Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
První veřejná knihovna se objevuje již v Řím - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.
+
První veřejná knihovna se objevuje již v Římě - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.
  
 
== Poslání ==
 
== Poslání ==

Verze z 10. 1. 2015, 15:20

Veřejná knihovna je knihovnou, která zpřístupňuje své fondy široké veřejnosti a poskytuje řadu s tím spojených služeb. Je institucí financovanou z veřejných rozpočtů. Veřejná knihovna slouží všem bez rozdílu.

Historie

První veřejná knihovna se objevuje již v Římě - 39. př. n. l., zakladatelem byl básník Gaius Asinius Polio (realizoval nápad Caesara). Další veřejné knihovny byly otázkou až pozdního středověku (Anglie, 15. st.). Až do 18. století, kdy se začalo půjčovat absenčně, v nich ovšem byly knihy připoutány řetězy. Hojněji se v Evropě objevují od 19 století (a to zejména díky mecenášům z bohatých vrstev). V roce 1850 byl v Británii vydán první Public Libraries Act, který povoloval městům zakládat veřejné knihovny.

Poslání

Vzdělávání

Podporovat studenty i celoživotně se vzdělávající a spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi. Angažovat se ve výuce informační gramotnosti i na kampaních podporujících obecnou gramotnost.[1]

Informace

Shromažďovat, organizovat, uchovávat a zpřístupňovat informace. Spolupracuje při jejich poskytování s jinými institucemi. Zvláště se také specializovat na informační zdroje týkající se oblasti (regionu), v níž se nachází. [2]

Osobní rozvoj

Podporovat smysluplné rekreační aktivity. V rozvojových zemích například i šířit povědomí o správných životních návycích (hygiena). [3]

Kulturní rozvoj

Spolupracovat s místními kulturními organizacemi na podporování rozvoje kultury a umění a upevňování kulturní identity místní komunity. Formovat odpovídající fondy. [4]

Sociální role

Hrát roli komunitního centra a místa setkávání.[5]

Služby

Veřejné knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnoho služeb, těmi nejdůležitějšími jsou služby:

  • výpůjční (prezenčně/absenčně)
  • získání dokumentu z jiné knihovny - MVS a pod.
  • reprografické
  • referenční/ konzultační
  • přístup na internet
  • WiFi
  • cirkulační a currentové služby
  • akce (Noc s Andersenem...)

Služby pro ohrožené menšiny[6]

  • handikepovaní (npř. speciálně upravené prostory, speciální informační služby...)
  • senioři (speciální programy, spolupráce s institucemi pro seniory...)
  • etnické menšiny (kurzy jazyků, přizpůsobení fondu...)
  • nezaměstnaní (kurzy, informace o pracovních možnostech...)

Veřejné knihovny v České republice

V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [7]

Zřizovatelé veřejných knihoven

Veřejné knihovny v ČR mohou mít různé zřizovatele.

Knihovny zřizované ministerstvem kultury

Krajské knihovny

Zřizované jednotlivými kraji.

Základní knihovny

Zřizované jednotlivými obcemi.

Specializované knihovny

Zřizovatelem je například univerzita, muzeum, Akademie věd... Jde o knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR ). (Ne všechny specializované knihovny jsou ovšem veřejné.)

Odkazy

Reference

  1. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17
  2. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19
  3. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20
  4. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21
  5. Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22
  6. VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.
  7. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

Použitá literatura

  • Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.
  • VAVŘINOVÁ, Tereza. Role veřejných knihoven v postindustriální společnosti. Praha, 2010. Dostupné z: file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/BPTX_2008_2_11230_0_198371_0_89020.pdf. Bakalářská práce. UK FSV.

Externí odkazy

KNIHOVNY.CZ