</sup> užité plochy.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 7. Studijní místa pro [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatele knihovny]] ===
Dle článku sedm zajištění vysoké kvality služeb týkajících se práce s knihovními dokumenty a informačními zdroji lze poskytnutím studijních míst ať už pro individuální či skupinové studium.<ref name="standard"></ref><br />
<br>
'''Tabulka: Studijní místa pro uživatele knihovny'''
{| class="wikitable"
|-
! Počet obyvatel obce !! Doporučená hodnota (počet studijních míst) !! Celostátní přůměr 2018 (počet studijních míst)
|-
| do 500 || 4 až 5 || 5
|-
| 501 - 1 000|| 6 až 8 || 6
|-
| 1 001 - 3 000 || 10 až 18 || 10
|-
| 3 001 - 5 000 || 20 až 28 || 18
|-
| 5 001 - 10 000 || 28 až 70 || 27
|-
| 10 001 - 20 000 || 40 až 45 || 41
|-
| 20 001 - 40 000 || 70 až 120 || 81
|-
| více než 40 000 || 120 a více || 210
|}
=== Článek 8. Přístup k [[Internet|internetu]] a informačním technologiím ===
V osmém článku se řeší důležitost poskytnutí neomezeného přístupu internetu. Knihovna by se měla snažit vyhlazovat rozdíly mezi informačně chudými a informačně bohatými a tím napomáhat ke zmenšení informační propasti. Toho by knihovna měla dosáhnout zpřístupněním internetu, online katalogu, audio přehrávačů, zařízení pro fyzicky znevýhodněné, [[Osobní počítač|počítačů]] a podobně. <br>
Článek také určuje doporučený počet stanic s počítačem připojeným k internetu. V případě existence jiného veřejného místa poskytujícího internet v obci může být počet stanic v knihovně náležitě snížen. Doporučené je také poskytování připojení k bezdrátové síti skrz Wi-Fi. Informační technologie by měly být obměňovány vždy po pěti letech.<ref name="standard"></ref><br />
<br>
'''Tabulka: Přístup k internetu a informačním technologiím'''
{| class="wikitable"
|-
! Počet obyvatel obce !! Doporučená hodnota (počet stanic) !! Celostátní přůměr 2018 (počet stanic)
|-
| do 500 || 1 až 2 || 1
|-
| 501 - 1 000|| 2 || 1
|-
| 1 001 - 3 000 || 2 až 3 || 2
|-
| 3 001 - 5 000 || 3 až 5 || 3
|-
| 5 001 - 10 000 || 5 až 10 || 5
|-
| 10 001 - 20 000 || 10 až 15 || 8
|-
| 20 001 - 40 000 || 15 až 20 || 18
|-
| více než 40 000 || 20 a více || 44
|}
=== Článek 9. Webová prezentace knihovny ===
Dle devátého článku je důležité, aby knihovna poskytovala informace o sobě a svých fondech na své vlastní doméně, případně v rámci domény svého poskytovatele. Pokud je to možné, měla by být uživateli dostupná kdykoliv, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Minimální rozsah webové prezentace by měl obsahovat název a  sídlo knihovny, kontaktní údaje, název zřizovatele/provozovatele, stručnou charakteristiku knihovny, výčet oddělení, provozní dobu, [[knihovní řád]], přehled nabízených služeb a ceník poplatků. Externí odkazy by měly obsahovat odkaz na Souborný katalog ČR, další spolupracující knihovny a na centrální služby jakými je například „Ptejte se knihovny“. Při tvorbě webových stránek by měl být brán ohled na zrakově, sluchově a motoricky znevýhodněné uživatele.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 10. Elektronický katalog knihovny [[OPAC|(OPAC)]] na internetu ===
Desátý článek přikládá elektronickému katalogu důležitou roli v rámci zlepšování kvality a dostupnosti knihovnických služeb. Každá knihovna v obci nad 500 obyvatel by měla elektronický katalog zpřístupňovat.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 11. Personální zajištění knihovny ===
V jedenáctém článku je rozebírána role zaměstnance knihovny. Jakožto spojovací článek mezi uživatelem a knihovními fondy jsou jeho způsobilosti naprosto nezbytné. Z důvodu velkého množství proměnných faktorů, které by určovaly počet knihovníků, není ve standartu přímo definován. Knihovna ale může vycházet z informací srovnatelných knihoven z benchmarkingu.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 12. Kvalifikace a vzdělávání pracovníků knihovny ===
Ve dvanáctém článku je zdůrazněna důležitost vzdělání knihovníka. Pracovník by měl mít alespoň středoškolské vzdělání a disponovat odbornými znalostmi v rámci teoretických vědomostní, znalostí standardů, procesů a právních předpisů souvisejících s chodem knihovny. Doporučený čas věnovaný dalšímu vzdělání pracovníka je 48 hodin ročně, v případě knihoven s provozní dobou kratší než 10 hodin týdně se jedná o alespoň 8 hodin ročně.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 13. Měření spokojenosti uživatelů knihovny ===
Dvanáctý článek pojednává o uživatelích knihovny a důležitosti jejich spokojenosti. Knihovna by se měla čtenářům přizpůsobovat a vycházet jim vstříc. Proto by se pravidelně mělo provádět zjišťování spokojenosti, alespoň jednou za pět let.<ref name="standard"></ref><br />
=== Článek 14. [[Vzdělávací služby knihoven|Vzdělávací]], kulturní a [[Komunitní funkce knihoven|komunitní aktivity knihoven]] ===
Podle čtrnáctého článku by knihovna měla napomáhat k rozvoji kulturního a společenského zázemí obce. Toho může dosáhnout poskytováním vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit pro různé věkové kategorie a různé zájmové skupiny uživatelů.<ref name="standard"></ref><br />
<br>
'''Tabulka: Vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity knihoven'''
{| class="wikitable"
|-
! Počet obyvatel obce !! Doporučená hodnota (počet akcí za rok) !! Celostátní přůměr 2018 (počet akcí za rok)
|-
| do 500 || 4 až 6 || 1,5
|-
| 501 - 1 000|| 6 až 20 || 5
|-
| 1 001 - 3 000 || 20 až 40 || 18
|-
| 3 001 - 5 000 || 40 až 80 || 50
|-
| 5 001 - 10 000 || 80 až 150 || 102
|-
| 10 001 - 20 000 || 150 až 300 || 218
|-
| 20 001 - 40 000 || 300 až 600 || 483
|-
| více než 40 000 || 600 až 1100 || 924
|}
=== Článek 15. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb ===
Podle patnáctého článku je nejen důležité se standardem řídit, ale také sledovat jeho plnění v rámci statistického šetření. To by mělo být prováděno na místní, krajské i celostátní úrovni. 
<ref name="standard"></ref><br />
== Statistiky ==
===Kult (MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně===
Statistický výkaz Kult (MK) 12-01 je statistické zjišťování údajů o knihovnách poskytujících veřejné knihovnické a informační služby. Probíha jednou ročně formou vyplnění a odevzdání elektronického formuláře. Zajišťováno je Ministerstvem kultury ČR. Statistiky slouží pro zjištění plnění povinností obsažených v zákoně č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb., k výkonu státní správy a pro hodnocení naplňování Koncepce rozvoje knihoven v ČR. Mimo státní správu také slouží pro potřeby mezinárodních organizací (Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu; Mezinárodní federace knihovnických spolků a institucí) a pro místní a krajské samosprávy. <br>
<br>
Statistický výkaz obsahuje informace o právní formě knihovny, knihovním fondu, počtu čtenářů, výpůjčkách, meziknihovní výpůjční službě na národní a mezinárodní úrovni, dalších činnostech knihovny, počtu zaměstnanců, využívání internetu, elektronických službách, zveřejňování katalogu knih na internetu, knihovnické síti a hospodaření knihovny.
<ref name="stat">Kult (MK) 12-01 Roční výkaz o knihovně, 2018. Český statistický úřad [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/vykazy/kult-mk-12-01-rocni-vykaz-o-knihovne_psz_2019</ref><br />
===Deník veřejné knihovny===
Deník veřejné knihovny je šablona vydávaná ve spolupráci [https://www.nipos.cz NIPOS] a Knihovnického institutu [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] sloužící pro denní průběžnou evidenci činností knihovny. Je významnou pomůckou hlavně pro knihovny bez automatizovaného knihovního systému, ale využít ho mohou i ostatní knihovny pro dodatečnou evidenci. Obsahuje závazné definice termínů i pokyny pro vyplnění. Informace zapsané v deníku pak slouží pro vyplňování výkazu Kult (MK) 12-01.<ref name="den">ŠEDÁ, Marie, Zpracování statistických ukazatelů výkonů knihoven včetně kontroly, analýzy a komparace dat: Studijní text [online]. Ostrava, 2020 [cit. 2020-04-18]. Dostupné z: https://www.svkos.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/22_%20Zpracov%C3%A1n%C3%AD%20statistick%C3%BDch%20ukazatel%C5%AF%20v%C3%BDkon%C5%AF%20knihoven_%C5%A0ed%C3%A1_2.pdf</ref><br />
== Benchmarking v knihovnách ==
<br>
Benchmarking jako takový je metoda využívaná v řízení a managementu kvality. Definován je jako „soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů.“<br>
<br>
Projekt Benchmarking knihoven byl zahájen v roce 2005 iniciativou Národní knihovny ČR ve spolupráci s NIPOS. Benchmarking knihoven je nástroj pro porovnávání výkazů veřejných knihoven. Účast v projektu je otevřená všem veřejným knihovnám na území ČR a od roku 2012 také na území Slovenska. Za účelem udržení objektivity při porovnávání dat jsou knihovny kategorizovány do skupin dle počtu obyvatel v obci. Separátními kategoriemi jsou také krajské knihovny s městskou funkcí a bez městské funkce. Benchmarking není zamýšlen jako pouze jednorázové porovnání, ale jako dlouhodobý proces vedoucí a motivující ke zlepšování činností knihoven.<br> 
<br>
Proces benchmarkingu probíhá v '''pěti krocích''':<br>
<br>
# Analýza vlastních výkonů a situace knihovny<br>
# Nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání, analýza její činnosti<br>
# Vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků, identifikace silných a slabých stránek<br>
# Změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností<br>
# Měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn<br>
<br>
Získaná data jsou shromažďovaná na databázi vytvořené a provozované NIPOS. Vstup do ní a přístup k veškerým uloženým informacím je umožněn pouze účatníkům projektu.<br>
Výsledky benchmarkingu může knihovna využít k různým účelům. Lze z nich identifikovat silné a slabé stránky knihovny. Zjistí tedy, v jakých oblastech si knihovna vede dobře a ve kterých by měly být provedeny změny ke zlepšení. Výsledky také mohou sloužit pro podání výkazu o činnosti provozovateli či sponzoru knihovny.<ref name="bench">RICHTER, Vít, 2013. Benchmarking knihoven: Jak porovnávat výkony knihoven. Knižnica [online]. Slovenská národná knižnica, 14(3), 3-15 [cit. 2020-04-15]. ISSN 1336-0965. Dostupné z: http://www.snk.sk/images/snk/casopis_kniznica/2013/marec/03.pdf</ref><br />
== Odkazy ==
=== Reference ===

<references />

=== Související články ===
[[Standard veřejných knihovnických a informačních služeb]]<br />
[[Knihovní zákon]]<br />
[[Statistika a benchmarking v knihovnách]]<br />
[[Strategie pro evropské knihovny]]

=== Klíčová slova ===
veřejné knihovny, služby knihoven, knihovní zákon, knihovní statistiky, benchmarking

[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]