Syntaxe: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
+
'''SYNTAX'''
  
reserve: Tereza Talířová
+
* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)
 +
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků  daném jazyce
 +
 
 +
== SYNTAXE ==
 +
* Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce  - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů.
 +
 
 +
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ ==
 +
 
 +
* [[Sémantika a syntaxe informace|Syntaxe]] textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) [[aterminální symboly]].
 +
* Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.
 +
 
 +
== MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE ==
 +
 
 +
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v [[Programovací jazyk|(programovacím) jazyce]] je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd.
 +
 
 +
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe ([[lexikon]]) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* .
 +
 
 +
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka.
 +
 
 +
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 +
* [http://anthro.ucsc.edu/faculty/academic-personnel/singleton.php?&singleton=true&cruz_id=mda ANDERSON, Mark David]. ''Black and
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
 
 +
* [http://www.garifunaresearch.com/ Garifuna Research Institute]
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
 
 +
* [[Portál:Literatura - Kultury Mezoameriky|Literatura - Kultury Mezoameriky]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
 
 +
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače
 +
 
 +
[[Kategorie:Logika]]

Verze z 14. 11. 2016, 00:31

SYNTAX

  • SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)
  • SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků daném jazyce

SYNTAXE

  • Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů.

SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ

  • Syntaxe textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) aterminální symboly.
  • Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.

MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE

Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v (programovacím) jazyce je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd.

Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe (lexikon) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* .

Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka.

Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.

Odkazy

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače