Tisk je rozmnožování jednoho a více listů pomocí tiskařské formy. Barva je přenášena tlakem, který vyvíjí stroj na papír nebo jiný potiskovaný materiál.[1]

Historie tisku

První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského listu a tak se tisk nijak více nerozšířil. Až v 19. století se z Asie dostal do Evropy, jelikož byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku považujeme Johannese Gutenberga, který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a jiné možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce.[2]

Druhy tisku

  • z výšky
  • z hloubky
  • z plochy
  • průtlačný tisk

[3]

Tisk z výšky

Při tisku z výšky je vytvořena forma s výstupky neboli body, na kterých se barva uchytává a následně obtiskne na papír. Do prohlubní ve formě se nedostane. Gumovou nebo plastovou tiskovou formu nazýváme flexotiskem. Je vyráběna pomocí laseru a je nejčastěji používána na potisk lepenky, folií apod. Naopak knihtiskem nazýváme dřevěnou nebo kovovou formu, která je vytvořena jako zrcadlový obraz a následně otisknuta na papír. Nejčastěji tuto formu tisku využíváme na časopisy, knihy apod. Je to nejstarší technika, je ale poměrně pracná a tudíž ji dnes nahrazují výkonnější postupy.

Tisk z hloubky

Tamponový tisk neboli tampotisk: Obraz se otiskne pomocí silikonového tamponu na který je obtisknutý obraz z tiskové formy na požadovaný předmět, kterým jsou nejčastěji obaly a další nerovné výrobky. Hlubotiskem nazýváme proces, při kterém je obraz vryt či vyleptán do tiskové formy a následně otisknut na nejčastěji umělecké tisky.

Tisk z plochy

Oba body (tisknoucí i netisknoucí prvky) jsou na stejné úrovni a liší se od sebe jen vlastnostmi povrchu. Jestliže použijeme mastné tiskařské barvy, musí tisknoucí místa přijímat barvu a odpuzovat vodu. Netisknoucí musí být opakem, tudíž musí odpuzovat barvu a přijímat vodu. Následně se tisková forma smáčí vodným roztokem a navaluje se na ni tisková barva. Nepřímý tisk je příklad ofsetu. Jedná se o postup, kdy se tisková forma otiskuje na válec s gumovým potahem, který přenese obraz na papír. Tím odpadá nutnost zrcadlového obrazu a forma se tak méně opotřebovává.

Průtlačný tisk

Při průtlačném tisku barva přímo protéká tiskovou formou.

Velkoformátový tisk

Velkoformátový tisk je určen odborné veřejnosti z reklamy, GIS, ale také široké veřejnosti, která s velikými formáty jako například bannery, reklamy, územní mapy a plány, přílohy seminárních a diplomových prací pracuje. Výsledkem velkoformátového tisku jsou tedy například plakáty, prezentační materiály, loga, plány nebo schémata.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Tisk. Wikipedia: the free encyklopedia.[online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Tisk
  2. BOHATCOVÁ, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.
  3. VOIT, Petr. Encyklopedie knihy.

Externí odkazy

Doporučená literatura

  • Česká kniha v proměnách staletí, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Vyd. 1. V Praze: Panorama, 1990, 622 p. ISBN 8070381310.
  • Úvod do dějin tištěných médií, VEČEŘA, Pavel. Úvod do dějin tištěných médií. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2015. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4178-9.
  • Encyklopedie knihy 1. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.
  • Encyklopedie knihy 2. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9

Klíčová slova

knihtisk, tiskárny, Johannes Gutenberg