Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu

Digitální knihovny s citačními službami jsou takové digitální knihovny, které nabízejí citační služby. K objasnění tématu poslouží bližší rozebrání jednotlivých pojmů.

Terminologie

Digitální knihovna

Pro pojem digitální knihovna existuje mnoho definic, jedna obecná uvádí, že "digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě".[1] Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) je digitální knihovna "integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny".[2]

Citační rejstřík

Citační služby zajišťují citační rejstříky. Citační rejstříky jsou „soubory bibliografických záznamů obohacené o vyčerpávajícím způsobem zpracované množiny citací“.[3] Jsou to databáze, které propojují citující dokumenty a dokumenty, které jsou citované prostřednictvím jejich záznamů.[4]

V zásadě jsou citační rejstříky polytematické databáze, které obsahují bibliografické informace a zároveň údaje o citačních ohlasech a vazbách mezi vědci a vědeckými pracovišti. S pomocí těchto informací je možné sledovat nejnovější trendy v oblasti vědy a výzkumu.[5] Citační rejstříky jsou využívány pro tvorbu citační analýzy, ve které se sledují citovaná díla za účelem určení jejich vlivu popř. vlivu autorů těchto děl. Citační analýzy potom slouží k měření vlivu díla nebo autora v rámci určitého oboru.[4] Zjistí se tak prestiž určitého autora, také je možné získat informace o tom, kteří autoři jsou ve svých oborech nejcitovanější. Citační analýzy jsou důležité i pro přehled publikační činnosti – uchazeči o vyšší vědecké hodnosti musí vykazovat svou publikační činnost, k čemuž se využívají právě citační rejstříky. Kromě toho jsou citační rejstříky důležité pro financování vědy.[3]

Funkce citačních rejstříků

  • bibliografická databáze
  • komplexní přehled citací a vazeb mezi nimi
  • možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů či institucí
  • určování kvality vědeckých časopisů[3]

Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu

Volně dostupné digitální knihovny nebo elektronické archivy a citace v nich obsažené fungují na principu otevřeného přístupu (Open Access). Otevřený přístup k informacím je významným trendem posledních let. Vyznačuje se především trvalým a bezplatným přístupem pro všechny uživatele. Tito uživatelé mohou zároveň dané informace neomezeně číst, stahovat, kopírovat, sdílet, ukládat, tisknout, vyhledávat a mohou využít i hypertextové propojování. Zpřístupnění informací probíhá online a zásadně je zdarma.[4] Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami obvykle zachycují materiály umístěné v internetových archivech (na rozdíl od komerčních systémů nemají jednoznačně vymezenou zdrojovou základnu dokumentů). Jejich výhodou je, že přinášejí vyčerpávající přehled citací a zároveň i odkazy na vyhledané dokumenty a to ve formě plných textů, bezplatně. Nevýhodou naopak je, že v některých případech je vypovídající hodnota poněkud sporná.[3]

Vybrané systémy

PubMed

PubMed je databáze pro oblast biomedicíny, kterou buduje U.S. National Library of Medicine. Obsahuje více než 16 milionů citací z databáze MEDLINE a dalších odborných časopisů od roku 1950. PubMed poskytuje i linky do plných textů a na další příbuzné zdroje. Volný přístup ke všem plnotextovým zdrojům poskytuje databáze PubMed Central.[6] V rámci databáze jsou také vymezovány i citační vazby.[3]

PubMed Central

PubMed Central je volně dostupný digitální archiv plných textů odborných článků z časopisů z oblasti biomedicíny. Archiv buduje US National Institutes of Health (NIH). Dostupné elektronické texty sahají různě hluboko do minulosti, některé tituly jsou zde již od prvního čísla. Vstupy do těchto článků je možné najít i prostřednictvím databází Medline a PubMed.[7] Díky úzké vazně PubMed Central na databázi PubMed je garantována vysoká využívanost. Systém zpřístupňuje elektronické časopisy bezplatně. Své seriály přihlašují k archivaci do PubMed Central samotní vydavatelé. K přijetí do archivu musí tituly splňovat dané podmínky (kvalitativní požadavky) a tematicky se musí věnovat vědám o životě.[3]

arXiv

ArXiv je plně automatizovaná internetová databáze[8], elektronický archiv pro e-printy, který obsahuje necelý milion a půl dokumentů z oblasti fyziky, matematiky, počítačových věd, kvantitativní biologie, kvantitativní ekonomie, statistiky, elektrotechniky.[9] Systém vznikl v roce 1991 v Los Alamos National Laboratory (LANL). V oblasti elektronického publikování vědeckých prací patří mezi průkopníky. Funguje na bázi otevřeného přístupu. Systém patří do skupiny účastníků Open Archive Initiative. Dokumenty v systému jsou převážně preprinty, konferenční materiály, disertační práce atd., obvykle ve formátu PDF i jiných.[3] Články na arXivu jsou rozděleny podle zaměření do dílčích kategorií, sekcí, podsekcí, které jsou vzájemně propojeny. Všechny články je možné volně stahovat. Dále arXiv nabízí i zobrazení citační statistiky. U každého článku je možné zjistit všechny publikace, které daný článek cituje a zároveň je možné najít všechny články na arXivu, které citují vybraný článek.[8]

CiteBase

Citebase Search patřila k významným aktivitám, které ve své době působily v oblasti volně dostupných citačních služeb. Systém byl vyvíjen v rámci projektu OpCit (The Open Citation Project). Největší zásluhy na jeho vývoji měla univerzita v Southamptonu, Angli. Bibliografické záznamy byly sklízeny z řady volně dostupných internetových archivů. Ke sklízení dat byl využíván protokol OAI-PMH (Open Archive Iniciative – Project Metadata Harvesting)[3] Nicméně v tuto chvíli vše naznačuje tomu, že samotný projekt již není aktivní (webové stránky Citebase již prakticky neexistují[10], poslední aktivita na webu byla podle webového archivu v roce 2012[11]).

CiteSeerx

CiteSeerx je unikátní systém, který se vyznačuje vysokou technickou úrovní. Je to v zásadě digitální knihovna, která obsahuje plnotextové dokumenty z oblasti počítačové a informační vědy. Dokumenty jsou automaticky katalogizovány. Naprogramována je i samotná indexace citací. Registrovaní uživatelé si mohou ukládat své vyhledané záznamy, vytvářet vlastní personální bibliografie atd.[3]

Google Scholar

Google Scholar nabízí možnost jednoduchého vyhledávání odborné literatury z mnoha různých oborů a zdrojů. Na jednom místě tak lze najít recenzované články, dizertační práce, knihy, abstrakty, články. Jako zdroje slouží akademická nakladatelství, odborné společnosti, archivy preprintů a další odborné organizace.[12] V první řadě Google Scholar nabízí vyhledání záznamů zdrojových dokumentů často navíc i s možností následného získání úplných textů z volně dostupných online zdrojů. Součástí Google Scholar je i sledování citovanosti zdrojového dokumentu, zároveň s možností zobrazit záznamy o citujících dokumentech. Citovanost je zde ale měřena pouze na základě dokumentů, které jsou indexovány systémem Google Scholar. K nepřesnosti přispívají i občasné duplicity citací.[4]

Odkazy

Reference

  1. ARMS, William Y. Digital libraries. Cambridge, Mass: MIT press, c2000.
  2. CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje. Česko, 2012, 183 s. Dostupné také z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup, digitální knihovny a citační služby. Praha: Albertina icome, 2006. ISBN 1801-2213. Dostupné také z: https://www.inforum.cz/pdf/2006/Bratkova_Eva.pdf
  5. Citační rejstříky: Co je to citační rejstřík. Praha: VŠE, 2017. Dostupné také z: https://knihovna.vse.cz/veda/citacni-rejstriky
  6. NLK: PubMed. [online]. [cit. 10. 06. 2018] Dostupné také z: https://nlk.cz/2016/10/pubmed/
  7. NLP: PubMed Central. [online]. [cit. 10. 06. 2018] Dostupné také z: https://nlk.cz/2016/10/pubmed-central/
  8. 8,0 8,1 OPLETALOVÁ, Gabriela. Databáze fyzikálních a matematických článků. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 1 [cit. 2018-06-10]. urn:nbn:cz:ik-11477. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11477
  9. arXiv.org. [online]. [cit. 10. 06. 2018] Dostupné také z: https://arxiv.org/
  10. www.citebase.org. [online]. [cit. 04. 06. 2018] Dostupné z: http://www.citebase.org
  11. web.archive.org. [online]. [cit. 04. 06. 2018] Dostupné z: https://web.archive.org/details/Citebase.org
  12. GOOGLE SCHOLAR - manuál. Ústí nad Labem: Vědecká knihovna UJEP. Dostupné také z: https://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Digitální knihovna, citační rejstřík, citace, databáze, Open Access, arXiv, Google Scholar, CiteSeerx, Citebase Search