Vývoj CNS v prenatálním období

Verze z 27. 6. 2014, 10:36, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: * začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regen…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regenerují se, zprostředkovávají komunikaci) se shlukují na místa příštích funkcí - ustaveno zrakové centrum (jako první) X ačkoli v podstatě je zrak dokončen jako poslední

růst mozku – charakteristické 2 vývojové skoky:

  1. 3. – 5. gestační měsíc = kvantitativní skok (nárůst nervových buněk), doba velkého eventuálního ohrožení mozku
  2. 8. měsíc – kvantitativní i kvalitativní skok, doba diferenciace nervových buněk (dendrity, synapse, + obrovská produkce glyových buněk)
  • různé oblasti mozku, smyslové orgány a jejich funkce se rozvíjí v rozdílných časových plánech heterochronně
  • vývoj znamená jak nárůst, tak ubývání i selekci
  • dochází nejen k "nerozvoji" některých oblastí, ale dokonce i k odumírání (např. nervové buňky); po fázích nadprodukce dochází k selekci nejfunkčnějších buněk, následuje krátkodobé uskladnění přebytků a pak dojde ke korekci (nevyužité odumírá)
  • projevuje se plasticita mozkových funkcí, která pokračuje i do postnatálního období
  • pozn. do 8. měsíce má dítě schopnost rozlišit všechny fonémy světa  pak už jen pro svou mateřštinu
  • mozek s smyslové orgány se vyvíjí zprvu nezávisle a zpočátku není mozek odkázán na stimulaci skrze smyslové orgány - k propojení dojde mezi 25. – 27. týdnem vývoje, toto propojení tvoří základ pro pozdější učení prostřednictvím smyslových orgánů

Zdroje