Sympatikus: Porovnání verzí

Řádek 28: Řádek 28:
 
Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. <ref name="dylevsky" />
 
Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. <ref name="dylevsky" />
  
Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. <ref name="orel" />
+
Hlavním mediátorem sympatiku je [[noradrenalin]]. <ref name="orel" />
 
Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" />
 
Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" />
  
Řádek 44: Řádek 44:
 
<ref name="mo" />
 
<ref name="mo" />
  
Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při akutním (psycho)traumatu.
+
Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při posttraumatickém stresu.
  
  

Verze z 30. 1. 2019, 18:00

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]

Skládá se z vegetativních neuronů. [2]


Název

Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.

Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg

Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]


Stavba

Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.[1] Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií se nachází poblíž míchy.

Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).[2]


Činnost

Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [1]

Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [3]

Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [2] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]


Projevy

  • mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
  • zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
  • zvýšení tlaku
  • rozšíření průdušek čili bronchodilatace
  • zrychlení dechu
  • ztlumení činnosti trávicího systému
  • aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
  • přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
  • ejakulace

[1]

Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při posttraumatickém stresu.


Odkazy

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Merkunová Alena, Orel Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
  2. 2,0 2,1 2,2 Orel Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
  3. 3,0 3,1 3,2 Dylevský Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.


Další literatura

https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus


k