Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]

Skládá se z vegetativních neuronů. [2]

Název

Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg

Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.

Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]

Stavba

Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.[1] Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.

Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).[2]

Činnost

Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [1]

Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [3]

Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [2] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]

Projevy

Tabulka projevů autonomního nervového systému.jpeg
  • mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
  • zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
  • zvýšení tlaku
  • rozšíření průdušek čili bronchodilatace
  • zrychlení dechu
  • ztlumení činnosti trávicího systému
  • aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
  • přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
  • ejakulace [1]

Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při traumatickém stresu:

Tři sloupce vpravo popisují alarmující situaci přetížení organismu v reakci na (dojem, že jde o) ohrožení života, kdy je neokortex a tedy volní jednání dočasně odpojeno; organismus zvolil kratší dráhu přes amygdalu.

Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii

V léčbě akutního traumatického stresu a Posttraumatická stresová porucha pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace např. o tom, že jejich nepříjemné prožívání je ovlivněno prudkým kolísáním aktivace sympatiku a parasympatiku.

U člověka s posttraumatickou stresovou poruchou nebo u dlouhodobě traumatizovaného člověka (kterému PTSP nebyla diagnostikovaná, ale typicky mívá dg smíšená porucha osobnosti, někdy hraniční porucha osobnosti nebo porucha přizpůsobení aj.) přispívá k porozumění informace, že jeho organismus je v pohotovosti působením zvýšené aktivity amygdalárního systému a sympatiku, protože tvorba neurotransmitteru noradrenalinu pokračuje - nedostala pokyn, že organismus je v bezpečí a ohrožení netrvá.[4]

Vliv sympatiku a parasympatiku při posttraumatické stresové poruše.
Ptsp-reakce.jpg












Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
  2. 2,0 2,1 2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
  3. 3,0 3,1 3,2 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.
  4. LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.

Použitá literatura

HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.

LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002.

ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.

Zdroje obrázků

OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.

Tabulka projevů autonomního nervového systému: http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg

VOJTOVÁ, Hana: Porozumění traumatu a disociaci s pomocí neurobiologie a vztahové vazby. Prezentační materiály ke dvoudennímu semináři, 2018.)

ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.

Externí odkazy

Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus

Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie