Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití: Porovnání verzí

Řádek 21: Řádek 21:
  
 
=== '''Identifikační analýza dokumentu''' ===
 
=== '''Identifikační analýza dokumentu''' ===
Vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací''' a jeho konkrétních forem (všechny druhy [[Informační zdroje, podpora, kanály|katalogů]], bibliografických [[Informační fond|kartoték]], [[bibliografií]], [[Rešerše|rešerší]], referátů apod.).
+
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|Identifikační analýza]] dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací''' a jeho konkrétních forem (všechny druhy [[Informační zdroje, podpora, kanály|katalogů]], bibliografických [[Informační fond|kartoték]], [[bibliografií]], [[Rešerše|rešerší]], referátů apod.).
  
 
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.
 
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.

Verze z 7. 6. 2016, 20:48

V čem jsou odborné texty jiné než ostatní

K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně. V případě pasivního čtení jde o odpočinkovou beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném čase pobaví. Naopak odborná literatura je nástrojem spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky, kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu odborné literatury musíme textu a problému porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně). Porozumět textu znamená umět odpovědět na tři základní otázky:

1. Jakým problémem se autor zabývá

2. K jakým závěrům dospěl

3. O co své závěry opírá.

Jakmile textu rozumíme můžeme přistoupit ke kritickému čtení. Zkoumáme logiku a hodnověrnost argumentů, smysluplnost východisek nebo předpokladů, z nichž autor vychází.

Efektivnost četby se vyznačuje obeznámením se s texty, které jsou v dané oblasti považovány za základní (klasické) a s texty, které jsou obrazem současné doby o výsledcích bádání. Dále umět zběžně prolistovat a identifikovat pasáže, které jsou v kontextu práce podstatné. Vedení dokumentace o přečtených titulech a pořizování osobních záznamů a poznámek.[1]

Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře

Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.[1] Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. obsahové analýzy dokumentu. Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů a anotací.[2]

Obsahová analýza jako druh informační analýzy

Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.

Identifikační analýza dokumentu

Identifikační analýza dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem identifikačního pořádání informací a jeho konkrétních forem (všechny druhy katalogů, bibliografických kartoték, bibliografií, rešerší, referátů apod.).

Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.

Obsahová analýza dokumentu

Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem věcného pořádání informací a jeho konkrétních forem. Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších.

Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.[2]

Výsledky obsahové analýzy dokumentu

  • Referování a anotování
  • Věcné pořádání informací

Věcné pořádání informací

představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.

Systematické pořádání

První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání.

Předmětové pořádání

Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací.

Formy systematického pořádání informací

Univerzální systematické pořádací soustavy

Speciální systémy

Oborové systémy

Formy předmětového pořádání informací

Předmětová hesla

Deskriptorové selekční jazyky

Použití slov z názvu nebo podnázvu

Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.[2]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
  2. 2,0 2,1 2,2 KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.

Použitá literatura

  • Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.
  • HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.
  • PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.
  • VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.

Doporučená literatura

  • Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.
  • ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.

Související články

Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy

Obsahová analýza

Obsahová analýza (článek č.2)

Vývoj poslání redukovaného textu

Odborný text

Klíčová slova

Obsahová analýza dokumentu, redukce textu