Systémy šedé literatury v digitálních informačních systémech. Obecný úvod. Charakteristika jednoho vybraného českého systému. Jeho institucionální zakotvení, obsahová charakteristika, softwarová platforma...: Porovnání verzí

m
m
Řádek 18: Řádek 18:
  
 
=== Šedá literatura může být ===
 
=== Šedá literatura může být ===
*nepublikovaná – nevydává ji nakladatelství nebo vydavatelství, produkují ji jednotlivé instituce při své činnosti
+
*nepublikovaná – nevydává ji nakladatelství nebo vydavatelství, produkují ji jednotlivé instituce či jednotlivci při své činnosti
 
*polopublikovaná – může mít i ISBN nebo ISSN, často vydána v malém nákladu<ref>MARTINOVÁ, Olga. Šedá literatura. Národní technická knihovna [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://ntkcz.cz/cs/83808-seda-literatura</ref>
 
*polopublikovaná – může mít i ISBN nebo ISSN, často vydána v malém nákladu<ref>MARTINOVÁ, Olga. Šedá literatura. Národní technická knihovna [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://ntkcz.cz/cs/83808-seda-literatura</ref>
  

Verze z 12. 12. 2019, 11:13

Šedá literatura

Šedá literatura (tzv. nepublikovaná či polopublikovaná) jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí, a to jak v elektronické, tak v tištěné podobě, které neprošly standardním vydavatelským procesem nebo nejsou distribuovány do standardní prodejní sítě. [1]

Konkrétně jde o:

  • zprávy (výzkumné, technické, výroční)
  • vysokoškolské kvalifikační práce,
  • konferenční materiály (sborníky, příspěvky, postery),
  • firemní literaturu (katalogy),
  • preprinty a další typy.

Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).

Vlastnosti

  • není dostupná prostřednictvím tradičních kanálů
  • složitější získávání (není běžně dostupná ve veřejných knihovnách)
  • složitější vyhledávání
  • specifická pravidla zpřístupnění

Šedá literatura může být

  • nepublikovaná – nevydává ji nakladatelství nebo vydavatelství, produkují ji jednotlivé instituce či jednotlivci při své činnosti
  • polopublikovaná – může mít i ISBN nebo ISSN, často vydána v malém nákladu[2]

Producenti šedé literatury

  • výzkumné a vývojové organizace
  • podnikatelské subjekty
  • vysoké školy
  • orgány státní správy, vládní organizace

Národní úložiště šedé literatury

Národní úložiště šedé literatury (NUŠL) je služba Národní technické knihovny. Jejím hlavním cílem je zpřístupňování, ukládání a archivace tzv. šedé literatury z České republiky. Zároveň se snaží tyto často informačně velmi hodnotné dokumenty zpřístupňovat široké veřejnosti.

Národní technická knihovna v souladu se svým statutem řeší otázky budování Národního úložiště šedé literatury (NUŠL), portálu pro sběr, uchování a zpřístupňování šedé literatury produkované v České republice. Vznikl za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu. Jde o projekt který probíhal v letech 2008-2011 a v současné době je standardní službou Národní technické knihovny. Hlavním cílem projektu byl návrh na vytvoření Národního uložiště šedé literatury, které by mělo sloužit jako centrální rozhraní pro vyhledávání tzv. nepublikovaných či polopublikovaných dokumentů. Projekt byl zaměřen na získávání metadat a případně plných textů z oblasti vzdělávání vědy a výzkumu. [3]

Uživatelům NUŠL nabízí:

  • bezplatný online přístup bez registrace k informacím o šedé literatuře v ČR
  • intuitivní jednoduché vyhledávání
  • informace o umístění a dostupnosti dokumentů

Spolupracujícím institucím může přinést:

  • zajištění dlouhodobé archivace elektronických dokumentů a metadat
  • zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí
  • usnadnění povinného zveřejňování informací

Vedle samotného provozu systému je důležitým cílem NUŠL také podpora odborné diskuse o šedé literatuře. K té velkou měrou přispívá každoročně pořádaná Konference o šedé literatuře a repozitářích.[1]

O repozitáři

V digitálním repozitáři NUŠL se nachází záznamy a digitální dokumenty z institucí, které jsou členy partnerské sítě NUŠL a zvolily si variantu spolupráce zahrnující dlouhodobou archivaci a zpřístupnění svých dat.Repozitář NUŠL je volně přístupný veřejnosti v režimu open access a je indexovaný Googlem. Data uložená v repozitáři NUŠL se zároveň harvestují do mezinárodních repozitářů OpenAIRE, ROAR, OpenDOAR a OpenGrey.

Je možné vkládat: dokumenty (zprávy, metodiky, analýza aj.) a podpůrné materiály k vlastnímu dokumentu – PPT prezentaci, tabulky, grafy, fotografie, videa, audio nahrávky.
Přípustné formáty: PDF, JPEG, MP3 a MP4

Technické řešení NUŠL

Centrální rozhraní v systému Elasticsearch

Elasticsearch poskytuje zabezpečené, relevantní a škálovatelné vyhledávání nad připojenými repozitáři. Řešení vychází ze záměru zpřístupnit uživatelům jak data z digitálního repozitáře, tak data z vybraných úložišť šedé literatury v jednom interaktivním prostředí. Vyhledávání probíhá především podle navigací, které jsou podle druhu dokumentů, autorů, klíčových slov, připojených bází a nabízí se i časová osa.[4]

Invenio

Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio. Invenio je otevřený software pro správu digitálních knihoven a repozitářů. Jeho vývoj vede Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde je na základě Invenia provozováno několik repozitářů se záznamy z oblasti částicové fyziky. [5] Invenio patří mezi Open Source software. Je možné ho volně instalovat, používat i upravovat, což umožňuje jeho nastavení pro ukládání šedé literatury a následné šíření mezi spolupracující organizace.[4]

Metedata

Metadatový formát byl řešen přímo pro potřeby NUŠL. Používá prvky z formátů Dublin Core, Dublin Core Terms, EVSKP-MS, EDT-MS a vlastní prvky. Do platné verze metadatového formátu byly promítnuty praktické zkušenosti s vkládáním metadat a plných textů do repozitáře, harvestováním metadat a souborů s plnými texty od spolupracujících institucí a požadavky na spolupráci se systémem OpenGrey. Vznikla tak již ověřená verze 1.0 metadatového formátu NUŠL.[4]

Identifikátory

Primárním účelem digitálních archivů je archivace digitálních informací a jejich zpřístupnění. Persistentní identifikátory zajišťují trvalost přístupu k digitálním dokumentům. Persistencí identifikátorů se myslí trvalá identifiakce bez ohledu na trvalost identifikovaného dokumentu. Identifikátor na záznam URI je tedy generován přímo v systému Invenio. Identifikátor reprezentuje pořadové číslo přidělené systémem. Harvestovaným záznamům přiděluje systém Invenio identifikátor stejného formátu.[4]

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury

Národní úložiště šedé literatury používá vlastní typologii šedé literatury, která zároveň vymezuje obsah Digitálního repozitáře NUŠL z hlediska druhu přijímaných dokumentů. Typologie vznikla v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu - funkční model a pilotní realizace. V průběhu ostrého provozu repozitáře NUŠL byla typologie drobně upravována.

  • Vysokoškolské práce: dokumenty, které jsou výsledkem studia jednotlivých studijních programů a oborů vysokých škola a vedou k získání vědecké hodnosti či jiné odborné kvalifikace vyššího stupně. Jedná se o: disertační práce, habilitační práce, bakalářské práce, diplomové práce, rigorózní práce.
  • Zprávy: nová, souhrnná či cílená jednorázová informace o projektech, výzkumných záměrech, nebo institucích. Jedná se o zprávy: výroční, výzkumné, závěrečné, průběžné, technické, grantové, zprávy z průzkumu, statistické a zprávy o stavu.
  • Konferenční materiály: dokumenty vznikající v souvislosti s konáním konferencí. Jedná se o: sborníky, příspěvky z konferencí, postery, programy.
  • Autorské práce: dokumenty, které jsou výsledkem intelektuální činnosti jednotlivých osob. Jedná se o: preprint, referát, tematický sborník, monografie.
  • Firemní literatura: dokumenty vznikající v komerčních i nekomerčních organizacích v rámci pracovního procesu a informující veřejnost o produktech, poskytovaných službách a činnostech organizace. Jedná se o: firemní tisk, katalogy výrobků a věstníky.
  • Propagační a vzdělávací materiály: dokumenty vzdělávacího, reklamního, marketingového a informativního charakteru určené k propagaci. Jedná se o: letáky, brožury, tiskové zprávy, průvodce expozicí, katalogy výstav,
  • Analytické a studijní materiály: analýzy, metodiky, studie.[6]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 VYČÍTALOVÁ, Hana. Šedá literatura a NUŠL. Národní technická knihovna [online]. 2019 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/2947-seda-literatura-a-nusl
  2. MARTINOVÁ, Olga. Šedá literatura. Národní technická knihovna [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://ntkcz.cz/cs/83808-seda-literatura
  3. NÁDĚJOVÁ, Tereza. Šedá literatura v NTK. Šedá literatura - Národní technická knihovna [online]. 2013 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://old.techlib.cz/cs/139-seda-literatura/
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Technické řešení NUŠL, NUŠL [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://nusl.techlib.cz/cs/nusl/technicke-reseni
  5. Invenio, NUŠL [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://nusl.techlib.cz/cs/nusl/invenio
  6. Typologie dokumentů NUŠL, NUŠL [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://nusl.techlib.cz/cs/nusl/typologie-dokumentu-nusl

Související články

Šedá literatura
Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Evropě
Šedá literatura (vyjma VŠKP) v Americe

Klíčová slova

šedá literatura, NUŠL