Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu: Porovnání verzí

Řádek 14: Řádek 14:
 
== Základní přehled citačních rejstříků ==
 
== Základní přehled citačních rejstříků ==
 
   
 
   
Digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu se dělí na dvě hlavní skupiny:<ref name="bratkova" />  
+
Digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu se dělí na dvě hlavní skupiny: komerční a volně dostupné systémy.<ref name="bratkova" />  
 
=== komerční systémy ===
 
=== komerční systémy ===
 
* [[Web of Science]]
 
* [[Web of Science]]

Verze z 4. 6. 2018, 11:40

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Digitální knihovny s citačními službami neboli citační rejstříky jsou „soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací“.[1] Jsou to databáze, které propojují citující dokumenty a dokumenty, které jsou citované prostřednictvím jejich záznamů.[2]

V zásadě jsou citační rejstříky polytematické databáze, které obsahují bibliografické informace a zároveň údaje o citačních ohlasech a vazbách mezi vědci a vědeckými pracovišti. S pomocí těchto informací je možné sledovat nejnovější trendy v oblasti vědy a výzkumu.[3] Citační rejstříky jsou využívány pro tvorbu citační analýzy, ve které se sledují citovaná díla za účelem určení jejich vlivu popř. vlivu autorů těchto děl. Citační analýzy potom slouží k měření vlivu díla nebo autora v rámci určitého oboru.[2] Zjistí se tak prestiž určitého autora, také je možné získat informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Citační analýzy jsou důležité i pro přehled publikační činnosti – uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí vykazovat svou publikační činnost, k čemuž se využívají právě citační rejstříky. Kromě toho jsou citační rejstříky důležité pro financování vědy.[1]

Funkce citačních rejstříků

  • bibliografická databáze
  • komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
  • možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
  • určování kvality vědeckých časopisů[1]

Základní přehled citačních rejstříků

Digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu se dělí na dvě hlavní skupiny: komerční a volně dostupné systémy.[2]

komerční systémy

volně dostupné systémy

Volně dostupné citační rejstříky

Volně dostupné digitální knihovny nebo elektronické archivy a citace v nich obsažené fungují na principu otevřeného přístupu (Open Access). Otevřený přístup k informacím je významným trendem posledních let. Vyznačuje se především trvalým a bezplatným přístupem pro všechny uživatele. Tito uživatelé mohou zároveň dané informace neomezeně číst, stahovat, kopírovat, sdílet, ukládat, tisknout, vyhledávat a mohou využít i hypertextové propojování. Zpřístupnění informací probíhá online a zásadně je zdarma.[2] Volně dostupné citační rejstříky obvykle zachycují materiály umístěné v internetových archivech. Na rozdíl od komerčních citačních rejstříků nemají jednoznačně vymezenou zdrojovou základnu dokumentů. Jejich výhodou je, že přinášejí vyčerpávající přehled citací a zároveň i odkazy na vyhledané dokumenty a to ve formě plných textů, bezplatně. Nevýhodou naopak je, že v některých případech je vypovídající hodnota poněkud sporná.[1]

CiteBase

CiteSeer

CiteSeer je unikátní systém, který se vyznačuje vysokou technickou úrovní. Je to v zásadě digitální knihovna, která obsahuje plnotextové dokumenty z oblasti počítačové a informační vědy. Dokumenty jsou automaticky katalogizovány. Naprogramována je i samotná indexace citací. Registrovaní uživatelé si mohou ukládat své vyhledané záznamy, vytvářet vlastní personální bibliografie atd.[1]

Google Scholar

Google Scholar nabízí možnost jednoduchého vyhledávání odborné literatury z mnoha různých oborů a zdrojů. Na jednom místě tak lze najít recenzované články, dizertační práce, knihy, abstrakty, články. Jako zdroje slouží akademická nakladatelství, odborné společnosti, archivy preprintů a další odborné organizace.[4] V první řadě Google Scholar nabízí vyhledání záznamů zdrojových dokumentů často navíc i s možností následného získání úplných textů z volně dostupných online zdrojů. Součástí Google Scholar je i sledování citovanosti zdrojového dokumentu, zároveň s možností zobrazit záznamy o citujících dokumentech. Citovanost je zde ale měřena pouze na základě dokumentů, které jsou indexovány systémem Google Scholar. K nepřesnosti přispívají i občasné duplicity citací.[2]


Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. Česko, 2012, 183 s. Dostupné také z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup, digitální knihovny a citační služby. Praha: Albertina icome, 2006. ISBN 1801-2213. Dostupné také z: https://www.inforum.cz/pdf/2006/Bratkova_Eva.pdf
  3. Citační rejstříky: Co je to citační rejstřík. Praha: VŠE, 2017. Dostupné také z: https://knihovna.vse.cz/veda/citacni-rejstriky
  4. GOOGLE SCHOLAR - manuál. Ústí nad Labem: Vědecká knihovna UJEP. Dostupné také z: https://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf

Externí odkazy

Google Scholar

CiteSeer home page