Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je text: "Data ve formě znaků, symbolů, slov, slovních spojení, paragrafů, vět, tabulek nebo jiných znakových uspořádání určená k vyjádření významu, jejichž interpretace se nezbytně zakládá na čtenářových znalostech nějakého přirozeného jazyka nebo umělého jazyka."[1]

Dříve se pojem text používal spíše ve významu psaného slova, dnes se za text považuje projev psaný i ústní, který má za cíl přenos nějaké informace. Nicméně obor textologie se zabývá tímto pojmem jako označením pouze pro psaný text. Textová analýza se zabývá strukturou textu a vztahy mezi jeho jednotlivými částmi. Z pohledu literární teorie je text komunikační zpráva, kterou vytvořil autor textu, a jehož příjemci mohou být jednotliví čtenáři či jejich skupiny.[2]

Studiem textu se zabývá obor textová lingvistika. Text je prostředkem k realizaci komunikačních cílů, má vždy nějaký obsah a určitou funkci, případně více funkcí.

Přístupy k textu

Propoziční

  • snaha postihnout proces vzniku textu, zabývá se textovými jednotkami a jejich syntaxí

Komunikační

  • zabývá se textem jako celkem, zaměřuje se na situaci promluv, na jejich kontext, mluvčího a účel [3]

Charakteristiky textu

  • Situativnost – text se ve formě promluvy váže k určité situaci, která ovlivňuje způsob jejího vzniku a struktury. Text a tím i celá promluva může nabývat smyslu až v kontextu určité situace.
  • Intertextovost – text není vázán jen na určitou situaci, ale také na jiné texty. Tato provázanost se realizuje pomocí odkazů: Odkaz na mluvčího, Citace / parafráze, Odkazy na jiné texty nebo jejich názvy
  • Akceptabilita -text by měl být vytvořen na nějakých obecných principech, měl by být přiměřeně uspořádaný, informativní a také by měl vypovídat o relevantním předmětu. Pro dosažení akceptability existují tzv. prostředky komunikačního souladu a také prostředky kontaktní (pozdravy, oslovení apod.).
  • Informativnost – text by měl obsahovat kompaktní, strukturovanou informaci.
  • Koherence – obsahová souvislost mezi dvěma a více výpověďmi (př. Miluju východy slunce. Cítím při nich hlubokou pokoru i nespoutanou radost).[3]

Prostý text

Pojem prostý text se používá v oblasti informatiky a jde v podstatě o holý text (znaky) bez formátování (barva, velikost, typ fontu, odstavce apod.). Hlavním přínosem takto zpracovaného textu je, že pro jeho zobrazení není nutné používat žádný speciální software, je možné ho upravovat v nejjednodušších textových editorech. [4]

Odkazy

  1. UHLÍŘ, Zdeněk. Text. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct
  2. PAVERA, Libor a František VŠETIČKA. Lexikon literárních pojmů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-124-1.
  3. 3,0 3,1 GREPL, Miroslav a Petr KARLÍK. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opravené. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003, 799 s. ISBN 80-7106-303-7.
  4. Prostý text. 2014. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prostý_text

Související stránky

Dokument