Virtuální komunity: Porovnání verzí

m
Řádek 62: Řádek 62:
  
 
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).
 
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).
 
+
==Odkazy==
== Reference ==
+
=== Reference ===
  
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 29. 1. 2017, 13:14

Virtuální komunity jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní.[1]

Od tradičních po virtuální komunity

Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky rozpadu tradičních komunit jako rodiny, sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. [1]

Již v roce 1985 upozornil Joshua Meyrowitz na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření elektronických médií.[2]

Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik nových, povrchnějších a občasných uskupení. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“ [2]

Howard Rheingold a později i například Jan van Dijk používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem virtuální komunity.

Virtuální komunita vs. subkultura

„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ [3] (Howard Rheingold)

Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem online subkultura; Howard Rheingold ji označuje spíše jako „ekosystém subkultur“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. [3]

Příklady komunit v současném online prostoru

Online fóra

Internetová či online fóra jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od chatových místností se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou archivovány.

Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra Something Awful (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), BodyBuilding.com (webová stránka a fórum s tématem fitness), NeoGAF (fórum pro fanoušky videoher), PbNation (fórum pro nadšence paintballu) a Digital Spy (fórum v rámci britského zpravodajského portálu). [4]

Velmi známé je také fórum (přesněji image board) 4chan, ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí Anonymous.

Blogy

Blog ikona

Blogy jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a

chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.

Henry Jenkins označuje blogy za novou formu osobního a subkulturního vyjádření obyčejných lidí. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. [5] Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala tradiční média – přinášet nezávislé zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. občanské žurnalistiky.

Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy.

Blogerské komunity (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější blogové agregátory či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být Blog Engage nebo v českém prostředí Ceskeblogy.cz. Tyto platformy

se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita Global Voices sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. [6]

File Sharing Communities

File Sharing Communities neboli komunity sdílející soubory na internetu se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo peer-to-peer výměnné sítě.

Příklady těchto webových služeb jsou: BitTorrentové weby (indexy torrentových souborů jako The Pirate Bay, Demonoid, Torrentz a další), MediaFire a Ulož.to (uploadovací servery pro sdílení souborů), OpenSubtitles.org a Titulky.com (sdílení titulek k filmům), Primat.cz (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti Napster (server na sdílení hudby).

Sociální sítě

Facebook

Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují sociální síť jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. [7]

Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování již existujících sociálních vazeb. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. [7]

Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na Facebooku, které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.

Wiki-komunity

Wiki komunity jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu kolektivní inteligence, což je původně termín mediálního teoretika Pierra Lévyho označující „univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“. [8]

Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie Wikipedia. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například Soccerwiki pro fanoušky fotbalu nebo Game of Thrones Wiki pro milovníky seriálu Hra o trůny).

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.
  2. 2,0 2,1 MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.
  3. 3,0 3,1 RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.
  4. List of Internet forums. Wikipedia [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.
  5. JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.
  6. What is Global Voices? Global Voices [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.
  7. 7,0 7,1 BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.
  8. LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.

Literatura

  • BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.
  • DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.
  • JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.
  • KIM, Amy Jo. Community building on the Web. Berkeley, CA: Peachpit Press, 2000, xvii, 360 p. ISBN 02-018-7484-9.
  • LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.
  • MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.
  • RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.

Související články

Klíčová slova

komunita, virtuální, sociální síť, sdílení, internet