Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. '''                      
+
'''Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                                              
  
'''Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). '''                       
+
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==
 +
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.<ref name="šanderová">ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.</ref> Ke zkvalitnění orientace v [[Odborný text|odborné literatuře]] přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.<ref name="kovář">KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.</ref><nowiki/> Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.<ref name="papík">PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>
  
== Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře ==
+
[[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].<ref name="kovář" />
Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.<ref name="šanderová">ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.</ref> Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. '''obsahové analýzy''' [[Dokument|dokumentu]], kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.<ref name="kovář">KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.</ref><nowiki/>  Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.<ref name="papík">PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.</ref>  [[Obsahová analýza]] dokumentu vede vždy k větší či menší '''redukci (kondenzaci)''' textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice|redukce]] (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u [[Výsledky obsahové analýzy|referátů]] a [[Výsledky obsahové analýzy|anotací]].<ref name="kovář" />
 
 
=====  =====
 
=====  =====
== Obsahová analýza jako druh informační analýzy ==
+
== Redukovaný text dokumentu ==
Celek [[informační analýzy dokumentu]] lze rozložit na dva druhy analýzy. 
+
Text, který vznikne na základě '''obsahové analýzy '''dokumentu z plného textu dokumentu '''sémantickou redukcí''' informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje '''komprimace '''vybraných informací a jejich vyjádření v '''přirozeném''' nebo '''[[Selekční jazyk|umělém jazyce]]''' formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci '''signální '''(upozornění na nový dokument), '''substituční''' (náhrada plného textu dokumentu) nebo '''selekční''' (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou '''referát, anotace, extrakt, resumé a synopse'''; někdy se mezi ně řadí i '''soubory [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcných selekčních údajů]]''' (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.
 
 
=== '''Identifikační analýza dokumentu''' ===
 
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|Identifikační analýza]] dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''identifikačního pořádání informací''' a jeho konkrétních forem (všechny druhy [[Informační zdroje, podpora, kanály|katalogů]], bibliografických [[Informační fond|kartoték]], [[bibliografií]], [[Rešerše|rešerší]], referátů apod.).
 
 
 
Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci [[Selekční jazyk|selekčního údaje]], podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.
 
 
 
=== '''Obsahová analýza dokumentu''' ===
 
Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem '''věcného pořádání informací''' a jeho konkrétních forem. Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších.
 
 
 
Obsahová analýza se dále uplatňuje u '''předmětových pořádacích soustav''' k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u '''systematických pořádacích soustav''' jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.<ref name="kovář" />
 
 
 
== Výsledky obsahové analýzy dokumentu ==
 
* '''<u>Referování a anotování</u>'''
 
* '''<u>Věcné pořádání informací</u>'''   
 
 
 
=== '''Věcné pořádání informací''' ===
 
představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.
 
 
 
'''Systematické pořádání'''
 
 
 
První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání.
 
 
 
'''Předmětové pořádání'''  
 
 
 
Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací.
 
 
 
=== Formy systematického pořádání informací  ===
 
[[Mezinárodní desetinné třídění|Univerzální systematické pořádací soustavy]]
 
 
 
Speciální systémy
 
 
 
Oborové systémy
 
  
=== Formy předmětového pořádání informací  ===
+
=== Sémantická redukce textu ===
[[Předmětové heslo|Předmětová hesla]]
+
Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.
  
Deskriptorové selekční jazyky
+
=== Komprimace informací ===
 +
Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.
  
Použití slov z názvu nebo podnázvu
+
=== Komprimovaný text ===
 +
Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.
  
''Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.''<ref name="kovář" />
+
=== Redundance ===
 +
Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.
  
 +
=== Redundantní informace ===
 +
Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
Řádek 58: Řádek 31:
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.
 
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
 
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.
 
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.
 
* VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.
 
  
 
=== Doporučená literatura ===
 
=== Doporučená literatura ===
 
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.
 
* Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.
* ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.
+
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
 +
* KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.
 +
* KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.  
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
  
 
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]
 
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_anal%C3%BDza Obsahová analýza - Wikipedie]
 
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Odborn%C3%BD_text Odborný text - Wikipedie]
 
  
 
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]
 
[http://sigarni.sweb.cz/DGIS/Redukce.htm Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu]
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
 +
[[Odborný text]]
 +
 +
[[Obsahová analýza]]
  
 
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]
 
[[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]]
[[Odborný text]]
 
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===

Aktuální verze z 13. 6. 2016, 13:20

Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu, která zahrnuje metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Redukovaný text naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů).

Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře

Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.[1] Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. obsahové analýzy dokumentu, kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.[2] Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.[3]

Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů a anotací.[2]

Redukovaný text dokumentu

Text, který vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu.

Sémantická redukce textu

Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamnější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.

Komprimace informací

Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií.

Komprimovaný text

Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací.

Redundance

Míra relativní nadbytečnosti informací, kterou lze kvantifikovat jako relativní přebytek skutečně použitého počtu znaků oproti minimálnímu počtu, tj. takovému počtu, který by dostačoval k přenosu stejného množství. Určitá míra redundance není zcela samoúčelná, protože zabezpečuje přenos informace v případech, kdy dochází k šumu kanálu, který zkresluje přenášenou zprávu. Redundance slouží též často ke zvýšení srozumitelnosti textu. Absolutně neredundantní zprávu by mohla narušit ztráta jediného slova či znaku.

Redundantní informace

Informace nadbytečná, opakovaná, která k informačnímu obsahu nepřidává nic nového, ale slouží často k lepšímu, srozumitelnějšímu porozumění či zapamatování textu.

Odkazy

Reference

  1. ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
  2. 2,0 2,1 KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.
  3. PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.

Použitá literatura

  • Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.

Doporučená literatura

  • Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.
  • HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.

Externí odkazy

Obsahová analýza - Wikipedie

Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu

Související články

Odborný text

Obsahová analýza

Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy

Klíčová slova

Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky