Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.

Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny.

Raná historie

Antonio Panizzi

(1797-1879)

  • Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).
  • r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
  • Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.). [1]
  • A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
  • Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
    • Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
    • Pouze jedno záhlaví na jednotku.
    • Normalizovaná forma autorského záhlaví.
    • Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
    • Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
  • Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973. [2]

Charles Ami Cutter

(1837-1903)

  • Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.
  • Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
  • Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
  • Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.

Shiyali Ramamrita Ranganathan

(1892-1972)

  • Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace.
  • V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy:

1. Knihy jsou k užívání.
2. Každému čtenáři jeho knihu.
3. Každé knize čtenář.
4. Šetřit čtenářům čas.
5. Knihovna je rostoucí organismus.
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:

    • Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
    • Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
    • Ušetřil čas čtenáři.
    • Ušetřil čas personálu.

Vývoj anglo-amerických pravidel

Počátky

  • Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog.
  • V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
  • 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.
  • Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).
  • 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.

Knihovna Kongresu

  • Library of Congress - LC


Mezinárodní katalogizační pravidla

Seymour Lubetzky

(1898-2003)

  • Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).
  • Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.
  • Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.
  • Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.

Pařížská konference

  • Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.
  • Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard.
  • Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.[3]


AACR

AACR2

AACR2R

RDA

Vývoj pravidel v Německu

  • Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.
  • V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.

Pruská instrukce - Preußische Instruktion

    • Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
    • Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.

RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)

  • V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.
  • RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.
  • Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.
  • Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.
  • Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.
  • Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.

UNIMARC

  • Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
  • Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
  • UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.
  • Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
  • V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.

MARC 21

  • Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.
  • Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
  • MARC 21 má definovány formáty:
    • Pro bibliografická data
    • Pro autoritní data
    • Pro klasifikační data
    • Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
    • Pro data o společnostech

Zdroje

Reference

  1. PANIZZI, Anthony. Catalogue of Printed Books in British Museum. London: Order of the Trustees, 1841. Dostupné také z: https://play.google.com/store/books/details?id=cE0MAQAAMAAJ
  2. NORMAN, Jeremy. Panizzi's 91 Rules for Standardizing the Cataloguing of Books. In: History of Information [online]. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.historyofinformation.com/expanded.php?id=2426
  3. TILLETT, Barbara B. a Ana Lupe CRISTÁN. IFLA cataloguing principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its glossary : in 20 languages [online]. München: K.G. Saur, 2009 [cit. 2016-10-19]. IFLA series on bibliographic control, v. 37. ISBN ISBN978-3-598-24285-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=YUgC-D9jYW4C&dq=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+katalogiza%C4%8Dn%C3%ADch+principech&hl=cs&source=gbs_navlinks_s

Související články

Klíčová slova

katalogizace katalog katalogizační pravidla AACR AACR2 UNIMARC MARC21