Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití

Redukovaný text vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků.

Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů).

Co nám pomáhá orientovat se v odborné literatuře

Součástí profesního života je nutnost neustále sledovat, co je v oblasti působnosti nového. Odborník musí mít přehled nejen co se děje v jeho specializaci, ale i v příbuzných oborech.[1] Ke zkvalitnění orientace v odborné literatuře přispívají výsledky tzv. obsahové analýzy dokumentu, kterou provádí knihovny a další specializované instituce v procesech informačního systému.[2] Dnes se prosazuje orientace na koncového uživatele. Jde o lepší porozumění nejen informačním potřebám, informačnímu chování, ale i schopnostem uživatelů.[3] Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci (kondenzaci) textu dokumentu. Reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech a je jakýmsi obrazem (profilem) dokumentu. Nejmenšího stupně redukce (kondenzace) textu dokumentu se dosahuje u referátů a anotací.[2]

Obsahová analýza jako druh informační analýzy

Celek informační analýzy dokumentu lze rozložit na dva druhy analýzy.

Identifikační analýza dokumentu

Identifikační analýza dokumentu vychází z identifikačních údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem identifikačního pořádání informací a jeho konkrétních forem (všechny druhy katalogů, bibliografických kartoték, bibliografií, rešerší, referátů apod.).

Cílem je odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do jeho popisné části. Jsou to ve stručnosti – název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Každý z těchto identifikačních údajů plní funkci selekčního údaje, podle něhož jsou vyhledávány odpovídající dokumenty a jednotlivé informace.

Obsahová analýza dokumentu

Vychází z obsahových (tematických) údajů a je nezbytnou podmínkou a nepostradatelným základem věcného pořádání informací a jeho konkrétních forem. Obsahová (tematická) analýza dokumentu vyžaduje rozbor a pečlivou prohlídku těch míst a prvků dokumentu, které obsahují důležité obsahové (tematické) údaje. Jimi jsou název a podnázev dokumentu, původce, nakladatelské údaje, vročení, úvod, předmluva, doslov, obsah, rejstříky a výběrové podrobné čtení dokumentu. Cílem je odhalit v dokumentu soubor slov přirozeného jazyka, který formuluje obsah (předmět, téma) dokumentu a použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, které jsou vytvářeny na objednávku specialistů při adresních rešerších.

Obsahová analýza se dále uplatňuje u předmětových pořádacích soustav k formulaci předmětových hesel, k výběru deskriptorů z tezaurů, které představují selekční jazyk značně formalizovaný a u systematických pořádacích soustav jej převést do znaků (symbolů) zvoleného pořádacího systému, které představují umělý selekční jazyk.[2]

Výsledky obsahové analýzy dokumentu

  • Referování a anotování
  • Věcné pořádání informací

Věcné pořádání informací

představuje větší stupeň redukce (kondenzace) textu dokumentu než referování a anotování. Různé druhy věcného pořádání informací jsou závislé na tom, k jakému účelu bude verbální formulace obsahu dokumentu použita.

Systematické pořádání

První druh věcného pořádání, který spočívá ve vřazování verbálně vyjádřeného dokumentu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací do systému lidského poznání ve smyslu celého universa tohoto poznání nebo jeho speciální části. Velmi dlouho v dějinách knihovnictví bylo jediným druhem pořádání.

Předmětové pořádání

Druhý druh věcného pořádání, který spočívá v abecedním uspořádání verbálně vyjádřeného obsahu, tématu či předmětu dokumentu, jeho části nebo jednotlivých v něm obsažených informací.

Formy systematického pořádání informací

Univerzální systematické pořádací soustavy

Speciální systémy

Oborové systémy

Formy předmětového pořádání informací

Předmětová hesla

Deskriptorové selekční jazyky

Použití slov z názvu nebo podnázvu

Podstatný rozdíl mezi systematickým a předmětovým pořádáním informací spočívá v tom, že znaky umělého jazyka, jimiž je zástupně vyjádřen obsah dokumentu, nejsou u systematického pořádání uspořádány podle takových formálních principů jako je abecední princip, ale systematicky.[2]

Odkazy

Reference

  1. ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. Studijní texty; sv. 34. ISBN 80-86429-40-7.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974. 44 s. Metodický leták; sv. 105.
  3. PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1.

Použitá literatura

  • Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001-. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz.
  • HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Selekční jazyky dialogově zpřístupňovaných bází dat. Praha: Novinář, 1987. 113 s. Studijní materiály sektoru bibliogr. a inf. St. knihovny ČSR; Sv. 19.
  • KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Vyd. 2. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 251 s. Učební texty; 22.
  • VACKOVÁ, Alena. Zásady vypracování odborného textu v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 66 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1365-9.

Doporučená literatura

  • Katuščák, Dušan, 1946-. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce. 5. vyd., V českém jazyce 1. Nitra : Enigma, 2008. 161 s.
  • ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha: Linde, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7201-779-9.

Externí odkazy

Obsahová analýza - Wikipedie

Odborný text - Wikipedie

Lucie Šmídová: Vývoj poslání redukovaného textu

Související články

Odborný text

Obsahová analýza

Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy

Klíčová slova

Informační systém, obsahová analýza dokumentu, redukce textu, věcné pořádání informací, předmětové pořádání informací, systematické pořádání informací, selekční jazyky