Standard pro dobrou knihovnu, statistiky a benchmarking v knihovnách.

Standard pro dobrou knihovnu

Standard pro dobrou knihovnu neboli Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky je dokument určující základní kvantitativní a kvalitativní požadavky pro poskytování knihovnických služeb. Byl vytvořen Ministerstvem kultury v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) a se Státní kulturní politikou na léta 2009–2014. Pokyny obsažené pouze ve Standartu pro dobrou knihovnu ale ne v knihovním zákoně jsou pouze doporučením, ne nutností.
Standard je rozdělen na třináct článků pojednávajících o třinácti oblastech, ve kterých je standard definován.

Článek 1. Poslání knihovny, cíle a působnost standardu knihovnických služeb

První článek standartu obecně definuje veřejnou knihovnu jako místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin. Jmenuje také klíčové činnosti, které by měly tvořit jádro knihovních služeb. Dále definuje samotný standard jako prostředek pro srovnání a kontrolu dostupnosti a kvality knihovnických služeb a motivaci k jejich zlepšení.

Článek 2. Předmět standardu knihovnických služeb

Druhý článek poskytuje shrnutí oblastní knihovních služeb, na které se standard zaměřuje a vytváří pro ně indikátory. Hodnoty indikátorů jsou přiměřeně přizpůsobeny počtu obyvatel v obci či spádové oblasti, kde se knihovna nachází. Kromě doporučených optimálních hodnot zveřejňuje i reálný celostátní průměr.

Článek 3. Provozní doba knihovny pro veřejnost

Třetí článek klade důležitost na provozní dobu vyhovující osobám v místě její působení pro optimální přístup ke službám. Kromě otevírací doby to zahrnuje také telefonické spojení nebo přístup k webovým stránkám knihovny. Není důležitý pouze počet hodin, kdy je knihovna otevřená, ale také jejich rozložení v rámci dnů a týdnů. Ideální by bylo proporcionální rozdělení do dopoledních a odpoledních hodin a také do víkendu.

Tabulka: Provozní doba knihovny pro veřejnost

Počet obyvatel Doporučená hodnota (hodin/týdně) Celostátní průměr 2009 (hodin/týdně)
do 500 5 až 10 3
501 - 1000 5 až 15 4
1001 - 3000 15 až 23 11
3001 - 5000 23 až 28 23
5001 - 10000 28 až 40 28
10001 - 20000 40 až 45 35
20001 - 40000 45 až 50 42
více než 40001 50 a více 48

Článek 4. Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů

Čtvrtý článek pojednává o požadavcích na knihovní fond. Na jeho podobě by se měly odrážet aktuální trendy a směry vývoje společnosti. Měl by obsahovat předměty zájmu pro osoby ze všech věkových vrstev. V žádném případě by fond neměl být ideologicky,politicky, ani z náboženských důvodů cenzurovány, nebo pod komerčním nátlakem. Alespoň 75% fondu knihovny by mělo být zpřístupněno v rámci volného výběru. Roční přírůstek v rámci obnovy fondu by měl činit 10% z celkového počtu ve fondu.
Do předmětu článku spadají jak tradiční dokumenty, tak i odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií.

Tabulka: Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů

Doporučená hodnota Celostátní průměr 2009
Částka v Kč/ 1 obyvatele 30 až 45 26

Článek 5. Umístění knihovny v obci

Pátý článek promlouvá o důležitosti dostupnosti budovy knihovny pro uživatele. Knihovna by měla být v místě, které je centrem života populace, tudíž v blízkosti dalších poskytovaných služeb - obchody, kulturní podniky, sportoviště, atp. Dojezdová vzdálenost do knihovnyby pro uživatele neměla přesáhnout 15 minut. V situaci, kdy by byla vyšší, by se mělo uvažovat o zřízení nové pobočky nebo pojízdné knihovny.

Článek 6. Plocha knihovny určená pro uživatele

Podle šestého článku je pro plnohodnotné poskytování knihovních služeb důležité poskytnout uživatelům odpovídající prostor. Měly by být prostory pro využití jak pro služby dospělým, tak i dětem a mládeži či celým rodinám. Na každých 1000 obyvatel z obce či spádové oblasti by mělo připadat alespoň 60 m2 užité plochy.

Článek 7. Studijní místa pro uživatele knihovny

Dle článku sedm zajištění vysoké kvality služeb týkajících se práce s knihovními dokumenty a informačními zdroji lze poskytnutím studijních míst ať už pro individuální či skupinové studium.

Tabulka: Studijní místa pro uživatele knihovny

Počet obyvatel obce Doporučená hodnota (počet studijních míst) Celostátní přůměr 2009 (počet studijních míst)
do 500 4 až 5 5
501 - 1000 6 až 8 6
1001 - 3000 10 až 18 9
3001 - 5000 20 až 28 14
5001 - 10000 28 až 70 22
10001 - 20000 40 až 45 34
20001 - 40000 70 až 120 76
více než 40001 120 a více 198

Článek 8. Přístup k internetu a informačním technologiím


Tabulka: Přístup k internetu a informačním technologiím

Počet obyvatel obce Doporučená hodnota (počet stanic) Celostátní přůměr 2009 (počet stanic)
do 500 1 až 2 1
501 - 1000 2 1
1001 - 3000 2 až 3 2
3001 - 5000 3 až 5 3
5001 - 10000 5 až 10 5
10001 - 20000 10 až 15 8
20001 - 40000 15 až 20 19
více než 40001 20 a více 36

Článek 9. Webová prezentace knihovny

Článek 10. Elektronický katalog knihovny (OPAC) na internetu

Článek 11. Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání

Článek 12. Měření spokojenosti uživatelů knihovny

Článek 13. Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb

[1]

Statistiky

Benchmarking v knihovnách

Odkazy

Reference

  1. Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/Standard_pro_dobrou_knihovnu.pdf.

Související články

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb
Knihovní zákon

Klíčová slova

veřejné knihovny, služby knihoven, knihovní zákon