Syntaxe a sémantika komunikace: Porovnání verzí

(Kategorie: Informační studia a knihovnictví)
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Základní komunikační schéma ==
+
[[Soubor:Komunikační_model.png|right|300px]]
 
 
 
 
  '''Zdroj informace → Kodér → Přenos → Dekodér → Příjem informace
 
                                    ↑
 
                                    ↑
 
                                  Šum
 
'''
 
 
 
 
 
'''ZI:''' zdroj informace (člověk, stroj, příroda)<br />
 
'''Kodér:''' informace je zakódována do vysílaného signálu (zpráva)<br />
 
'''Přenos:''' zakódovaná zpráva je rušena [[Šum|Šumem]] (např. vnější vlivy)<br />
 
'''Dekodér:''' dekódování odkódované zprávy (písmo a další znakové soustavy)<br />
 
'''PI:''' příjem informace (např. Posluchač) [1]<br />
 
 
 
 
 
==== Výklad pojmu informace ====
 
 
 
Informace jsou kódovaná data, kterým rozumíme a mají pro nás nějaký smysl. Mají potenciál vést nebo aktuálně vedou k vytvoření znalosti.
 
[[Informace|Teorie informace]] se zabývá přenosem, kódováním a měřením informace. Jejím úkolem je zajistit neporušenost zprávy.
 
Teorie informace – její plný rozvoj jako vědního oboru nastal až po druhé světové válce přičiněním zejména [[Shannonův a Weaverův model|C. E. Shannona]], R. A. Fishera, [[N. Wienera]] aj. Tímto okamžikem vznikl nový vědní obor a nastala nová fáze vědeckého studia informace.
 
 
 
==== Statistická teorie informace ====
 
 
 
Informace je kvantitativně měřitelná veličina. Shannonovská míra hodnoty
 
informace. <br />
 
Statistické postupy – hromadné jevy, výběrová šetření a jejich význam, grafická
 
znázornění. Interpretace výsledků. [2]<br />
 
 
 
 
 
'''Informace jsou:''' <br />
 
 
 
data<br />
 
správně uspořádaná<br />
 
smysluplná<br />
 
nahodile pravdivá<br />
 
přinášející nový poznatek<br />
 
relevantní<br />
 
použitelná[3]<br /><br />
 
 
 
==== V současné době se výraz „informace“ používá ve čtyřech základních významech jako ====
 
 
 
1) početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému;<br />
 
2) psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí;<br />
 
3) signály, impulzy a obrazy cirkulující v technických zařízeních<br />
 
4) výraz různorodosti v objektech a procesech živé, popř.  i neživé přírody [4]<br />
 
 
 
 
 
'''Kódování'''<br />
 
 
 
 
 
[[Komunikační proces a jeho složky|Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, nebo z jednoho kódu do druhého kódu.
 
Pro uložení informace použijeme vždy nějaké kódování a následně jej převedeme do tzv. binárního kódu.
 
Binární kódování je číselná soustava, která používá pouze dva symboly: 0 a 1.
 
[[Dvojková soustava]] neboli soustava binární je poziční číselná soustava mocnin čísla 2.
 
Číslo, které je zapsané v dvojkové soustavě se nazývá binární číslo.<br />
 
 
 
 
 
'''Měření informace'''<br />
 
 
 
 
 
Všechny informace a data jsou v PC matematicky zpracovávány popř. uloženy v podobě obrovského množství kombinací elektronických obvodů.
 
[[Základní jednotka informace]]: 1b - bit (basic information unit) - znázorňuje 2 možné hodnoty rozhodování (ano×ne, pravda×nepravda, 0×1 apod.)
 
0×1 (dvojková číselná soustava) – matematické vyjádření bitu, používají počítače (el. přepínače) <br />
 
 
 
 
 
'''Klopné obvody v přepínači:''' <br />
 
 
 
 
 
1B (byte) = 8b (bit)<br />
 
1 KB (kilo) = 1024 B<br />
 
1 MB (mega) = 1024 <br />
 
1 KB= 1 024 000 B<br />
 
1 GB (giga) = 1024 MB = 1 024 000 000 B <br />
 
1 TB (tera) = 1024 GB = 1 024 000 000 000 B<br />
 
1 b – jedna varianta ze dvou možností (1,0)<br />
 
1 B – jedna varianta z 256 možností (28 = 256) [5]<br /><br />
 
 
 
 
 
'''
 
'''Samoopravné kódy'''''<br /><br />
 
 
 
[[Hammingův kód]] je důležitým lineárním binárním kódem se schopností opravy chyb. Jeho vlastnosti jsou dány kódovou vzdáleností dmin=3. (Vznikají tedy výběrem jedné osminy slov z přirozeného binárního kódu.) Kód s minimální vzdáleností 3 detekuje až dvojnásobnou chybu nebo opravuje jednonásobnou chybu. Hammingovy kódy se snadno dekódují a jsou perfektní, tj. mají nejmenší myslitelnou redundanci.[6] <br />
 
  
 +
=== Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky: ===
 +
==== Syntaxe ====
 +
[http://Syntaxe '''Syntaxe'''] zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.<ref name="JI">JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.</ref> <br /><br />
 +
==== Sémantika ====
 +
'''[http://Sémantika Sémantika]''' se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.<ref name="FG">Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z  <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.</ref>
 +
Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.<br />
 +
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.<br />
 +
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost<br />
 +
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.<br />
 +
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data<br />
 +
==== Měření informace ====
 +
Z obsahového hlediska – '''sémantická forma'''<br /><br />
 +
- podle obsahuje<br />
 +
- data (údaje)<br />
 +
- záleží na kontextu<br />
 +
Z technického hlediska – '''syntaktická stránka'''<br /><br />
 +
- vychází z teorie informace<ref name="SM">SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref><br /> <br />
 +
[http://Claude%20Elwood%20Shannon '''Claude Shannon'''] jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.<br /> „Informace je odstraněná neurčitost.„<br />
 +
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na [[Míra pravděpodobnosti|míře pravděpodobnosti]].<br />
 +
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.<br />
 +
'''[[Shannonovo chápání informace]]''' nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.<br />
 +
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.<ref name="KM">Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)</ref><br />
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
=== Použitá literatura ===
 +
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
 +
* Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)><br />
 +
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
 +
* Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace
  
 
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
'''Reference'''
+
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 
+
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
[1] SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
 
[2] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)><br />
 
[3] STODOLA, Jiří. Pojem informace pro informační vědu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 31.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojem-informace-pro-informacni-vedu>. ISSN 1804–2406. <br />
 
[4]Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
 
[5] Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
 
[6] Jančařík, Antonín. Pro učitele matematiky. Algebra v matematice.[cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://class.pedf.cuni.cz/jancarik/download/hamming.pdf ><br />
 
 
 
 
 
 
 
'''Použitelná literatura:'''
 
 
 
 
 
SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
 
Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)><br />
 
STODOLA, Jiří. Pojem informace pro informační vědu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 31.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojem-informace-pro-informacni-vedu>. ISSN 1804–2406. <br />
 
Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
 
Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
 
Jančařík, Antonín. Pro učitele matematiky. Algebra v matematice.[cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://class.pedf.cuni.cz/jancarik/download/hamming.pdf ><br />
 
Wikipedie, 17. 12. 214 [cit. 31. 1. 2015].Dostupné z <http:// cs.wikipedia.org/wiki/Dvojková_soustava ><br />
 
 
 
 
 
'''Klíčová slova:'''
 
 
 
informace, komunikační schéma, kódování, přenos zpráv
 
 
 
 
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
 

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 13:36

Komunikační model.png

Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:

Syntaxe

Syntaxe zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.[1]

Sémantika

Sémantika se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.[2] Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data

Měření informace

Z obsahového hlediska – sémantická forma

- podle obsahuje
- data (údaje)
- záleží na kontextu
Z technického hlediska – syntaktická stránka

- vychází z teorie informace[3]

Claude Shannon jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.
„Informace je odstraněná neurčitost.„
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
Shannonovo chápání informace nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.[4]

Odkazy

Reference

  1. JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.
  2. Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.
  3. SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  4. Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)

Použitá literatura

  • SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  • Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
  • Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
  • Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >

Klíčová slova

Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace