Typy proměnných: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
== Typy proměnných ==
 
== Typy proměnných ==
  
Ve statistice rozlišujeme několik druhů proměnných (angl. ''variables'') podle hodnot, které nabývají. Tyto typy jsou určeny především tím, jaké matematické operace můžeme s hodnotami proměnné provádět. Kategorizací proměnných do různých typů je více a vedou se o nich spory. Přesto se používají, protože umožňují dorozumívat se rychleji, popřípadě nám typ proměnných může poskytnout informaci, jaké statistické postupy můžeme uplatnit.
+
Ve statistice rozlišujeme několik druhů proměnných (angl. ''variables'') podle hodnot, které nabývají. Tyto typy jsou určeny především tím, jaké matematické operace můžeme s hodnotami proměnné provádět. Kategorizací proměnných existují více, my se především zaměříme na nejčastěji používanou kategorizací, se kterou přišel Americký psycholog S. S. Stevens<ref>Stevens. S. S. (1946). On the Theory of Scales of Measurement. <i>Science 103(2684)</i>, str. 677-680.</ref>. Obecně se často o povaze proměnných a jejich měření vedou spory <ref>Maul, A., Irribarra, D.T., & Wilson, M. (2016). On the philosophical foundations of psychological measurement.</ref> a i Stevensova typologie se dočkala kritiky <ref>Velleman, P. F., & Wilkinson, L. (1993). Nominal, ordinal, interval, and ratio typologies are misleading. <i>The American Statistician, 47<i/>(1), 65-72.</ref>
 
 
 
'''Co je to vlastně proměnná?''' Proměnou se, zjednodušeně řečeno, myslí nějaký znak, který může nabývat různých hodnot. Může to být například barva vlasů, vzdělání, výška, inteligence či úroveň čtenářských dovedností, zkrátka vše, k čemu můžeme přiřknout (změřit, pozorovat, odhnadnout, apod.) různé hodnoty.
 
'''Co je to vlastně proměnná?''' Proměnou se, zjednodušeně řečeno, myslí nějaký znak, který může nabývat různých hodnot. Může to být například barva vlasů, vzdělání, výška, inteligence či úroveň čtenářských dovedností, zkrátka vše, k čemu můžeme přiřknout (změřit, pozorovat, odhnadnout, apod.) různé hodnoty.
  

Verze z 13. 1. 2017, 19:55

Typy proměnných

Ve statistice rozlišujeme několik druhů proměnných (angl. variables) podle hodnot, které nabývají. Tyto typy jsou určeny především tím, jaké matematické operace můžeme s hodnotami proměnné provádět. Kategorizací proměnných existují více, my se především zaměříme na nejčastěji používanou kategorizací, se kterou přišel Americký psycholog S. S. Stevens[1]. Obecně se často o povaze proměnných a jejich měření vedou spory [2] a i Stevensova typologie se dočkala kritiky [3] Co je to vlastně proměnná? Proměnou se, zjednodušeně řečeno, myslí nějaký znak, který může nabývat různých hodnot. Může to být například barva vlasů, vzdělání, výška, inteligence či úroveň čtenářských dovedností, zkrátka vše, k čemu můžeme přiřknout (změřit, pozorovat, odhnadnout, apod.) různé hodnoty.

Jedním ze základů dělení typů proměnných bývá, jaké matematické operace s nimi můžeme provádět. Uveďme si nejprve souhrnnou tabulku třídění typů proměnných s příklady, které snad dají naznat, jakým způsobem můžeme proměnné třídit.

Kvalitativní Kvantitativní
Kategorické Ordinální Kardinální
S. S. Stevens[4] Nominální Ordinální Intervalová Poměrová
Matematické operace Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle +, - }
Statistiky Frekvence, Modus Medián, percentily Průměr, směrodatná odchylka Koeficient variace
Příklady Město bydliště, Vystudovaný obor Dosažené vzdělání, Hodnocení na likertově škále Hodiny, IQ skór, Stupně Celsia Věk, Stupně Kelvina
Další dělení dichotomické vs. polytomické spojité vs. nespojité


  1. Stevens. S. S. (1946). On the Theory of Scales of Measurement. Science 103(2684), str. 677-680.
  2. Maul, A., Irribarra, D.T., & Wilson, M. (2016). On the philosophical foundations of psychological measurement.
  3. Velleman, P. F., & Wilkinson, L. (1993). Nominal, ordinal, interval, and ratio typologies are misleading. The American Statistician, 47(1), 65-72.
  4. Stevens. S. S. (1946). On the Theory of Scales of Measurement. Science 103(2684), str. 677-680.