Výhody a nevýhody aplikace proprietárního a Open Source softwaru.: Porovnání verzí

Řádek 19: Řádek 19:
 
   
 
   
  
Bývá zadarmo (ne vždy), vyžaduje počítačově zdatnějšího pracovníka, ideálně programátora/y, může být ukončen vývoj. Není záruka na funkčnost. Nespornou výhodou je možnost nahlížet do zdrojového kódu a ten editovat dle potřeby. Open licence je stále licence, může být zpoplatněna, nebo jsou jiné podmínky, např. zveřejňování úprav.  
+
V obecném povědomí bývá pojem Open source chápán jako zdarma. Není tomu tak vždy. Jisté obchodní modely jsou aplikovány i v této oblasti. Placené mohou být následující služby: přidávání nových funkcí, technická podpora, instalace, prioritní odstraňování chyb atd. V rámci otázky financí se musí brát v potaz i fakt, že k provozu open source systému jsou zapotřebí kvalifikované osoby, ideálně programátoři, kteří obvykle obdrží finanční odměnu ze strany instituce, jež takový systém chce provozovat. U grafické programu typu GIMP není na uživatelské úrovni zapotřebí přijít do styku s kódem (ačkoliv jsou náročnější uživatelé, kteří využijí moduly, které standardně GIMP neposkytuje, ale komunita je vytvořila). Oproti tomu implementace knihovního systému Koha ve většině případech vyžaduje alespoň pokročilejší IT znalosti. <br/>
Díky možnosti vstupování do kódu je naprosto jasné, co program dělá a jak to dělá. Otevřenost také umožňuje nahlížet většimu množství lidí a je tedy větší pravděpodobnost odhalení chyby - kolaborativní vývoj? Na druhou stranu mají útočníci naprosto přesnou představu o fungování daného programu a mohou nalézt jeho slabiny. Když vývojář přestane podporovat daný SW, tak se ho ujme komunita a dále ve vývoji pokračuje, nebo dojde k vytvoření stabilní verze, která zamrzne v čase a podmínkách, dokud není nahrazena jiným SW. Je více obchodně zaměřen než Free software, obsahuje prostor pro komerční využití. Málokdy existuje někdo, kdo rozumí naprosto celému SW a je k dispozici v případě nefunkčnosti, nebo vývoje. Je snadněji modifikovatelný, více flexibilní. Placená mohou být následující služby: přidávání nových funkcí, technická podpora, instalace, prioritní odstraňování chyb. 
+
 
 +
Jakmile instituce disponuje vlastní placenou a kvalifikovanou IT sílou, tak je pro ní Open source výhodné v několika ohledech. Otevřenost zdrojového kódu umožňuje libovolné úpravy. Program je tak možno modifikovat přímo pro potřeby dané instituce. Je-li taková úprava zveřejněna, mohou se k ní programátoři v komunitě vyjádřit, opravit případné chyby a jiné instituce mohou tyto úpravy implementovat do vlastních programů. <br/>
 +
 
 +
V obecné rovině nabízí Open source řešení vysokou transparentnost v tom smyslu, že komunita programátorů má možnost nahlížet do kódu a vidí tak co program dělá a jak to dělá. Může tak dojít k odhalení chyb, či pokusů o implementaci virů. Existuje předpoklad, podpořený studií zdrojového kódu Linuxu<ref>http://archive.wired.com/software/coolapps/news/2004/12/66022</ref>, že proprietární software obsahuje mnohonásobně více chyb než Open source, to je dáno možností kontroly kódu mnohem větším počtem lidí. V případě ukončení vývoje daného SW je možnost, že komunita převezme vývojářskou funkci, případně doladí daný program a umožní jeho tím možnost jeho používá na několik let dopředu. Větší open source programy používají systém hlášení chyb, navrhování chybějících funkcí atd. Pokud je definovaný problém komunitou zhodnocen jako prioritní, tak dojde k jeho rychlému vyřešení. Pokud není vyhodnocen prioritně, tak jeho řešení může trvat i několik let. V takovém případě občas dochází ke sponzorské podpoře od uživatelů k vývojářům.
 +
 
 +
Na druhou stranu mají útočníci naprosto přesnou představu o fungování daného programu a mohou nalézt jeho slabiny. Když vývojář přestane podporovat daný SW, tak se ho ujme komunita a dále ve vývoji pokračuje, nebo dojde k vytvoření stabilní verze, která zamrzne v čase a podmínkách, dokud není nahrazena jiným SW. Málokdy existuje někdo, kdo rozumí naprosto celému SW a je k dispozici v případě nefunkčnosti, nebo vývoje. Je snadněji modifikovatelný, více flexibilní.  
 
Největší nevýhodou je nedostatek podpory.
 
Největší nevýhodou je nedostatek podpory.
Linux tvrdí, že proprietární obsahují více chyb http://archive.wired.com/software/coolapps/news/2004/12/66022
 
 
Snadněji proniká na trh.
 
Snadněji proniká na trh.
 
Mix pohledů mnoha vývojářů na jeden program způsobuje jeho vysokou variabilitu, flexibilitu a rychlost inovace.
 
Mix pohledů mnoha vývojářů na jeden program způsobuje jeho vysokou variabilitu, flexibilitu a rychlost inovace.
Řádek 38: Řádek 42:
  
 
== Proprietární software ==
 
== Proprietární software ==
Je software s uzavřeným zdrojovým kódem buď proti nahlížením anebo úpravám.
+
Je software s uzavřeným zdrojovým kódem buď proti nahlížením anebo úpravám.
 +
 
 +
cena
 +
Uzavřený kód umožňuje lepší aplikaci autorských práv a duševního vlastnictví. Také lépe vyhovuje užití různých business modelů. Obecně vzato jsou proprietární řešení nákladnější než Open source.
 +
 
 +
provozovatel
 +
Instituce užívající tento software může dosáhnout modifikací skrze zakoupení modulů, či zaplacení konkrétních řešení bez nutnosti zaměstnávat kvalifikovaného IT pracovníka. V případě, že tvůrce ukončí vývoj a podporu svého software, tak již není možnost dalších modifikací, či vývoje. Pokud instituce přestane platit za licenci užívání, tak již nemá žádná užívací práva bez jakékoliv náhrady.  
  
Sice jsou různé obchodní modely, ale většinou je drahý. Zaručena servisní podpora, může být zpoplatněná. Jsou řešení, která nevyžadují, aby implementující organizace zaměstnávala programátory.
+
obecný
Někdo je ručitelem za funkčnost a bezpečnost SW.  
+
Za takovýto software se obvykle tvůrce zaručí. Při splnění potřebných podmínek (může být záruka, neukončený vývoj, předplacená podpora atd.) pak tvůrce tyto chyby odstraní. Stejně tak garantuje bezpečnost. Kompilovaný uzavřený software neukazuje své bezpečnostní chyby (jsou-li takové) a pro potenciálního útočníka je obtížnější využít případných bezpečnostních chyb. Uživatel se může na tvůrce obrátit s problémem, je vysoká šance, že tvůrce tuto chybu odstraní a následně ji formou aktualizace, či jiným způsobem distribuuje mezi ostatní zákazníky užívající stejný software. Proprietární software by měl být vždy opatřen řádnou dokumentací. Jakákoliv změna v kódu programu ze strany uživatele je porušení autorských práv.
Jakmile jeden uživatel nahlásí chybu, je často opravena a oprava se projeví všem, kteří mají k dispozici aktualizace.  
 
Nedají se moc měnit, a když už tak za poplatek.
 
Příznivci proprietárního SW argumentují také tím, že open source nemá dostatečné testování a dokumentace. V rámci zachování dobré týmové práce tomu však není.  
 
Změny ve zdrojovém kódu jsou porušení autorských práv.  
 
  
== Příklad implementace v knihovně. konkrétní výhody a nevýhody ==
 
  
V počtu realizací jsou nejzastoupenější open source knihovní systémy Koha, Evergreen.<ref name="duha">https://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost</ref> Používají systém hlášení chyb, navrhování chybějících funkcí atd. Pokud je definovaný problém komunitou zhodnocen jako prioritní, tak dojde k jeho rychlému vyřešení. Pokud není vyhodnocen prioritně, tak jeho řešení může trvat i několik let. V takovém případě občas dochází ke sponzorské podpoře od uživatelů k vývojářům. Tyto dva systémy nedosahují v katalogizaci kvalit Alephu, očekává se totiž import dat, než přímé zadávání. <ref name="duha">https://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost</ref>
 
* ''' odrážka'''
 
* '''odrážka2'''
 
  
zalomení <br/> řádku
 
 
[[Open_source_software|vnitrni link]]
 
[[Open_source_software|vnitrni link]]
  

Verze z 26. 12. 2016, 20:03

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

rezervace David Jiří Šlosar

tučně

Open source software

Je počítačový software jehož zdrojový kód je skrze licenci přístupný k studování, změnám a další distribuci. Dle definice open source initiative existuje 10 kritérií:
1. Licence nesmí omezovat další přeprodávání, či bezúplatné nabízení části, či celého programu
2. Program musí obsahovat otevřený zdrojový kód, být k programu přiložen, nebo být dostupný z jiného snadno dohledatelného zdroje.
3. Licence musí umožňovat modifikace a distribuci pod stejnou licencí jako původní software.
4. Originální zdrojový kód může být chráněn proti změnám pouze pokud jsou jeho úpravy umožněny takzvanými patch files.
5. Licence nesmí diskriminovat žádnou osobu, či skupinu.
6. Licence nesmí diskriminovat ani užití v různých oborech.
7. Práva náležící k programu musí být dostupná všem, kterým je distribuován bez jakýchkoliv výjimek.
8. Práva náležící k programu nesmí být omezena na distribuci, ve které se program nachází. I pokud je z této distribuce vyjmut, náleží mu stejná práva.
9. Licence programu neovlivňuje ostatní programy šířené ve stejné distribuci.
10. Licence by neměla být založena na jediné technologii či rozhraní.[1]


V obecném povědomí bývá pojem Open source chápán jako zdarma. Není tomu tak vždy. Jisté obchodní modely jsou aplikovány i v této oblasti. Placené mohou být následující služby: přidávání nových funkcí, technická podpora, instalace, prioritní odstraňování chyb atd. V rámci otázky financí se musí brát v potaz i fakt, že k provozu open source systému jsou zapotřebí kvalifikované osoby, ideálně programátoři, kteří obvykle obdrží finanční odměnu ze strany instituce, jež takový systém chce provozovat. U grafické programu typu GIMP není na uživatelské úrovni zapotřebí přijít do styku s kódem (ačkoliv jsou náročnější uživatelé, kteří využijí moduly, které standardně GIMP neposkytuje, ale komunita je vytvořila). Oproti tomu implementace knihovního systému Koha ve většině případech vyžaduje alespoň pokročilejší IT znalosti.

Jakmile instituce disponuje vlastní placenou a kvalifikovanou IT sílou, tak je pro ní Open source výhodné v několika ohledech. Otevřenost zdrojového kódu umožňuje libovolné úpravy. Program je tak možno modifikovat přímo pro potřeby dané instituce. Je-li taková úprava zveřejněna, mohou se k ní programátoři v komunitě vyjádřit, opravit případné chyby a jiné instituce mohou tyto úpravy implementovat do vlastních programů.

V obecné rovině nabízí Open source řešení vysokou transparentnost v tom smyslu, že komunita programátorů má možnost nahlížet do kódu a vidí tak co program dělá a jak to dělá. Může tak dojít k odhalení chyb, či pokusů o implementaci virů. Existuje předpoklad, podpořený studií zdrojového kódu Linuxu[2], že proprietární software obsahuje mnohonásobně více chyb než Open source, to je dáno možností kontroly kódu mnohem větším počtem lidí. V případě ukončení vývoje daného SW je možnost, že komunita převezme vývojářskou funkci, případně doladí daný program a umožní jeho tím možnost jeho používá na několik let dopředu. Větší open source programy používají systém hlášení chyb, navrhování chybějících funkcí atd. Pokud je definovaný problém komunitou zhodnocen jako prioritní, tak dojde k jeho rychlému vyřešení. Pokud není vyhodnocen prioritně, tak jeho řešení může trvat i několik let. V takovém případě občas dochází ke sponzorské podpoře od uživatelů k vývojářům.

Na druhou stranu mají útočníci naprosto přesnou představu o fungování daného programu a mohou nalézt jeho slabiny. Když vývojář přestane podporovat daný SW, tak se ho ujme komunita a dále ve vývoji pokračuje, nebo dojde k vytvoření stabilní verze, která zamrzne v čase a podmínkách, dokud není nahrazena jiným SW. Málokdy existuje někdo, kdo rozumí naprosto celému SW a je k dispozici v případě nefunkčnosti, nebo vývoje. Je snadněji modifikovatelný, více flexibilní. Největší nevýhodou je nedostatek podpory. Snadněji proniká na trh. Mix pohledů mnoha vývojářů na jeden program způsobuje jeho vysokou variabilitu, flexibilitu a rychlost inovace. Soustředí se spíše na technickou a funkční dokonalost, může ignorovat požadavky trhu.

příklady opensourců
OS: Linux/GNU[3]
Hry: Magarena, 0 A.D.[4]
Knihovní systémy: Koha, Evergreen, Vufind[5]
komprimační programy:7-zip[6]
kancelářská SW: LibreOffice[7], Mozilla Thunderbird[8]
Grafický editor: GIMP[9]


Proprietární software

Je software s uzavřeným zdrojovým kódem buď proti nahlížením anebo úpravám.

cena Uzavřený kód umožňuje lepší aplikaci autorských práv a duševního vlastnictví. Také lépe vyhovuje užití různých business modelů. Obecně vzato jsou proprietární řešení nákladnější než Open source.

provozovatel Instituce užívající tento software může dosáhnout modifikací skrze zakoupení modulů, či zaplacení konkrétních řešení bez nutnosti zaměstnávat kvalifikovaného IT pracovníka. V případě, že tvůrce ukončí vývoj a podporu svého software, tak již není možnost dalších modifikací, či vývoje. Pokud instituce přestane platit za licenci užívání, tak již nemá žádná užívací práva bez jakékoliv náhrady.

obecný Za takovýto software se obvykle tvůrce zaručí. Při splnění potřebných podmínek (může být záruka, neukončený vývoj, předplacená podpora atd.) pak tvůrce tyto chyby odstraní. Stejně tak garantuje bezpečnost. Kompilovaný uzavřený software neukazuje své bezpečnostní chyby (jsou-li takové) a pro potenciálního útočníka je obtížnější využít případných bezpečnostních chyb. Uživatel se může na tvůrce obrátit s problémem, je vysoká šance, že tvůrce tuto chybu odstraní a následně ji formou aktualizace, či jiným způsobem distribuuje mezi ostatní zákazníky užívající stejný software. Proprietární software by měl být vždy opatřen řádnou dokumentací. Jakákoliv změna v kódu programu ze strany uživatele je porušení autorských práv.


vnitrni link


Zdroje

Reference

Související články

Open source software, Politické aspekty softwaru

Externí odkazy

http://www.devx.com/opensource/Article/45264?trk=DXRSS_OPNSRC

Klíčová slova