Vědecká teorie - její specifika, struktura a proces utváření: Porovnání verzí
m (uprava stylu) |
|||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
* uspořádává empirické poznání | * uspořádává empirické poznání | ||
* vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza | * vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza | ||
− | + | ||
=== Struktura vědecké teorie === | === Struktura vědecké teorie === | ||
* axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie | * axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům | * empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům | ||
− | |||
=== Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):=== | === Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):=== | ||
− | + | ||
− | + | # elegance a jednoduchost – jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty problému | |
− | problému | + | # dobrá vnitřní konzistence – teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit vnitřně si neprotiřečící systém |
− | + | # testovatelnost – pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat možnost otestovat hodnověrnost tohoto tvrzení;teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu | |
− | + | #síla, plodnost, přesnost, ověřitelnost | |
− | vnitřně si neprotiřečící systém | + | #ekonomičnost, testovatelnost – umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností (Occamova břitva) |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
* uspořádávají naše poznání světa | * uspořádávají naše poznání světa | ||
* nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě | * nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě | ||
* souhrn výpovědí, výroků a tvrzení | * souhrn výpovědí, výroků a tvrzení | ||
* teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě | * teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě | ||
− | + | ||
=== Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy: === | === Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy: === | ||
* deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky) | * deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky) | ||
* predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy | * predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy | ||
* explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace) | * explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace) | ||
+ | |||
==== Deskripce (popis) ==== | ==== Deskripce (popis) ==== | ||
* celkově popis a utřídění | * celkově popis a utřídění | ||
* nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme) | * nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme) | ||
* první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie | * první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie | ||
+ | |||
==== Explanace (vysvětlení) ==== | ==== Explanace (vysvětlení) ==== | ||
* odpověď na otázku Proč? | * odpověď na otázku Proč? | ||
* hledání vysvětlení příčinných souvislostí | * hledání vysvětlení příčinných souvislostí | ||
* zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě | * zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě | ||
− | + | ||
==== Predikce ==== | ==== Predikce ==== | ||
* odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii | * odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii |
Aktuální verze z 6. 3. 2018, 12:25
Obsah
Vědecká teorie
- zobecňující vysvětlení, vycházející z informací získaných vědeckou metodou
- vědecká teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic, tvrzení, který
představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy
- uspořádává empirické poznání
- vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza
Struktura vědecké teorie
- axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie
- teorematická vrstva – výroky o jevech a vztazích mezi nimi, odvozené z axiomu
- empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům
Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):
- elegance a jednoduchost – jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty problému
- dobrá vnitřní konzistence – teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit vnitřně si neprotiřečící systém
- testovatelnost – pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat možnost otestovat hodnověrnost tohoto tvrzení;teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu
- síla, plodnost, přesnost, ověřitelnost
- ekonomičnost, testovatelnost – umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností (Occamova břitva)
- uspořádávají naše poznání světa
- nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě
- souhrn výpovědí, výroků a tvrzení
- teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě
Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy:
- deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky)
- predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy
- explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace)
Deskripce (popis)
- celkově popis a utřídění
- nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme)
- první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie
Explanace (vysvětlení)
- odpověď na otázku Proč?
- hledání vysvětlení příčinných souvislostí
- zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě
Predikce
- odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii
- úlohou vědy je dokázat předvídat
- predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se tedy, jak těsně dva nebo více jevů spolu navzájem souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)
- predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit typy výzkumných projektů
Vědecké přístupy a metody, které se k nim vztahují:
- deskripce – mapovací výzkum a pozorování
- predikce – korelační výzkum, diferenciační přehled a vývojová studie
- explanace – experiment, kvaziexperiment