Studentovy t-testy: Porovnání verzí

 
Řádek 71: Řádek 71:
 
Zpět na rozcestník: [[Statistické_metody_ve_fonetickém_výzkumu|Statistické metody ve fonetickém výzkumu]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]
 
Zpět na rozcestník: [[Statistické_metody_ve_fonetickém_výzkumu|Statistické metody ve fonetickém výzkumu]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]
 
[[Kategorie: Fonetika|*]]
 
[[Kategorie: Fonetika|*]]
 +
[[Kategorie: Statistika|*]]

Aktuální verze z 8. 12. 2014, 10:55

Směrodatná chyba a interval spolehlivosti

Směrodatná chyba

  • nakolik se na zjištěnou hodnotu můžeme spolehnout
  • nejčastější s – číselné vyjádření spolehlivosti průměru
  • z korpusu vezmeme náhodné vzorky → průměr → vezmeme jiné náhodné vzorky → trochu jiný průměr → ... → průměry začnou mít rysy normálního rozdělení
  • směrodatnou odchylku vydělíme odmocninou z počtu prvků
  • = směrodatná odchylka rozdělení hodnot průměrů
  • interval spolehlivosti pro průměr (s jistotou 68,26% se skutečný průměr nachází do vzdálenosti od naměřeného prů-měru)


Výběrová chyba

  • rozdíl mezi hodnotou zjištěnou ve výběrovém souboru a skutečnou hodnotou v základním souboru
  • špatně se počítá → směrodatná chyba určuje hypotetickou náhodnou variabilitu ukazatele za předpokladu, že by byl tento ukazatel zjišťován na větším množství vzorků


Základní rysy t-testů

  • používají se pro porovnávání aritmetických průměrů
  • nezávislé měření – výsledky měření ve dvou skupinách na sobě nejsou závislé
  • × závislé měření – každý výsledek v jedné skupině je nějak závislý na jednom výsledku v druhé
1) např. jeden člověk dvakrát mluví za různých podmínek
2) spárované příklady, např. podle hlasového rozsahu
3) jednovaječná dvojčata
= korelovaná měření
  • základní princip – poměření sledovaného rozdílu (kterého se týká nulová hypotéza) ukazatelem variability dat, který má povahu směrodatné chyby (používá směrodatnou chybu průměru)
  • další typ – porovnání průměrů dvou skupin nezávislých měření
- čím větší je rozdíl mezi průměry a čím menší je variabilita, tím větší je pravděpodobnost, že sledovaný rozdíl není pouze náhodný
- poměřuje směrodatnou chybu rozdílu mezi průměry
  • test pro korelovaná měření – používá směrodatnou chybu průměru rozdílů mezi oběma spárovanými měřeními → porovnáváme jen hodnoty v páru mezi sebou


Podmínky pro užití t-testů

  • určit jeden ze 3 druhů t-testu
  • jednostranný – jen pokud bezpečně známe polaritu sledovaného rozdílu
  • × oboustranný – většina
  • t-testy jsou parametrické = vycházejí z aritmetického průměru a rozptylu → musí být normální rozdělení
  • v obou skupinách musí být srovnatelný rozptyl (ověření např. pomocí Levenova testu)
  • Studentovo rozdělení plošší uprostřed, ale vyšší extrémy oproti normálnímu rozdělení
- čím více stupňů volnosti, tím více se podobají (pro 120 případů už skoro stejná)
  • velikost efektu – pokud se efekt projevuje na velkém vzorku, ale na malém ne, pak existuje, ale je příliš slabý


Příklad použití t-testů

  • studie Wrembelové (2003) - chtěla zjistit, zda má teoretický výklad principů výslovnosti nějaký vliv na výuku cizího jazyka, nebo jestli stačí jen praktická cvičení
  • na začátku kurzu dělali studenti test, pak byli náhodně rozděleni do dvou skupin - jedna se učila jen prakticky, druhá i s teorií
  • na konci dělali test znovu → porovnání výsledků obou skupin
  • pro porovnání počátečních a koncových znalostí jednotlivých studentů byl použit t-test pro závislá měření
  • pro porování výsledků obou skupin v koncovém testu byl použit t-test pro nezávislá měření
  • 1. t-test odhalil, že se studenti časem zlepšili (což se dalo čekat)
  • 2. t-test odhalil, že ve většině zkoumaných parametrů byli lepší studenti, kteří se učili i teorii


Reference

  • Volín, J. (2007): Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha: Epocha.
  • Meloun, M. - Militký, J. (2001): Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia. (vybrané části)
  • Robson, C. (1973): Experiment, design and statistics in psychology. Harmondsworth: Penguin Books Ltd.
  • Urdan, T. C. (2001): Statistics in plain English. London: Lawrence Erlbaum Associates.
  • Lamser, V. - Růžička, L. (1970): Základy statistiky pro sociology. Praha: Svoboda.


Zpět na rozcestník: Statistické metody ve fonetickém výzkumu | Fonetika