Vývoj knihoven ve středověku: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Pre Európu znamená označenie stredoveku roky 500-1500. Je obdobím zmien, ktoré začali dlhodobou krízou rímskej ríše, ktorá v 4. a 5. storočí vyústila do vojen a presunu germánskych a neskôr slovanských kmeňov do oblasti Európy <ref>CEJPEK, Jiří et al. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.</ref> Na území zničenej rímskej ríše sa vytvorili rané feudálne štáty. V stredoveku, hlavne v ranom období, tj. 5.-11. storočie, došlo k rozvoju duchovného života. Rozhodujúcim náboženstvom stredoveku sa stalo kresťanstvo a uplatňovala sa feudálna spoločnosť, ktorá sa opierala o systém náboženských a svetských hodnôt.
+
Středověk je v Evropě vymezen roky 500-1500. Je obdobím změn, které začaly dlouhodobou krizí římské říše, která v 4. a 5. století vyústila do válek a stěhování germánských a později i slovanských kmenů do oblasti Evropy.<ref>CEJPEK, Jiří et al. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.</ref> Na území zničené římské říše se vytvořily rané feudální státy. Ve středověku, hlavně v jeho rané fázi (5.-11. století), došlo k významnému rozvoji duchovního života. Hlavním náboženstvím středověku se stalo křesťanství a rozvinula se feudální společnost, která se opírala o systém náboženských a světských hodnot.
  
== Raný stredovek ==
+
== Knihovny v raném středověku ==
[[Knihovny a informační instituce|Knižnice]] v období raného stredoveku sa vyvíjali v rámci cirkevných inštitúcii: teda v kostoloch, kláštoroch a na cirkevných úradoch. Spočiatku vznikali neorganizované zbierky liturgických kníh, teda kníh slúžiacich k bohoslužbám. V kostoloch a kláštoroch tak boli skrinky, truhly alebo výklenky v stene blízko oltára, kam sa knihy ukladali. Rukopisné knihy, ktoré boli vzácnymi a drahými umeleckými predmetmi sa pripútavali k laviciam reťazami – libri catenati.
+
[[Knihovny a informační instituce|Knihovny]] v období raného středověku se vyvíjely v rámci církevních institucí – tedy v kostelech, klášterech a v církevních úřadech. Ze začátku vznikaly neorganizované sbírky liturgických knih (knih sloužících k bohoslužbám). V kostelech a klášterech byly skříňky, truhly nebo výklenky ve zdi blízko oltáře, kam se knihy ukládaly. [[Rukopisy|Rukopisné knihy]], které byly vzácné a drahé umělecké předměty, se připoutávaly k lavicím řetězy – libri catenati.
  
V 4. storočí sa zmenila aj fyzická forma knihy a zvitok nahradil praktickejší kódex - pergamenová rukopisná kniha, ktorý slúžil lepšie na bohoslužby a iné cirkevné obrady. Jazykom kníh bola cirkevná latinčina. Jadrom fondov stredovekých knižníc bola Biblia, ktorá vznikala už na pôde staroveku.
+
Ve 4. století se změnila i fyzická podoba knihy, kdy svitek byl nahrazen praktičtějším kodexem – pergamenovou rukopisnou knihou – který byl pro potřeby obřadů vhodnější. Jazykem knih byla církevní latina. Jádrem fondů raně středověkých knihoven byla Bible, která vznikla už na půdě středověku.
  
=== Pisárska činnosť ===
+
=== Písařská činnost ===
Knihy opisovali mnísi v skriptóriách. Skriptóriá v duchovných inštitúciách spravidla susedili s knižnicou a vlastným kostolom a patrili tak k samému jadru týchto ústavov. Potreba náboženských a bohoslužobných kníh sa zvyšovala a tak mnísi v skriptóriách knihy opisovali a zdobili ich. Prišlo aj na deľbu práce:
+
Knihy opisovali mniši ve skriptoriích. Skriptoria v duchovních institucích zpravidla sousedila s knihovnou a vlastním kostelem a patřila tak k samotnému jádru těchto ústavů. Potřeba náboženských a bohoslužebných knih se zvyšovala, a tak mniši ve skriptoriích si při opisování a zdobení knih začali vytvářet specializace:
*''Opisovači'' – opisovali knihy podľa predlohy
+
*''Opisovači'' – opisovali knihy podle předlohy
*''Verifikátori'' – overovali pravosť rukopisov
+
*''Verifikátoři'' – ověřovali pravost rukopisů
*''Iluminátori'' - zdobili knihy ornamentmi
+
*''Iluminátoři'' zdobili knihy ornamenty
*''Rubrikátori'' - maľovali červené iniciály a znamienka
+
*''Rubrikátoři'' – doplňovali iniciály a části textu červenou barvou
*''Miniátori'' - maliari miniatúr, knižní ilustrátori
+
*''Miniaturisté'' – malíři miniatur, knižní ilustrátoři
  
Keďže pisárska činnosť bola v podstate považovaná za anonymnú službu Bohu, len málokedy je možné sa stretnúť s menami pisárov. Knihy k opisovaniu si kláštory požičiavali medzi sebou, alebo spôsobmi získavania nových kníh boli aj dary od šľachticov.
+
Protože písařská činnost byla považována v podstatě za anonymní službu Bohu, jen málokdy jsou nám známa jména písařů a ilustrátorů. Knihy k opisování si kláštery půjčovaly mezi sebou, popřípadě byl fond kláštera obohacen z daru nějakého šlechtice.
  
=== Funkcie rukopisnej knihy ===
+
=== Funkce knihy ve středověku ===
#''rukopisy liturgické'' – tvorili hlavne v ranom stredoveku podstatnú časť kódexov (napr. breviár modlitebná kniha, kancionál – zbierka náboženských, hl. kostolných piesní, misál – kniha omšových ceremónií, modlitieb a čítaní, žaltár – kniha žalmov...)
+
#''Knihy liturgické'' – hlavně v raném středověku tvořily podstatnou část knižního fondu (například breviář modlitební kniha, kancionál – sbírka náboženských (hlavně kostelních) písní, misál – kniha ceremonií, modliteb a čtení používaných při mši, žaltář – kniha žalmů)
#''rukopisy k študijným účelom'' – k rozmachu došlo od doby rozvoja univerzít a šírenia vzdelania
+
#''Knihy ke studijním účelům'' – k jejich rozmachu došlo především po vzniku prvních univerzit, kdy se začalo šířit vzdělání
#''rukopisy zábavného a poučného čítania'' – svetské rukopisy neštudijného charakteru, zadávané objednávateľmi pisárom <ref>BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. <i>Česká kniha: v proměnách staletí</i>. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.</ref>
+
#''Knihy zábavného a poučného čtení'' – světské knihy nestudijního charakteru objednané u písaře soukromou osobou <ref>BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. <i>Česká kniha: v proměnách staletí</i>. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.</ref>
  
 
=== Knihovníci ===
 
=== Knihovníci ===
Knihovníci v ranom stredoveku v kláštorných knižniciach boli poverení strážením kníh. Latinsky sa im hovorilo aj custos (strážca, dozorca), curator/provisor (poverený obstarávaním kníh), repositor (strážca pokladu); neskôr bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha), Armarius (od armarium – skriňa).
+
V raném středověku byli knihovníci v klášterních knihovnách pověřeni hlídáním knih. Latinsky se jim říkalo custos (hlídač, dozorce), curator/provisor (pověřený obstaráváním knih), repositor (strážce pokladu), později bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha) nebo armarius (od armarium – skříň).
  
== Vláda Karola Veľkého ==
+
=== Vláda Karla Velikého ===
Na prelome 8. a 9. storočia vládol v západnej Európe v tzv. Franskej ríši Karol Veľký (768-814), ktorý dbal na rozvoj vzdelanosti. Za jeho éry, nazvanej karolínska renesancia, sa rozvinulo písomníctvo a vznikol nový stredoveký vzdelávací systém, ktorého strediskami boli kláštory a knižnice. V karolínskych knižniciach a s nimi spojených skriptóriách sa kodifikovala spisovná latinčina a bolo vytvorené jednoduché a praktické písmo – karolínska miniskula. Rýchle rozšírenie spisovnej latinčiny zjednodušilo aj šírenie vzdelanosti.
+
Na přelomu 8. a 9. století vládl v západní Evropě v tzv. Franské říši Karel Veliký (768-814), který dbal na rozvoj vzdělanosti. Za jeho éry, nazývané karolínská renesance, se rozvinulo písemnictví a vznikl nový středověký vzdělávací systém, jehož střediska byla v klášterech a knihovnách. V karolínských knihovnách a jejich skriptoriích se kodifikovala spisovná latina a bylo vytvořené jednoduché a praktické [[Písmo|písmo]] karolínská minuskule. Rychlé rozšíření spisovné latiny usnadnilo i šíření vzdělanosti.
  
== Vrcholný stredovek ==
+
== Knihovny ve vrcholném středověku ==
V 12.-15. Storočí (vrcholný stredovek) došlo postupne v Európe k ekonomickým a spoločenským zmenám. Začala sa zúrodňovať pôda, zavádzali sa pokročilejšie výrobné metódy, stúpli obchodné styky, prešlo sa k peňažnému hospodárstvu a mestá začali ožívať a zakladali sa aj nové. Upevnila sa aj centrálna moc panovníka a začala rásť potreba vzdelaných ľudí. Preto sa v 11. a hlavne v 12. storočí začali zakladať mestské školy a ako vyučovacia metóda sa v nich objavovala scholastika, ktorá mala za cieľ nájsť cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potrebovali k svojej činnosti zbierky kníh, no vysoké ceny kódexov zabraňovali ich masívnemu budovaniu. Stredoveké cirkevné knižnice sa rozdeľovali na pokladnicové (knihy sa uchovávali spolu so vzácnymi predmetmi) a študijné.
+
V 12.-15. století (vrcholný středověk) došlo postupně v Evropě k ekonomickým a společenským změnám. Začala se zúrodňovat půda, zavádět pokročilejší výrobní postupy, rozvinuly se obchodní styky, přešlo se k peněžnímu hospodářství a rozvoji stávajících a zakládání nových měst. Upevnila se i centrální moc panovníka a s ní začala růst potřeba vzdělaných lidí. Proto se v 11. a hlavně 12. století začaly zakládat městské školy a jako vyučovací metoda se v nich objevovala scholastika, která měla za cíl najít cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potřebovaly k svojí činnosti sbírky knih, ovšem vysoké ceny kodexů bránily jejich masivnímu budování. Středověké církevní knihovny se rozdělovaly na pokladnicové ([[Vzácné knihy a rukopisy|honosně vypravené knihy]] se uchovávaly s ostatními vzácnými předměty) a studijní.
  
 
=== Univerzity ===
 
=== Univerzity ===
Tento proces vyvrcholil v stredoveku zakladaním univerzít. Pri vyučovaní na univerzitách bolo potrebné písanie. Rozmnožovali sa diela učiteľov, opisy žiakov, najprv súkromne, neskôr to boli zamestnanie pisárov a až vynález kníhtlače zrušil tento systém. Postupne začali vznikať knižné zbierky na univerzitách, hlavne pri internátoch a fakultách. Všeobecná univerzitná knižnica  vznikla po dlhom vývoji a začala byť prístupná širším vrstvám spoločnosti v stredoveku a viac ľudí získalo aj prístup k vzdelaniu, na rozdiel od obdobia uzavretých cirkevných knižníc. Takisto oproti kláštorným knižniciam, kde prevažovala ochrana a uchovávanie kníh, mali knižnice na univerzitách skôr študijný charakter a boli omnoho viac využívané.
+
Tento proces vyvrcholil ve středověku zakládáním univerzit. Při vyučování na univerzitách bylo potřebné psaní. Rozmnožovala se díla učitelů i opisy žáků, nejprve soukromě, později pomocí najatých písařů – tento systém fungoval až do vynálezu [[Knihtisk|knihtisku]]. Postupně tak začaly vznikat na univerzitách knižní sbírky, hlavně na kolejích a jednotlivých fakultách. Všeobecná univerzitní knihovna vznikla po dlouhém vývoji a začala být přístupná širším vrstvám společnosti (a také více lidí získalo přístup ke vzdělání) na rozdíl od období uzavřených církevních knihoven. Také oproti klášterním knihovnám, kde převažovala snaha o ochranu a uchování knih, měly knihovny na univerzitách spíše studijní charakter a byly mnohem více využívány.
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
  
===Referencie===
+
===Reference===
  
 
<references/>
 
<references/>
  
===Použitá literatúra===
+
===Použitá literatura===
 
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
 
*BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. ''Česká kniha: v proměnách staletí.'' 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
 
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.
 
*CEJPEK, Jiří et al. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.
Řádek 45: Řádek 45:
  
 
===Související články===
 
===Související články===
* [[Dejiny českých knižníc v stredoveku]]
+
<br />
 +
[[Stredoveké knižnice v Čechách]]<br />
 +
[[Stredoveké knižnice v Európe]]<br />
 +
[[Vzácné knihy a rukopisy]]<br />
 +
[[Rukopisy]]
 +
 
 +
===  Klíčová slova ===
 +
Středověk, dějiny knižní kultury, rukopisy, knihovnictví
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 13:22

Středověk je v Evropě vymezen roky 500-1500. Je obdobím změn, které začaly dlouhodobou krizí římské říše, která v 4. a 5. století vyústila do válek a stěhování germánských a později i slovanských kmenů do oblasti Evropy.[1] Na území zničené římské říše se vytvořily rané feudální státy. Ve středověku, hlavně v jeho rané fázi (5.-11. století), došlo k významnému rozvoji duchovního života. Hlavním náboženstvím středověku se stalo křesťanství a rozvinula se feudální společnost, která se opírala o systém náboženských a světských hodnot.

Knihovny v raném středověku

Knihovny v období raného středověku se vyvíjely v rámci církevních institucí – tedy v kostelech, klášterech a v církevních úřadech. Ze začátku vznikaly neorganizované sbírky liturgických knih (knih sloužících k bohoslužbám). V kostelech a klášterech byly skříňky, truhly nebo výklenky ve zdi blízko oltáře, kam se knihy ukládaly. Rukopisné knihy, které byly vzácné a drahé umělecké předměty, se připoutávaly k lavicím řetězy – libri catenati.

Ve 4. století se změnila i fyzická podoba knihy, kdy svitek byl nahrazen praktičtějším kodexem – pergamenovou rukopisnou knihou – který byl pro potřeby obřadů vhodnější. Jazykem knih byla církevní latina. Jádrem fondů raně středověkých knihoven byla Bible, která vznikla už na půdě středověku.

Písařská činnost

Knihy opisovali mniši ve skriptoriích. Skriptoria v duchovních institucích zpravidla sousedila s knihovnou a vlastním kostelem a patřila tak k samotnému jádru těchto ústavů. Potřeba náboženských a bohoslužebných knih se zvyšovala, a tak mniši ve skriptoriích si při opisování a zdobení knih začali vytvářet specializace:

  • Opisovači – opisovali knihy podle předlohy
  • Verifikátoři – ověřovali pravost rukopisů
  • Iluminátoři – zdobili knihy ornamenty
  • Rubrikátoři – doplňovali iniciály a části textu červenou barvou
  • Miniaturisté – malíři miniatur, knižní ilustrátoři

Protože písařská činnost byla považována v podstatě za anonymní službu Bohu, jen málokdy jsou nám známa jména písařů a ilustrátorů. Knihy k opisování si kláštery půjčovaly mezi sebou, popřípadě byl fond kláštera obohacen z daru nějakého šlechtice.

Funkce knihy ve středověku

  1. Knihy liturgické – hlavně v raném středověku tvořily podstatnou část knižního fondu (například breviář – modlitební kniha, kancionál – sbírka náboženských (hlavně kostelních) písní, misál – kniha ceremonií, modliteb a čtení používaných při mši, žaltář – kniha žalmů)
  2. Knihy ke studijním účelům – k jejich rozmachu došlo především po vzniku prvních univerzit, kdy se začalo šířit vzdělání
  3. Knihy zábavného a poučného čtení – světské knihy nestudijního charakteru objednané u písaře soukromou osobou [2]

Knihovníci

V raném středověku byli knihovníci v klášterních knihovnách pověřeni hlídáním knih. Latinsky se jim říkalo custos (hlídač, dozorce), curator/provisor (pověřený obstaráváním knih), repositor (strážce pokladu), později bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha) nebo armarius (od armarium – skříň).

Vláda Karla Velikého

Na přelomu 8. a 9. století vládl v západní Evropě v tzv. Franské říši Karel Veliký (768-814), který dbal na rozvoj vzdělanosti. Za jeho éry, nazývané karolínská renesance, se rozvinulo písemnictví a vznikl nový středověký vzdělávací systém, jehož střediska byla v klášterech a knihovnách. V karolínských knihovnách a jejich skriptoriích se kodifikovala spisovná latina a bylo vytvořené jednoduché a praktické písmo – karolínská minuskule. Rychlé rozšíření spisovné latiny usnadnilo i šíření vzdělanosti.

Knihovny ve vrcholném středověku

V 12.-15. století (vrcholný středověk) došlo postupně v Evropě k ekonomickým a společenským změnám. Začala se zúrodňovat půda, zavádět pokročilejší výrobní postupy, rozvinuly se obchodní styky, přešlo se k peněžnímu hospodářství a rozvoji stávajících a zakládání nových měst. Upevnila se i centrální moc panovníka a s ní začala růst potřeba vzdělaných lidí. Proto se v 11. a hlavně 12. století začaly zakládat městské školy a jako vyučovací metoda se v nich objevovala scholastika, která měla za cíl najít cestu k Bohu cestou rozumu. Školy však potřebovaly k svojí činnosti sbírky knih, ovšem vysoké ceny kodexů bránily jejich masivnímu budování. Středověké církevní knihovny se rozdělovaly na pokladnicové (honosně vypravené knihy se uchovávaly s ostatními vzácnými předměty) a studijní.

Univerzity

Tento proces vyvrcholil ve středověku zakládáním univerzit. Při vyučování na univerzitách bylo potřebné psaní. Rozmnožovala se díla učitelů i opisy žáků, nejprve soukromě, později pomocí najatých písařů – tento systém fungoval až do vynálezu knihtisku. Postupně tak začaly vznikat na univerzitách knižní sbírky, hlavně na kolejích a jednotlivých fakultách. Všeobecná univerzitní knihovna vznikla až po dlouhém vývoji a začala být přístupná širším vrstvám společnosti (a také více lidí získalo přístup ke vzdělání) na rozdíl od období uzavřených církevních knihoven. Také oproti klášterním knihovnám, kde převažovala snaha o ochranu a uchování knih, měly knihovny na univerzitách spíše studijní charakter a byly mnohem více využívány.

Odkazy

Reference

  1. CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.
  2. BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.

Použitá literatura

  • BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha: v proměnách staletí. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
  • CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008, 247 s. ISBN 978-80-246-0323-0.
  • HLAVÁČEK, Ivan. Knihy a knihovny v českém středověku: (studie k jejich dějinám do husitství). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 394 s. ISBN 80-246-0917-7.

Související články


Stredoveké knižnice v Čechách
Stredoveké knižnice v Európe
Vzácné knihy a rukopisy
Rukopisy

Klíčová slova

Středověk, dějiny knižní kultury, rukopisy, knihovnictví