Významné inovace v dějinách knižní kultury.: Porovnání verzí

(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
==Písmo==
 
==Písmo==
Psaná kultura reprezentuje jednotlivé prvky promluvy (piktogramy, ideogramy, postupně fonetizace), umožňuje analytické myšlení, kategorizaci, spoléhá na externí paměť (seznamy, se kterými můžeme pracovat)
+
Psaná kultura reprezentuje jednotlivé prvky promluvy (piktogramy, ideogramy, postupně fonetizace), umožňuje analytické myšlení, kategorizaci, spoléhá na externí paměť.<br />
 
Psaní má dva aspekty:
 
Psaní má dva aspekty:
*technologie - psací látka a potřeby
+
*technologie: psací látka a potřeby
*motorika - složitý motorický proces
+
*motorika: složitý motorický proces
  
 
===Z počátku se k zapisování používal:===
 
===Z počátku se k zapisování používal:===
*hliněné destičky, dřevené destičy
+
*hliněné destičky, dřevěné destičky
 
*'''[[Papyrus|papyrus]]:''' egyptská střední říše (21. - 18. století př. n. l.). Rostlina Cyperus papyrus v deltě Nilu, byl upravován do svitků.
 
*'''[[Papyrus|papyrus]]:''' egyptská střední říše (21. - 18. století př. n. l.). Rostlina Cyperus papyrus v deltě Nilu, byl upravován do svitků.
 
*'''[[Pergamen|pergamen]]:''' vysoce trvanlivá psací látka živočišného původu známá nejméně již ve 2. tisíciletí př. Kr. Připravovala se z kůže ovcí, koz, telat anebo ještě nenarozených jehňat. Byl velmi tenký, jemný, vláčný a na povrchu hladký. Jemně pracovaný pergamen byl od poloviny 15. století užíván také při knihtisku.<ref name=":11">VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf</ref> Nevydělaná sušená a hlazená zvířecí kůže.
 
*'''[[Pergamen|pergamen]]:''' vysoce trvanlivá psací látka živočišného původu známá nejméně již ve 2. tisíciletí př. Kr. Připravovala se z kůže ovcí, koz, telat anebo ještě nenarozených jehňat. Byl velmi tenký, jemný, vláčný a na povrchu hladký. Jemně pracovaný pergamen byl od poloviny 15. století užíván také při knihtisku.<ref name=":11">VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf</ref> Nevydělaná sušená a hlazená zvířecí kůže.
 
*'''[[Papír|papír]]:''' 3. tisíciletí př. n. l., Čína. Nejstarší dnes známé listiny psané na papíru pocházejí z Koreje a jsou datované rokem 167. Počátek výroby v Japonsku se klade do roku 610. Ve 12. století prostřednictvím Arabů do Evropy (Španělsko), první papírny Španělsko a Francie. V Čechách nejstarší písemnost na papíru, který byl dovezen z Itálie, představuje městská kniha Starého Města pražského (1310). První papírna je u nás doložena roku 1499 na Zbraslavi (výroba papíru v Chebu 1370 není prokázána).<ref name=":11">VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf</ref>  
 
*'''[[Papír|papír]]:''' 3. tisíciletí př. n. l., Čína. Nejstarší dnes známé listiny psané na papíru pocházejí z Koreje a jsou datované rokem 167. Počátek výroby v Japonsku se klade do roku 610. Ve 12. století prostřednictvím Arabů do Evropy (Španělsko), první papírny Španělsko a Francie. V Čechách nejstarší písemnost na papíru, který byl dovezen z Itálie, představuje městská kniha Starého Města pražského (1310). První papírna je u nás doložena roku 1499 na Zbraslavi (výroba papíru v Chebu 1370 není prokázána).<ref name=":11">VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf</ref>  
  
Psací náčiní:
+
'''Psací náčiní:'''
 
*ptačí brka: do 19. století, rovné nebo šikmé seříznutí dle typu písma
 
*ptačí brka: do 19. století, rovné nebo šikmé seříznutí dle typu písma
 
*ocelová pera
 
*ocelová pera
Řádek 22: Řádek 22:
 
*dnes elektronický papír i inkoust (čtečka)
 
*dnes elektronický papír i inkoust (čtečka)
  
Druhy písma:
+
'''Druhy písma:'''
 
*'''obrázková:''' mnemotechnické pomůcky (uzlíky, čárky),nejprve reprezentace čísel, piktogramy, ideogramy
 
*'''obrázková:''' mnemotechnické pomůcky (uzlíky, čárky),nejprve reprezentace čísel, piktogramy, ideogramy
 
*'''přechodná:''' obrázky, které už ukazují i ke jménu
 
*'''přechodná:''' obrázky, které už ukazují i ke jménu
Řádek 28: Řádek 28:
  
 
==Knihtisk==
 
==Knihtisk==
U počátků evropského knihtisku stál mohučský rodák [[Johann Gutenberg|Johann Gutenberg]] (1397/1400 – 1468). Nelze jej povazovat o vynálezce, protože nešlo o vynález, ale o zdokonalení toho, co na nižší technologické úrovni znali už od konce 6. století v Číně, kde byl zvládnut tisk textu i obrazu vyřezaného do dřevěného štočku. Během 40. let 11. století Číňané objevili dokonalejší způsob reprodukce textu, když jednotlivé znaky tiskli pomocí pohyblivých razítek. V Koreji se užívala trvanlivější razítková písmena řezaná negativně do mosazi.<ref name=":12">VOIT, Petr. Knihtisk 15. a 16. století. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2008 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Knihtisk-15.-a-16.-stolet%c3%ad_Voit.pdf</ref><br />   
+
U počátků evropského knihtisku stál mohučský rodák [[Johannes Gutenberg|Johannes Gutenberg]] (1397/1400 – 1468). Nelze jej považovat o vynálezce, protože nešlo o vynález, ale o zdokonalení toho, co na nižší technologické úrovni znali už od konce 6. století v Číně, kde byl zvládnut tisk textu i obrazu vyřezaného do dřevěného štočku. Během 40. let 11. století Číňané objevili dokonalejší způsob reprodukce textu, když jednotlivé znaky tiskli pomocí pohyblivých razítek. V Korei se užívala trvanlivější razítková písmena řezaná negativně do mosazi.<ref name=":12">VOIT, Petr. Knihtisk 15. a 16. století. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2008 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Knihtisk-15.-a-16.-stolet%c3%ad_Voit.pdf</ref><br />   
 
V letech 1454 - 1455 Gutenberg pouze spojil dohromady tři procesy, které se původně vyvíjely samostatně:
 
V letech 1454 - 1455 Gutenberg pouze spojil dohromady tři procesy, které se původně vyvíjely samostatně:
 
*písmolijectví
 
*písmolijectví
Řádek 42: Řádek 42:
 
Hlavní přínos knihtisku bylo postupné rozšíření písemných knih a tiskopisů mezi obyvatelstvo. Do té doby se knihy tiskly deskotiskem či opisovaly a byly tak neskutečně drahé. Další vliv vynálezu knihtisku bylo postupné sjednocení pravidel psaného jazyka. Což v 16 století vyústilo v několik základních knih, jako byly překlady bible, a ty pak byli brány jako základní kameny češtiny či němčiny.<ref name=":111">Historie knihtisku. Knihtisk [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php</ref>
 
Hlavní přínos knihtisku bylo postupné rozšíření písemných knih a tiskopisů mezi obyvatelstvo. Do té doby se knihy tiskly deskotiskem či opisovaly a byly tak neskutečně drahé. Další vliv vynálezu knihtisku bylo postupné sjednocení pravidel psaného jazyka. Což v 16 století vyústilo v několik základních knih, jako byly překlady bible, a ty pak byli brány jako základní kameny češtiny či němčiny.<ref name=":111">Historie knihtisku. Knihtisk [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php</ref>
 
*knihtisk otevřel brány novověku
 
*knihtisk otevřel brány novověku
*čím bohatší země (Itálie, Španělsko, Francie), tím dříve a větší rozvin knihtisku - např. v 80. letech 15. století v Paříži 30 tiskařů.
+
*čím bohatší země (Itálie, Španělsko, Francie), tím více se rozvinul knihtisk - např. v 80. letech 15. století v Paříži 30 tiskařů.
 
*výroba knihy
 
*výroba knihy
  
Řádek 80: Řádek 80:
  
 
===Proces výroby:===
 
===Proces výroby:===
Způsob ruční výroby papíru se do přelomu 18. a 19. století zásadně nezměnil. Surovinou byly až do vynálezu dřevoviny v polovině 19. století roztříděné, vyprané, nahrubo rozřezané a sluncem vybělené hadry. Poněvadž ovlivňovaly odstín i kvalitu budoucí vlákninové suspenze neboli papíroviny, musely se nejprve roztřídit. Pak prošly hnilobným procesem. K rozložení a mechanickému rozmělnění sloužily stoupyčili dřevěná nebo kamenná koryta (případně kádě) s vyztuženým dnem. V každé jednotce pracovala asi 4 těžká dubová (později kovová) kladiva, zavěšená na rovnoramenných pákách a poháněná přes hřídel vodním či větrným kolem. Spodní část kladiv byla okována nožemi nebo hřeby, které hadrovinu drtily. I když středně velká papírna disponovala asi 15 až 30 stoupami, pořád šlo o nejpomalejší fázi celé výrobní technologie (v 70. letech 17. století byl vynalezen mlecí válec nazvaný dle země původu holandr).  Vzniklou papírovou kaši částečně odvodnilo vaření v kádi. Papírovina se pak přiváděla do čerpací kádě, odkud byla ručně nabírána (čerpána) na čerpací formu. Tu tvoří pravoúhlý laťkový rám, jehož šířka, nepřesahující rozpětí paží, převládala nad výškou. Rám vyztužovala kolmá osnova z pevných mosazných drátů vzdálených od sebe asi 25 mm. Osnova byla podélně v rozmezí 1-3 mm hustěpropletena útkovými drátky. Struktura síta a z ní pak zejména kolmá osnova zanechávaly na sítové straně archu otisk, jevící se navenek jako žebrování.<ref name=":11">VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf</ref>
+
Způsob ruční výroby papíru se do přelomu 18. a 19. století zásadně nezměnil. Surovinou byly až do vynálezu dřevoviny v polovině 19. století roztříděné, vyprané, nahrubo rozřezané a sluncem vybělené hadry. Poněvadž ovlivňovaly odstín i kvalitu budoucí vlákninové suspenze neboli papíroviny, musely se nejprve roztřídit. Pak prošly hnilobným procesem. K rozložení a mechanickému rozmělnění sloužily stoupyčili dřevěná nebo kamenná koryta (případně kádě) s vyztuženým dnem. V každé jednotce pracovala asi 4 těžká dubová (později kovová) kladiva, zavěšená na rovnoramenných pákách a poháněná přes hřídel vodním či větrným kolem. Spodní část kladiv byla okována nožem nebo hřeby, které hadrovinu drtily. I když středně velká papírna disponovala asi 15 až 30 stoupami, pořád šlo o nejpomalejší fázi celé výrobní technologie (v 70. letech 17. století byl vynalezen mlecí válec nazvaný dle země původu holandr).  Vzniklou papírovou kaši částečně odvodnilo vaření v kádi. Papírovina se pak přiváděla do čerpací kádě, odkud byla ručně nabírána (čerpána) na čerpací formu. Tu tvoří pravoúhlý laťkový rám, jehož šířka, nepřesahující rozpětí paží, převládala nad výškou. Rám vyztužovala kolmá osnova z pevných mosazných drátů vzdálených od sebe asi 25 mm. Osnova byla podélně v rozmezí 1-3 mm hustěpropletena útkovými drátky. Struktura síta a z ní pak zejména kolmá osnova zanechávaly na sítové straně archu otisk, jevící se navenek jako žebrování.<ref name=":11">VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf</ref>
  
 
=== 2 základní druhy papíru:===
 
=== 2 základní druhy papíru:===
Řádek 94: Řádek 94:
 
==Počítač a internet==
 
==Počítač a internet==
 
*první číslicové počítače byly vyrobeny ve 30. letech 20. století
 
*první číslicové počítače byly vyrobeny ve 30. letech 20. století
*1945 ve článku As We May Think Vannevar Bush předpověděl šíření digitálních dokumentů
+
*1945 ve článku "As We May Think" [[Vannevar Bush|Vannevar Bush]] předpověděl šíření digitálních dokumentů
 
*90. léta 20. století technologický pokrok, celosvětové rozšíření webových technologií
 
*90. léta 20. století technologický pokrok, celosvětové rozšíření webových technologií
*integrace ICT do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy = vznik informační společnosti
+
*integrace informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy
*1989 Tim Berners-Lee zahájil projekt WWW a napsal první webový prohlížeč
+
*1989 [[Tim Berners-Lee|Tim Berners-Lee]] vytvořil první návrh projektu vytvoření distribuovaného hypertextového systému a tím byl zahájen projekt WWW. Krátce nato napsal první webový prohlížeč [[World Wide Web|WorldWideWeb]]
 
 
*typy úložných médií:
 
*harddisk - rychlá odezva, jednoduchost
 
*optické disky - systémy několika kopií, nestabilní (nelze užívat pro dlouhodobé uchování - DVD ještě nestabilnější než CD)
 
○ magnetické pásky - dlouho nejpoužívanější, zálohy, archivace velkého množství dat
 
- digitální písmo - počítačová typografie pro web i tisk
 
○ font = kompletní sada liter
 
○ podle druhu - patkové, bezpatkové, neproporcionální, speciální
 
○ podle technické charakteristiky - rastrová, bitmapová, vektorová…
 
- personalizace PC - tablet, čtečka e-knih - digitální inkoust
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 17. 1. 2020, 13:30

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Písmo

Psaná kultura reprezentuje jednotlivé prvky promluvy (piktogramy, ideogramy, postupně fonetizace), umožňuje analytické myšlení, kategorizaci, spoléhá na externí paměť.
Psaní má dva aspekty:

  • technologie: psací látka a potřeby
  • motorika: složitý motorický proces

Z počátku se k zapisování používal:

  • hliněné destičky, dřevěné destičky
  • papyrus: egyptská střední říše (21. - 18. století př. n. l.). Rostlina Cyperus papyrus v deltě Nilu, byl upravován do svitků.
  • pergamen: vysoce trvanlivá psací látka živočišného původu známá nejméně již ve 2. tisíciletí př. Kr. Připravovala se z kůže ovcí, koz, telat anebo ještě nenarozených jehňat. Byl velmi tenký, jemný, vláčný a na povrchu hladký. Jemně pracovaný pergamen byl od poloviny 15. století užíván také při knihtisku.[1] Nevydělaná sušená a hlazená zvířecí kůže.
  • papír: 3. tisíciletí př. n. l., Čína. Nejstarší dnes známé listiny psané na papíru pocházejí z Koreje a jsou datované rokem 167. Počátek výroby v Japonsku se klade do roku 610. Ve 12. století prostřednictvím Arabů do Evropy (Španělsko), první papírny Španělsko a Francie. V Čechách nejstarší písemnost na papíru, který byl dovezen z Itálie, představuje městská kniha Starého Města pražského (1310). První papírna je u nás doložena roku 1499 na Zbraslavi (výroba papíru v Chebu 1370 není prokázána).[1]

Psací náčiní:

  • ptačí brka: do 19. století, rovné nebo šikmé seříznutí dle typu písma
  • ocelová pera
  • plnící pera: počátek 20. století, v Čechách od 1. poloviny 20. století
  • kuličková (propisovací) tužka: vznik 1865, ale rozšířena až po druhé světové válce
  • inkoust si až do 19. století vyráběli sami písaři - kolísala kvalita
  • tužka (olůvko)
  • dnes elektronický papír i inkoust (čtečka)

Druhy písma:

  • obrázková: mnemotechnické pomůcky (uzlíky, čárky),nejprve reprezentace čísel, piktogramy, ideogramy
  • přechodná: obrázky, které už ukazují i ke jménu
  • fonetická: znak symbolizuje slovo, slabiku nebo písmeno

Knihtisk

U počátků evropského knihtisku stál mohučský rodák Johannes Gutenberg (1397/1400 – 1468). Nelze jej považovat o vynálezce, protože nešlo o vynález, ale o zdokonalení toho, co na nižší technologické úrovni znali už od konce 6. století v Číně, kde byl zvládnut tisk textu i obrazu vyřezaného do dřevěného štočku. Během 40. let 11. století Číňané objevili dokonalejší způsob reprodukce textu, když jednotlivé znaky tiskli pomocí pohyblivých razítek. V Korei se užívala trvanlivější razítková písmena řezaná negativně do mosazi.[2]
V letech 1454 - 1455 Gutenberg pouze spojil dohromady tři procesy, které se původně vyvíjely samostatně:

  • písmolijectví
  • sazba
  • otisk

Nové symptomy oproti skriptoriím:

  • masovost: libovolný počet otisků z jedné zásoby písmen (trvá generace, než se kov poničí), ale možné jenom teoreticky, prakticky nebylo dost zájemců schopných číst.
  • rychlost
  • sériovost: první řemeslo civilizace, které mělo charakter sériovosti (dříve co kus, to originál), knihtisk má stále stejný materiál, rozmnožuje po několik generací.

Přínos knihtisku

Hlavní přínos knihtisku bylo postupné rozšíření písemných knih a tiskopisů mezi obyvatelstvo. Do té doby se knihy tiskly deskotiskem či opisovaly a byly tak neskutečně drahé. Další vliv vynálezu knihtisku bylo postupné sjednocení pravidel psaného jazyka. Což v 16 století vyústilo v několik základních knih, jako byly překlady bible, a ty pak byli brány jako základní kameny češtiny či němčiny.[3]

  • knihtisk otevřel brány novověku
  • čím bohatší země (Itálie, Španělsko, Francie), tím více se rozvinul knihtisk - např. v 80. letech 15. století v Paříži 30 tiskařů.
  • výroba knihy
  • konzervační funkce: zachránil poselství antiky, protože mnoho rukopisů se dochovalo pouze v jednom opisu.
  • stabilizační funkce: dříve zásahy do rukopisů způsobovaly určitý rozptyl. Takhle korektor opravil první vydání a přetiskovalo se už ze schváleného textu.
  • otevření knižního trhu: kniha jako zboží, vznik distribučních kanálů, tisk jednolistých kalendářů (rady, co dělat pro své zdraví), odpustkové listy - náklad několik desítek tisíc, z vybraných prostředků se financovaly křížové výpravy a velké církevní budovy (např. bazilika sv. Petra a Pavla ve Vatikánu.

Ruční licí strojek

Poměrně jednoduché, avšak klíčové zařízení užívané v procesu písmolijectví k výrobě tiskových písmen. Licí instrumenty vlastnila takřka každá tiskárna. Připomíná malou kovadlinu složenou ze dvou dřevem obložených a do sebe zapadajících železných součástí. Před jejich spojením a zašroubováním byla do spodní části jedné z polovin vložena matrice, a to tak, aby patricí vyražený reliéf směřoval k nalévacímu otvoru. Povrch matrice se před zasunutím do licího strojku poprášil uhelným prachem nebo pemzou. Po uzavření vznikla ve vnitřním dutém prostoru forma s trychtýřovitě rozšířeným otvorem, do něhož se lžící naléval písmenkový kov. Vyklepnuté odlitky měly kónický nálitek, který bylo třeba ulomit, anebo uřezat. Ostré hrany se obrousily ručně na kamenu. Nakonec následovalo justování neboli přeměření a začištění písmového obrazu.[4]

Druhy tisku

Plocha na plochu

  • knihtiskařský lis, základní zařízení tiskárny k rozmnožování sazby a štočků tiskem z výšky.
  • kapacitu tiskárny určoval jednak počet lisů a jednak jejich konstrukce[5]
  • 300 let
  • 3 lidi, 20 otisků za hodinu

Válec na plochu

  • jinak také rychlolis
  • označení poměrně rozsáhlé skupiny moderních knihtiskařských strojů, v nichž byl starý princip Gutenbergova ručního lisu, tkvící v působení ploché tlakové desky na plochou tiskovou formu, nahrazen kontaktem otočného tlakového válce s plochou sazbou. Tato inovace zásadním způsobem omezila manuální práci a zvýšila rychlost vlastního knihtisku, vítanou především při výrobě novin.
  • revoluční nárůst produktivity[6]

Válec na válec

  • jinak také rotačka
  • soustava tiskových strojů obstarávajících v jediném procesu několik činností: odvíjení nekonečného pásu papíru, otisk sazby na rotujícím tiskovém válci, řezání a skládání.
  • první ve třetině 19. století
  • základem celé soustavy tiskový válec točící se kolem své osy. Po obvodu válce je upnuta oblá tisková forma.
  • rotační pohyb tiskové formy je mnohonásobně rychlejší nežli vertikální pohyb formy ploché, a proto v kratším čase umožňuje výrobu mnohem vyšších nákladů, zejména u novin.[7]

Papír

  • pergamen měl složitou výrobu a kvůli tomu byl i drahý
  • papír byl 20x levnější, protože hader byl přebytek
  • u kolébky vzniku papíru stojí Čína - vyráběný z konopí (byl jemnější a průhlednější).
  • 1499 první papírna u nás na Zbraslavi - zpoždění kvůli husitským válkám
  • 1596 papírna Velké Losiny (Šumpersko) - vydržela dodnes (přestože všechny ostatní byly nahrazeny strojovou výrobou a zanikly)

Proces výroby:

Způsob ruční výroby papíru se do přelomu 18. a 19. století zásadně nezměnil. Surovinou byly až do vynálezu dřevoviny v polovině 19. století roztříděné, vyprané, nahrubo rozřezané a sluncem vybělené hadry. Poněvadž ovlivňovaly odstín i kvalitu budoucí vlákninové suspenze neboli papíroviny, musely se nejprve roztřídit. Pak prošly hnilobným procesem. K rozložení a mechanickému rozmělnění sloužily stoupyčili dřevěná nebo kamenná koryta (případně kádě) s vyztuženým dnem. V každé jednotce pracovala asi 4 těžká dubová (později kovová) kladiva, zavěšená na rovnoramenných pákách a poháněná přes hřídel vodním či větrným kolem. Spodní část kladiv byla okována nožem nebo hřeby, které hadrovinu drtily. I když středně velká papírna disponovala asi 15 až 30 stoupami, pořád šlo o nejpomalejší fázi celé výrobní technologie (v 70. letech 17. století byl vynalezen mlecí válec nazvaný dle země původu holandr). Vzniklou papírovou kaši částečně odvodnilo vaření v kádi. Papírovina se pak přiváděla do čerpací kádě, odkud byla ručně nabírána (čerpána) na čerpací formu. Tu tvoří pravoúhlý laťkový rám, jehož šířka, nepřesahující rozpětí paží, převládala nad výškou. Rám vyztužovala kolmá osnova z pevných mosazných drátů vzdálených od sebe asi 25 mm. Osnova byla podélně v rozmezí 1-3 mm hustěpropletena útkovými drátky. Struktura síta a z ní pak zejména kolmá osnova zanechávaly na sítové straně archu otisk, jevící se navenek jako žebrování.[1]

2 základní druhy papíru:

  • psací: je uzpůsobený povrchovým klížením a hlazením k psaní perem. Má přírodní barvu až odstín šamoa (žlutobéžový). Z barevných odstínů se nejčastěji vyskytovala modrá, pocházející z modrých hadrů. Historické druhy psacího papíru (a zároveň i jeho formáty) se nazývaly bankovní, kancelářský, konceptní, poštovní, rejstříkový apod.
  • knihtiskový: je hladký papír určený pro veškerý tisk z výšky včetně knihtisku. Vyráběl se z hadrů většinou v zimě, neboť mráz roztrhal i ty nejjemnější segmenty a povrch působil na omak jemně. Na rozdíl od papíru psacího nesměl být klížen a před použitím v knihtiskařském lisu se musel kvůli přilnavosti barvy naopak mírně vlhčit a potištěný znovu sušit.[1]

Další příklady typy papíru

  • škrobový papír: je matný dekorativní barevný papír ručně natřený obarveným škrobovým mazem, případně vylepšený další barvou nanášenou v kašovité konzistenci štětcem, ptačím perem, knoflíky či prsty. Nepravidelné vlnkovité vzory vznikaly přerušovanými či táhlými pohyby řídkého hřebene. Tečkování se dosahovalo stříkáním. Tmavohnědé tečky na olivovém podkladě připomínaly kropenatá vejce čejky obecné. K pravidelnému vzorování sloužily ornamentální dřevěné štočky, známé též z potiskování látek anebo z výroby papíru katunového. Všechny způsoby povrchové úpravy, vyvíjející se postupně již od konce 16. století, zanechávají slabě hmatný reliéf.
  • potištění (katunový) papír: je odvozen z finální úpravy tkaných látek a klasického deskotisku. K výrobě totiž slouží bílý i barevně natíraný (máčený) papír, který se opakovaně potiskuje jedním nebo několika dřevěnými vzorovanými štočky. Výsledný efekt je proto ve srovnání s jinými technikami (papír škrobový, papír tragantový) viditelně schematický
  • tragantový papír: je lesklý dekorativní barevný papír připomínající svým vzorem mramor. Ruční mramorování je doloženo v Japonsku už na přelomu 10. a 11. století.
  • bronzovaný papír: je na povrchu opatřen jemně zalisovanými mletými kovovými částmi.[1]

Počítač a internet

  • první číslicové počítače byly vyrobeny ve 30. letech 20. století
  • 1945 ve článku "As We May Think" Vannevar Bush předpověděl šíření digitálních dokumentů
  • 90. léta 20. století technologický pokrok, celosvětové rozšíření webových technologií
  • integrace informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy
  • 1989 Tim Berners-Lee vytvořil první návrh projektu vytvoření distribuovaného hypertextového systému a tím byl zahájen projekt WWW. Krátce nato napsal první webový prohlížeč WorldWideWeb

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 VOIT, Petr. Nauka o papíru. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Nauka-o-pap%c3%adru_Voit.pdf
  2. VOIT, Petr. Knihtisk 15. a 16. století. Ústav Informačních studií a knihovnictví ff UK v Praze [online]. Praha, 2008 [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Knihtisk-15.-a-16.-stolet%c3%ad_Voit.pdf
  3. Historie knihtisku. Knihtisk [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://knihtisk.info/historie-knihtisku.php
  4. VOIT, Petr. Ruční licí strojek. Encyklopedie knih [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/Ru%C4%8Dn%C3%AD_lic%C3%AD_strojek
  5. VOIT, Petr. Knihtiskařský ruční lis. Encyklopedie knihy [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/Knihtiska%C5%99sk%C3%BD_ru%C4%8Dn%C3%AD_lis
  6. VOIT, Petr. Rychlolis. Encyklopedie knihy [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/Knihtiska%C5%99sk%C3%BD_ru%C4%8Dn%C3%AD_lis
  7. VOIT, Petr, Rotační stroj. Encyklopedie knihy [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/Knihtiska%C5%99sk%C3%BD_ru%C4%8Dn%C3%AD_lis

Doporučená literatura

  • BOHATCOVÁ, Miriam, et al. Česká kniha v proměnách staletí. Praha : Panorama, 1990. 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
  • CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných. Praha : Karolinum, 1998. 192 s. ISBN 80-7184-163-3.
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s. ISBN 80-7277-312-7.
  • CAVE, Roderick a AYAD, Sara. Knihy: přehledné dějiny od klínového písma po elektronické čtečky. Překlad Vladimír Golombek. V Praze: Slovart, 2015. 288 stran. ISBN 978-80-7529-021-2.

Související články

Vývoj písma
Vývoj knihtisku
Johannes Gutenberg

Klíčová slova

papyrus, papír, pergament, knihtisk,