Výhody a nevýhody aplikace proprietárního a Open Source softwaru.

Open source software

Je počítačový software jehož zdrojový kód je skrze licenci přístupný k studování, změnám a další distribuci.

Dle definice Open source initiative existuje 10 kritérií:
1. Licence nesmí omezovat další přeprodávání, či bezúplatné nabízení části, či celého programu
2. Program musí obsahovat otevřený zdrojový kód, být k programu přiložen, nebo být dostupný z jiného snadno dohledatelného zdroje.
3. Licence musí umožňovat modifikace a distribuci pod stejnou licencí jako původní software.
4. Originální zdrojový kód může být chráněn proti změnám pouze pokud jsou jeho úpravy umožněny takzvanými patch files.
5. Licence nesmí diskriminovat žádnou osobu, či skupinu.
6. Licence nesmí diskriminovat ani užití v různých oborech.
7. Práva náležící k programu musí být dostupná všem, kterým je distribuován bez jakýchkoliv výjimek.
8. Práva náležící k programu nesmí být omezena na distribuci, ve které se program nachází. I pokud je z této distribuce vyjmut, náleží mu stejná práva.
9. Licence programu neovlivňuje ostatní programy šířené ve stejné distribuci.
10. Licence by neměla být založena na jediné technologii či rozhraní.[1]

V obecném povědomí bývá pojem Open source chápán jako zdarma. Není tomu tak vždy. Jisté obchodní modely jsou aplikovány i v této oblasti. Placené mohou být následující služby: přidávání nových funkcí, technická podpora, instalace, prioritní odstraňování chyb atd.[2] V rámci otázky financí se musí brát v potaz i fakt, že k provozu Open source programu jsou zapotřebí kvalifikované osoby, ideálně programátoři, kteří obvykle obdrží finanční odměnu ze strany instituce, jež takový program chce provozovat. U grafické programu typu GIMP není na uživatelské úrovni zapotřebí přijít do styku s kódem (ačkoliv jsou náročnější uživatelé, kteří využijí moduly, které standardně GIMP neposkytuje, ale komunita je vytvořila). Oproti tomu implementace knihovního systému Koha ve většině případech (záleží na nárocích uživatele) vyžaduje alespoň pokročilejší IT znalosti.

Jakmile instituce disponuje vlastní placenou a kvalifikovanou IT sílou, tak je pro ní Open source výhodné v několika ohledech. Otevřenost zdrojového kódu umožňuje libovolné úpravy. Program je tak možno modifikovat přímo pro potřeby dané instituce. Je-li taková úprava zveřejněna, mohou se k ní programátoři v komunitě vyjádřit, opravit případné chyby a jiné instituce mohou tyto úpravy implementovat do vlastních programů.

V obecné rovině nabízí Open source řešení vysokou transparentnost v tom smyslu, že komunita programátorů má možnost nahlížet do kódu a vidí tak co program dělá a jak to dělá. Může tak dojít k odhalení chyb, či pokusů o implementaci virů. Existuje předpoklad, podpořený studií zdrojového kódu Linuxu[3], že proprietární software obsahuje mnohonásobně více chyb než Open source, to je dáno možností kontroly kódu mnohem větším počtem lidí. V případě ukončení vývoje daného software je možnost, že komunita převezme vývojářskou funkci, případně doladí daný program a umožní jeho tím možnost jeho používá na několik let dopředu. Větší Open source programy používají systém hlášení chyb, navrhování chybějících funkcí atd. Pokud je definovaný problém komunitou zhodnocen jako prioritní, tak dojde k jeho rychlému vyřešení. Pokud není vyhodnocen prioritně, tak jeho řešení může trvat i několik let. V takovém případě občas dochází ke sponzorské podpoře od uživatelů k vývojářům. [4]Díky ceně i komunitě programátorů pronikají open source programy na trh snadněji než jejich proprietární podoby. Oproti tomu všeobecná snaha o technickou dokonalost vede k nižšímu zaměření na požadavky trhu.

příklady opensourců
OS: Linux/GNU[5]
Hry: Magarena, 0 A.D.[6]
Knihovní systémy: Koha, Evergreen, Vufind[7]
komprimační programy:7-zip[8]
kancelářská SW: LibreOffice[9], Mozilla Thunderbird[10]
Grafický editor: GIMP[11]


Proprietární software

Je software s uzavřeným zdrojovým kódem buď proti nahlížením anebo úpravám.

Uzavřený kód umožňuje lepší aplikaci autorských práv a duševního vlastnictví. Také lépe vyhovuje užití různých business modelů. Obecně vzato jsou proprietární řešení nákladnější než Open source.[12]

Instituce užívající tento software může dosáhnout modifikací skrze zakoupení modulů, či zaplacení konkrétních řešení bez nutnosti zaměstnávat kvalifikovaného IT pracovníka. V případě, že tvůrce ukončí vývoj a podporu svého software, tak již není možnost dalších modifikací, či vývoje. Při předplácení licence na užívání se může uživatel rozhodnout ukončit nakupování této licence, většinou uživatel ztratí práva k užívání programu, toto je definováno formou EULA (End-Use-License-Agreement)

Za takovýto software se obvykle tvůrce zaručí. Při splnění potřebných podmínek (může být záruka, neukončený vývoj, předplacená podpora atd.) pak tvůrce tyto chyby odstraní. Stejně tak garantuje bezpečnost. Kompilovaný uzavřený software neukazuje své bezpečnostní chyby (jsou-li takové) a pro potenciálního útočníka je obtížnější využít případných bezpečnostních chyb. Uživatel se může na tvůrce obrátit s problémem, je vysoká šance, že tvůrce tuto chybu odstraní a následně ji formou aktualizace, či jiným způsobem distribuuje mezi ostatní zákazníky užívající stejný software. Proprietární software by měl být vždy opatřen řádnou dokumentací. Jakákoliv změna v kódu programu ze strany uživatele je porušení autorských práv.


Zdroje

Reference

  1. The Open Source Definition. Open source initiative [online]. East Palo Alto: Open Source Initiative, 2007 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://opensource.org/osd
  2. ServiceNow Services. Evergreen systems [online]. Sterling: Evergreen Systems, 2014 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://www.evergreensys.com/servicenow-partners-implementation-training-evergreen-systems
  3. DELIO, Michelle. Linux: Fewer Bugs Than Rivals. In: Wired [online]. 2004 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://archive.wired.com/software/coolapps/news/2004/12/66022
  4. ŽABIČKOVÁ, Petra. Nejrozšířenější open source knihovní systémy a jejich použitelnost. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2016-12-26]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/nejrozsirenejsi-open-source-knihovni-systemy-jejich-pouzitelnost>. ISSN 1804-4255.
  5. citace linuxu Linux [online]. San Francisco: The Linux Foundation, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.linux.com/blogs/linux-foundation
  6. Opensource. Opensource [online]. Raleigh: Opensource.com, 2015 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://opensource.com/life/15/12/top-5-open-gaming
  7. Opensource knihovna [online]. 2012 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://opensource.knihovna.cz/
  8. 7zip [online]. Igor Pavlov, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://www.7-zip.org/
  9. LibreOffice [online]. Berlin: The Document Foundation, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.libreoffice.org/
  10. Viewing and searching Mozilla source code online. Mozilla [online]. Mozilla Foundation [US], 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Mozilla/Tech/Viewing_and_searching_Mozilla_source_code_online
  11. GIMP [online]. The GIMP Team, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.gimp.org/
  12. GUSEVA, Irina. Bad Economy Is Good for Open Source. In: CMS Wire [online]. San Francisco: Simpler Media Group, 2009 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://www.cmswire.com/cms/web-cms/bad-economy-is-good-for-open-source-004187.php

Související články

Open source, Politické aspekty softwaru

Externí odkazy

http://www.devx.com/opensource/Article/45264?trk=DXRSS_OPNSRC
https://en.wikipedia.org/wiki/Open-source_software
https://en.wikipedia.org/wiki/Proprietary_software
https://en.wikipedia.org/wiki/Open-source_license
https://opensource.com/resources/what-open-source

Klíčová slova