Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
==Veřejné knihovny==
 
  
 
===Poslání veřejných knihoven===
 
===Poslání veřejných knihoven===

Verze z 23. 5. 2014, 16:26

Poslání veřejných knihoven

Veřejná knihovna je zřizována a provozována místní, regionální či národní správou nebo jinou formou společenské organizace. Jejím základním cílem je zajišťovat rovný přístup k informacím, vědomostem, uměleckým dílům i celoživotnímu vzdělávání všem lidem bez rozdílu rasy, věku, národnosti, pohlaví, náboženství, jazyka či zdravotního znevýhodnění, ekonomické situace, dosaženého stupně vzdělání. Informace poskytuje prostřednictvím nejrůznějších druhů zdrojů či nosičů informací a služeb. Poslání a služby veřejných knihoven podrobně popisuje Směrnice IFLA,knižně aktualizovaná v roce 2012 (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 15)

Stále nová, aktualizovaná vydání směrnice pro veřejné knihovny ukazují vysokou míru zájmu IFLA, Mezinárodní knihovnické organizace, o rozvoj veřejnýh knihoven po celém světě.

Nejdůležitějšími body poslání veřejných knihoven jsou:

Vzdělávání - Jednou ze základních složek poslání veřejných knihoven je podpora formálního i neformálního vzdělávání svých uživatelů. V rychle se rozvíjející společnosti lidé potřebují nové informace a dovednosti, které jim umožní orientovat se v nově vznikajících podmínkách. Přístup k informacím a jejich efektivní využívání je pro úspěšné vzdělávání velmi důležité. Veřejné knihovny by měly spolupracovat s ostatními vzdělávacími institucemi nejen ve výuce informační gramotnosti, ale i na kampaních podporujících obecnou gramotnost. Ta je klíčovou podmínkou vzdělání a poznávání a také k využívání knihoven a informačních služeb. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 16-17)

Informace – Jedním ze základních lidských práv je právo na informace, mít k nim přístup a rozumět jim. Veřejná knihovna je služba veřejná a dostupná všem bez rozdílu. Knihovny spolupracují s dalšími institucemi, aby dostupné zdroje byly co nejlépe využívány. Zajišťují přístup k široké škále informačních zdrojů klasických a díky internetu také zdrojů elektronických. Veřejná knihovna zvláště odpovídá za shromažďování a zpřístupňování lokálních informací, uchovává materiály týkající se historie obce. Prudký nárůst množství informací a neustálé změny technologií, které ovlivňují způsob zpřístupňování informací, působí také na veřejné knihovny a na poskytované služby. Zdroje veřejných informací (např. televizní a rozhlasové zpravodajství, denní tisk, telefon, mobilní webové služby, vzdělávací instituce, veřejné knihovny) jsou v rozvinutých zemích považovány za samozřejmost. V rozvojových zemích je tato infrastruktura žalostně nedostatečná, což omezuje individuální možnosti získat informace a vzdělání. Internet umožňuje zlepšení v komunikaci. Významnou úlohu v tomto procesu hrají veřejné knihovny, které poskytují co nejširší přístup k internetu a souběžně poskytují informace tradičními formami. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 18-19)

Osobní rozvoj – Veřejné knihovny mají možnost různými prostředky zajistit přístup k rozmanitému množství poznatků, ke sbírkám světové i domácí literatury, k uměleckým sbírkám a dalším kulturním pokladům, které by jednotlivec nemohl nikdy obsáhnout. Knihovna také může zásadním způsobem napomáhat každodennímu životu, sociálnímu a ekonomickému rozvoji a to přímo informováním lidí především v rozvojových oblastech a komunitách – např. programy zaměřené na základní životní návyky, vzdělávání dětí i dospělých. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 19) Děti a mládež – Veřejná knihovna je zvláště odpovědná za uspokojování informačních potřeb dětí a mládeže. Probudí-li se již v malých dětech zájem o knihy a poznávání, je pravděpodobné, že knihy a poznávání se pro děti stanou přirozenou součástí jejich života. Příklad v rodině je pro tento vztah nesmírně důležitý. Když dítě vidí rodiče číst si, bude se je snažit napodobovat. Může být ale i obráceně. Děti mohou povzbudit rodiče, aby začali knihovnu využívat. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 20)

Kulturní rozvoj – Důležitým úkolem veřejné knihovny je podporovat rozvoj kultury a umění a upevňovat kulturní identitu místní komunity a to díky spolupráce s místními a regionálními kulturními a správními organizacemi. Činnost knihovny má odrážet rozmanitost kultur v dané komunitě. Jazyky, ve kterých je tištěn knihovní fond mají odrážet jazykové a národnostní složení místní společnosti, napomáhají tak k rozvoji kulturní tradice. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 21)

Sociální role – Veřejná knihovna hraje v obci velmi důležitou roli komunitního centra a místa setkávání. Lidé zde tráví svůj volný čas, chodí se sem vzdělávat, jen posedět a popovídat si. Knihovna tak poskytuje neformální kontakty, poskytuje pozitivní sociální zkušenost. Knihovny jsou dnes navrhovány a řešeny tak, aby podporovaly společenské a kulturní aktivity celé komunity, jako místa, kde spolu a vedle sebe mohou trávit čas všechny věkové kategorie a je jim spolu dobře. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 22)

Veřejné knihovny mají pro komunitu, které slouží, určitou hodnotu. Tato hodnota je dána tím, jaké druhy dokumentů a služeb knihovna svým uživatelům nabízí. V minulosti to byly především tištěné dokumenty a knihovny sloužily jako místo setkávání. Tato úloha patří knihovnám stále. Dnes je aktuálnost knihovny, jako místa setkávání, zvláště významná. Komunitní role knihovnypatří v současné době mezi její nejvýznamnější role. Pokud bude knihovna místem setkávání a vzdělávání se, může snadněji a lidsky přístupněji pokračovat například i v poskytování přístupu k digitálním dokumentům. Knihovny také poskytují veřejné počítačové stanice s internetem a často na nich poskytují i školení počítačové gramotnosti, právě v rámci své komunitní role. Díky novým technologiím a službám hodnota veřejných knihoven, i těch nejmenších, velmi stoupá. S dostatečně vzdělaným personálem mohou i malé místní knihovny poskytovat služby na velmi vysoké úrovni. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 28)

Služby veřejných knihoven

Služby veřejných knihoven jsou poskytovány všem lidem bez rozdílu. Síť veřejných knihoven se buduje vždy ve vztahu k národním, regionálním, vědeckým a specializovaným knihovnám a knihovnám školním, vysokoškolským a univerzitním. V souladu s celostátními strategickými plány rozvoje jednotlivých států jsou připravovány celostátní sítě knihoven, které jsou založené na sdílených standardech služeb, jak praví Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. Služby knihovny musí být fyzicky dostupné kterémukoli občanu obce. Předpokladem pro kvalitní poskytování knihovnických a informačních služeb je dobré umístění budovy veřejné knihovny v obci, zajištění kvalitních podmínek pro četbu a studium, vymezení vhodné provozní doby knihovny v čase výhodném pro uživatele, knihovna musí být také vybavena přiměřenou technikou, aby mohla zajistit své služby. Knihovnické služby se musí přizpůsobit odlišným potřebám větších i menších obcí v různých geografických oblastech. (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm.)

Veřejná knihovna musí poskytovat služby vycházející z analýzy knihovnických a informačních potřeb místní komunity. Při plánování služeb je třeba vytvořit strategii a koncepci služeb. Služby musí být schopny se přizpůsobit a rozvíjet tak, aby postihovaly změny ve společnosti, ale také v komunikačních a informačních technologiích. (Služby veřejných knihoven, Směrnice IFLA, 2012, s. 47)

Veřejné knihovny v České republice

Podmínky provozování veřejných knihoven v ČR řeší Knihovní zákon 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm. )

Knihovny základní, krajské a zřizované ministerstvem kultury – knihovny budující univerzální fond, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. Budují fond pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Knihovny také zpřístupňují elektronické informační zdroje a dokumenty univerzálního zaměření, případně oborové zdroje související se zaměřením daného regionu nebo místa. Součástí nabídky jsou i služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele. (http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr. )

Knihovny zřizované ministerstvem kultury: Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně

Krajské knihovny: knihovny zřizované jednotlivými kraji

Základní knihovny: knihovny zřizované jednotlivými obcemi

Specializované knihovny: knihovny zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. Knihovny se specializovaným fondem jak tištěných, tak i elektronických dokumentů. Poskytují veřejné knihovnické a informační služby všem zájemcům o konkrétní obor, různá omezení mohou souviset s licenčními podmínkami jednotlivých zdrojů a dokumentů. (http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr. )

V České republice slouží nejširší veřejnosti více než 6000 knihoven, jejichž služby využívá 40% dospělé populace a většina dětí a mládeže. Ročně svým uživatelům poskytnou více než 72 milionů výpůjček knih a dalších dokumentů, ročně evidují více než 22 milionů návštěvníků. Nejméně stejný počet návštěvníků využívá také elektronické služby knihoven v podobě nejrůznějších databází a digitálních knihoven. (http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf. )

Zásadní prioritou budoucnosti knihoven je jejich jednoznačná orientace na kvalitní a pohotové služby, které jsou díky využívání moderních informačních technologií dostupné 24 hodin denně 7 dní v týdnu a to bez jakýchkoli bariér. (http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf. )


Použitá literatura:

KNIHOVNY.CZ: Portál o českých knihovnách. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr.

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf

Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm

Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.

Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm