Uživatel:Blanka.Ellederova/pískoviště/digi: Porovnání verzí

< Uživatel:Blanka.Ellederova‎ | pískoviště
Řádek 111: Řádek 111:
  
 
Americký systém The Handle System se stal také základem mezinárodního identifikačního systému DOI (zejm. komerční vydavatelé).
 
Americký systém The Handle System se stal také základem mezinárodního identifikačního systému DOI (zejm. komerční vydavatelé).
 +
 +
====Identifikační systém====
 +
Identifikační systém by měl fce (tvorba identifikátorů i jejich směrování) zajišťovat '''distribuovaným způsobem''' - model globálního identifikačního systému. Komunikace s identifikačním systéme je zabezpečována pomocí protokolů pro komunikaci ze strany klienta zajišťujícího tvorbu identifikátorů - (administration) i klienta zajišťujícího směrování identifikátorů (Resolution). Dochází k násl. operacím:
 +
* V rámci '''směrování identifikátorů''' (Resolution) potkává klient identifikátor a odesílá  ho ke směrování k identifikačnímu (směrovacímu) systému
 +
* Vlastní '''identifikační systém''' - tvořen skupinou identifikačních (směrovacích) služeb.
 +
* Každý i'''dentifikátor''' - ...
 +
* V rámci procesů a'''dministrativního klienta''' dochází k vytváření identifikátorů a doplňování a editování informací spojených s jejich směrováním....
 +
 +
===Digitální objekt v modelu Kahn-Wilensky===
 +
Digitální objekt je modelu KW chápán v technickém slova smyslu jako specifikcý druh datové struktury, který zahrnuje:
 +
* jedinečný identifikátor (handle)
 +
* obsah (content) jako sled bitů nebo soubor sledu bitů
 +
* příslušné informace o vlastnostech (properties) digitálního objektu (metadata)
 +
* příslušné informace o transakcích (transaction log), tj. o užití objektu jakékoliv povahy
 +
* digitální signaturu (volitelné)

Verze z 9. 12. 2015, 17:48

Otevřený přístup=

Časový rámec vývoje digitálních knihoven

  • Budování a rozvoj digitálních knihoven (DK)/ popř. automatizovaných digitálních knihoven (ADK), probíhá zhruba od počátku 90. let 20. století.
  • Intenzivnější rozvoj DK po roce 1995 s rozvojem služby WWW v rámci sítě Internet
  • V roce 2005 elektronický časopis D-Lib magazine bilancoval desetiletý rozvoj digitálních knihoven.
  • V roce 2000 byla zahájena integrace a zejména dynamické propojování jednotlivých systémů digitálních knihoven a archivů v globálním měřítku.

Pracovní vymezení hlavních termínů

Za synonymum termínu "digitální" může být považován termín "elektronický" (nejde o čistou synonymii). Některá slovní spojení zahrnují také slovo "virtuální", které znamenají především způsob (cestu) zpřístupňování či poskytování digitálních (nebo digitalizovaných) informací prostřednictvím počítačových sítí.

  • Digitální knihovna - informační systém zpravidla integrovaného typu zabezpečující zjišťování, získování, vkládání, zpracování, ukládání (i dlouhod. archivaci) a zejména rozšiřování a zpřístupňování informací v elektronické podobě.
    • Podstatnou komponentou je repozitář (digitální sklad)
    • Digitální knihovny se vyznačují významnou škálou informačních služeb
    • Deskriptor "Digital libraries" - v LISTě termíny "electronic libraries" a "virtual libraries" jsou nedeskriptory., v LISe (CSA) - termín "virtual libraries" asociovaný termín, "electronic libraries" zde není,
  • Elektronická knihovna - v podstatě synonymum/ekvivalent k "digitální knihovně", slovo "elektronická zdůrazňuje využívání technických prostřdků pro elektronickou komunikaci dat (program E-lib), v tezauru databáze ERIC je deskriptorem termín "electronic libraries" - "digital libraries" a "virtual libraries" jsou odkazovýny jako nedeskriptory, TDKIV považuje termín "elektronická knihovna" i "virtuální knihovna" za ekvivalent preferovaného termínu "digitální knihovna".
  • Automatizovaná digitální knihovna (automated digital library) - systém digitální knihovny se všemi precesy a operacemi zajišťovanými počítačovými programy
  • Virtuální knihovna - systém digitální/elektronické knihovny dostupný přes počítačové sítě. Slovo virtuální vyjadřuje aspekt přístupu k systému na dálku. v db LISA je v tezauru termín "virtuální knihovna" na úrovni deskriptoru a "electronic libraries" je odkazován jako nedeskriptor. V národní db autoritních záznamů AUT (NK ČR) existuje předmětová hesla "digitální knihovny" a "virtuální knihovny jako související termíny, termín "elektronické knihovny" není uveden ani na úrovni odkazu.
  • Digitalizovaná virtuální knihovna (digital virtual library) - systém digi knihovny dostupné na dálku přes počítačové sítě
  • Kybernetická knihovna (Cyber library) - zcela automatizovaná digitální knihovna plnící své fce bez zásahu člověka v prostředí počítačových sítí..
  • Digitální sbírka/fond (digital collection) - buď podstatná komponenta digi knihovny, nebo termín pro označení jednoduché formy digi knihovny bez některých charakt. fcí (např. interaktivní vyhledávání
  • Elektronický/digitální archiv - obecný termín pro systémy pro ukládání digiálních nebo digitalizovaných materiálů, kde je prioritně zajištěna archivní fce, řeší se zejm. dlouhodobá archivace, v současnosti běžně budovány vydavateli publikací, tradičními archivy, národními knihovnami a vědeckými komunikami.
  • Archiv elektronických tisků (E-Print Archive) - systémy v oblasti vědy k online ukládání a vyhledávání "elektronických tisků" (preprintů, postprintů věd. článků v různé fázi jejich tvorby) včetně metadat (na bázi autoarchivace autory) v prostředí počítačových sítí.
    • Zároveň to je nová forma publikování a komunikování informací z důrazem na princip otevřenosti ("open access", "open archives") umožňující jejich snadnou integraci či propojování na základě budování metadatových databází provozovateli služeb a také nové použití již uložených informací.
  • Institucionální repozitář - termín šíření po roce 2000 v souvislosti s intenzivním zakládáním inst. repozitářů (IR) - jde v podstatě o variantu/synonymum "elektronického archivu", "digitálního archivu" nebo "archivu elektronických tisků"
  • Digitální (elektronické) muzeum (digital (electronic) museum) - systém zajišťující ukládání a zpřístupňující digitalizovaných nebo digitálních muzejních informací (zejm. exponáty v obrazové, zvukové aj. formě)
  • Digitální (elektronickáú galerie - systém zajišťující ukládání a zpřístupňování digitálních galerijních informací,
  • Informační brána (Information Gateway) - systém zajišťující síťový přístup k různým typům a zdrojům informací určitého oborového nebo předmětového vymezení, jeho podstatou je vyhledávací systém a katalog popisující propojované inforamční zdroje (znalostní databáze), vyskytují se také jeho synonyma - "předmětová brána", "oborová brána"

Problematika definice digitálních knihoven, jejich funkcí a budování

definice:

  • spravované inforamce (v digi podobě) + odpovídající služby + dostupné pomocí počítačové sítě (Arms)
  • cílený fond digi objektů + metody jejich zpřístupnění, získávání, výběr, organizaci (Witten)
  • organizace (instituce) obsahující zdroje umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístpňování digi materiálu + další distribuce, udržovat integritu, dlouhodobé uchování (Waters)

Christina Borgmanová - 2 typy možné definice digitální knihovny

1. Digitální knihovny jsou souborem elektronických zdrojů a technických a technologických prostředků pro vytváření, vyhledávání a využívání informací (data i metadata) - v tomto smyslu jsou rozšířením a obohacením systémů pro ukládání a vyhledávání informací (tedy databází), které manipulují s digitálními daty na jakémkoliv médiu a existují v distribuovaných sítích 2. Digitální knihovny lze pojmou i jako širší systémy sloužící určité komunitě uživatelů, ve kterých probíhá interakce mezi jednotlivci či skupinami, využívá se různých dat, informací, znalostních zdrojů a systémů, v tomto smyslu jsou digitální knihovny extenzí, obohacením a integrací různých informačních institucí jako fyzických míst (tedy knihoven, muzeí, archivů, škol a jiných korporací) Digitální knihovny zajišťují základní funkce:

  • zjišťování, výběr a získávání digitálních objektů (informací), specifickým případem je proces elektronického podávání a metadatového popisu dokumentu do elektronického archivu, zajišťovaný samotnými autory či editory publikací (proces auto-archivace)
  • identifikace a zpracování digitálních objektů (tvorba metadat, katalogizace, věcná indexace ruční povahy nebo zcela automatická indexace v případě úplných textů, konverze metadat apod.)
  • uložení, resp. i dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů v digitálních skladištích (repozitářích), údržba a zajištění bezpečnosti dat
  • vyhledávání, rozšiřování a zpřístupňování digitálních informací koncovým i strojovým uživatelům DK
    • služby typu SDI (též služby typu Alerts), RSS
    • = dodávání záznamů na základě personálních profilů uživatelů, statistiky, bibliometrické analýzy, nebo nové služby propojování informací s informacemi jiných systému)
  • Problémové okruhy knihoven:
    • Problematika obsahu (předmětu) zpracování, uložení nebo dlouhodobé archivace digitálních objektů (informačních objektů) - problematika OAIS, typologie inf. zdrojů, trvalých identifikátorů, matadata
    • Problematika technických otázek - zabezpečení kvalitní hardwarové základny
      • WWW server - určený ke komunikaci a publikování informací uložených v repozitáři (databázi) DK či archivu
      • databázový server - k uložení digitálního fondu
      • servery mohou běžet pod různými operačními systémy (UNIX, Linux, Windows aj)
    • Problematika technologie zpracování, ukládání a zpřístupňování digitálních objektů - týká se koncepce, architektury DK, uložení a organizace digi objektů včetně metadat v celkové struktuře DK, protokolů pro komunikaci objektů uvnitř i vně systémů, bezpečnosti dat apod. s návazností na techn. zabezpečení
      • trendem vzhledem k základnímu softwarovému vybavení je využívání tzv. otevřených zdrojů (Open sources) s přístupným zdrojovým kódem - např. dtb program MySQL, PostgreSQL aj
    • Organizační problémy
    • Autorsko-právní problematika ochrany digitálních děl
    • Problematika mezinárodní kooperace budování digitálních knihoven

Typologie digitálních objektů

Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně textovými informačními zdroji, ale v součastnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

  • Některé typy digitálních zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typlogie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt): [1]
    • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
    • obraz (image),
      • statický obraz (still image),
      • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
    • zvuk (sound),
    • program (software)
    • datový soubor (data set).
  • Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací: [1]
    • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů
    • Digitátlní (born digital) - vznikly přímo v digitální formě

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů (Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky". [1]

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI. CNRI úzce spolupracovala se skupinou IETF (International Engineering Task Force). [1]

Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"

Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky": [1]

  • Uživatelské rozhraní (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
  • Repozitář (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
    • Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
    • Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
    • Webové servery
  • Identifikační systém (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů (HDL, URN aj.)
  • Vyhledávací systém (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování

Identifikátory digitálních objektů a systémy pro jejich správu a směřování

Pro komunikaci digitálních objektů v digitálních knihovnách hrají důležitou roli jejich identifikátory (handles). Jedná se o jména, která by:

  • měla být nezávislá na lokaci digitálního objektu
  • měla být jedinečná v globálním měřítku
  • měla být trvalá z hlediska času
  • byla generována automaticky

Systém pro správu identifikátorů (handle management system)

Systém pro správu identifkikátorů by měl zajistit:

  • rychlé směřování identifikátorů v rámci vyhledávacích procesů
  • tvorba kopií (replik) digitálních objektů a jejich ukládání ve vyrovnávací paměti
  • decentralizovanou správu a řízení celého systému
  • kontrola změn digitálních objektů

Části systému pro správu identifikátorů

  • Generátory identifikátorů (Handle Generators) - na základě stanoveného algoritmu (programu) vytvářejí globálně jednoznačné identifikátory, jež mohou být spojeny s digitálními objekty
  • Identifikační (směrovací) servery (Handle Servers) - slouží k:
    • ukládání identifikátorů (včetně lokačních a jiných informací) do databáze směrovacího serveru (směrovací služby)
    • zpracování dotazů klienta na směrovací identifikátory
    • vracení údajů o lokaci směrem ke klientovi
  • Adresář identifikačních serverů (Handle Server Directory) - zajišťuje správu jejich seznamu
  • Hašovací tabulka (Hash table) - je využívána ke zjištění a označení identifikačního serveru (Handle server), který vlastní informace spojené s identifikátorem. 3 konfigurace:
    • klient se spojuje se serverem pro vyrovnávací paměť (caching server), který zná hašovací algoritmus, má kopii hašovací tabulky a ve vyrovnávací paměti má naposledy využívané identifikátory
    • klientský program zná hašovací algoritmus, vlastní kopii hašovací tabulky, může udržovat vlastní vyrovnávací paměť
    • klient se může spojit s jakýmkoliv identifikačním serverem. Server provede vyhledání hašovací tabulky a předá dotaz příslušnému počít. serveru.

The Handle System

Řada digitálních archivů (např. DSpace aj.) zejména z USA, zavedla přidělování trvalých identifikátorů typu Handle (HDL) - modelu připraveného v rámci systému The Handle System, který založila americká organizace CNRI (Corporation for National Research Initiatives) - struktura identifikátoru HDL zahrnuje 2 části oddělenými lomítkem (/) - část před lomítkem identifikuje instituci přidělující instituci, část za lomítkem identifikuje konkrétní digitální objekt. Server CNRI spravuje db korporací přidělujících identifikátory, v rámci konkrétního serveru je digi objektům přidělována konkrétní HDL (americká URN) - zároveň je udržována vazba mezi nimi a příslužnými URL

Americký systém The Handle System se stal také základem mezinárodního identifikačního systému DOI (zejm. komerční vydavatelé).

Identifikační systém

Identifikační systém by měl fce (tvorba identifikátorů i jejich směrování) zajišťovat distribuovaným způsobem - model globálního identifikačního systému. Komunikace s identifikačním systéme je zabezpečována pomocí protokolů pro komunikaci ze strany klienta zajišťujícího tvorbu identifikátorů - (administration) i klienta zajišťujícího směrování identifikátorů (Resolution). Dochází k násl. operacím:

  • V rámci směrování identifikátorů (Resolution) potkává klient identifikátor a odesílá ho ke směrování k identifikačnímu (směrovacímu) systému
  • Vlastní identifikační systém - tvořen skupinou identifikačních (směrovacích) služeb.
  • Každý identifikátor - ...
  • V rámci procesů administrativního klienta dochází k vytváření identifikátorů a doplňování a editování informací spojených s jejich směrováním....

Digitální objekt v modelu Kahn-Wilensky

Digitální objekt je modelu KW chápán v technickém slova smyslu jako specifikcý druh datové struktury, který zahrnuje:

  • jedinečný identifikátor (handle)
  • obsah (content) jako sled bitů nebo soubor sledu bitů
  • příslušné informace o vlastnostech (properties) digitálního objektu (metadata)
  • příslušné informace o transakcích (transaction log), tj. o užití objektu jakékoliv povahy
  • digitální signaturu (volitelné)
  • 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2014-09-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/