Vysvětlete, jak autorské právo podle platné právní úpravy v ČR omezuje chování uživatelů na internetu a v knihovnách.

Verze z 20. 10. 2019, 19:06, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Podle TDKIV je autorské právo za 1. Souhrn právních předpisů, které upravují vztahy vznikající v souvislosti s vytvořením literárních či jiných uměleckých a vědeckých děl a jejich užitím. - 2. Souhrn osobnostních a majetkových práv autora zahrnující práva osobnostní (právo na zveřejnění, na autorství a na autorský dohled) a práva majetková (právo dílo užívat a udělit oprávnění k jeho užívání). Autor se může domáhat ochrany, jsou-li jeho práva porušována či ohrožena, a to např. formou určení autorství, zákazu ohrožení jeho práva, odstranění či zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění omluvou nebo zadostiučinění v penězích a náhrady vzniklé škody.

Autorské právo v ČR

V ČR je autorské právo zajištěno Zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským. Tento zákon upravuje:

  • práva autora k jeho dílu,
  • práva související s právem autorským
  • práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
  • právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
  • právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
  • právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,
  • právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,
  • právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu.
  • právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
  • ochranu práv podle tohoto zákona,
  • kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

Náležitosti autorského práva

  • Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Za dílo se považuje též počítačový program a za dílo souborné se považuje databáze.
  • Vznik - vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
  • Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav.
  • Dílem je zejména dílo slovně vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
  • Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka.
  • Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie a podobný předmět sám o sobě.

Autorství

  • Autor je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného jako celku je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala.
  • Zákonná domněnka autorství - autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak.

Anonym a pseudonym
- Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.
- Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila, není-li prokázán opak.

Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu

  1. Úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
  2. Výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,
  3. Politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání; autorovo právo k užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno.

§ 37 – Knihovní licence

  • Týká se knihoven, archivů, muzeí, galerií, …
  • Nezasahují do autorského zákona za těchto okolností:
  1. Zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu pro své archivní a konzervační potřeby,
  2. Zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena, a o němž lze na zá-kladě rozumně vynaloženého úsilí zjistit, že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla, jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou rozmnoženinu je možné za určitých podmínek půjčovat,
  3. Zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takto zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehož užití není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkami uvedenými v § 18, odst. 2 a § 30, odst. 1 písm. c) a d),
  4. Půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených diplomových, rigorózních, dizertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autor nevyloučil.
  5. §18 a §19 upravují výlučné právo autora na sdělování díla veřejnosti, nutný je vždy souhlas autora.

Je zde také vymezeno:

  • Absenční půjčování vydaných děl (nevztahuje se na zvukové záznamy a zvukově obrazové záznamy.
  • Odměna a výjimky z odměn, které se neplatí za knihovny stanovené v autorském zákoně (školní, NK).
  • Prezenční půjčování („na místě samém“).
  • 2004 byla uzavřena kolektivní smlouva mezi NK ČR a kolektivními správci autorských práv OSA, DILIA a INTER-GRAM.

Základní principy kolektivní smlouvy:

  1. Smlouva platí pro všechny knihovny, které jsou evidovány v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR.
  2. Stát prostřednictvím Národní knihovny ČR hradí odměnu kolektivním správcům za bezplatné půjčování zvukových záznamů ve výši 5 mil. Kč za rok.
  3. Pokud knihovna vybírá od vypůjčitelů poplatek, který v různé míře kompenzuje náklady vynaložené na poskytování této služby, je povinna odvést kolektivním správců 40% z celkové vybrané částky.
  4. Knihovny, které umožňují prezenční využití zvukových záznamů, nesmí poskytnout vypůjčitelům žádné technické zařízení k rozmnožování chráněných děl v prostorách knihovny ani mimo ně.
  5. Knihovny, které poskytují absenční půjčování, mohou zvukový záznam půjčit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu, respektive vydání.

Porušování autorských práv v rámci internetu:

  • Ochrana a porušování se týká jak softwaru (rozmnoženiny nebo kopie bez souhlasu autorů jsou porušení autorských práv), tak děl hudebních a filmových (zhotovování rozmnoženin těchto děl a záznamů lze jen s výslovným souhlasem nositelů práv uděleným licenční či smlouvou, pokud nejde o zhotovení jediné kopie pro osobní potřebu), databází i webových stránek.
  • Problematika se týká zejména majetkových práv AutZ, a to práva dílo užít (§12), které rozeznává dále právo dílo šířit (§13) a rozmnožovat (§14), dále právo volného užití (§30), ochrany díla (§43-44) a počítačových programů (§65-66).
  • Pod pojmem pirátství chápeme neoprávněné nakládání s dílem, které je předmětem ochrany podle AP či práv souvisejících s právem autorským
  • V naší republice je kopírování a šíření autorských děl bez povolení autora trestný čin podle §152 TrZ. Použití jiného autorského díla než programu či elektronické databáze pro vlastní potřebu (podle §30 AutZ) je však v ČR legální i bez svolení autora. Tedy např. stažením filmu a jeho užitím pro vlastní potřebu není český zákon porušen, třebaže film či hudba jsou šířeny v rozporu se zákonem.
  • Porušování autorských práv se týká také samotných webových stránek, neboť jde o díla, která jsou výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora a mohou být chráněna AutZ. Webové stránky mají dvě podoby, jednak samotný zdrojový kód (HTML, PHP atd.), jednak cílovou podobu, kterou uživatel vidí v prohlížeči.

Užití vlastního autorského díla a potřeba souhlasu třetích osob

  • "Situace, kdy je třeba respektovat omezení plynoucí z autorských práv ostatních autorů. Obdobná situace nastává v případě, že se autorská díla dotýkají osobnostních práv jiných osob, například při pořízení fotografie zobrazující jinou fyzickou osobu. V obou těchto případech je k pořízení autorského díla (např. fotografie) a způsobu jeho dalšího užití zapotřebí souhlasu dotčené osoby, tedy buď autora zobrazeného autorského díla (např. výrobku), nebo osoby autorským dílem zachycené."[1]

Užití cizího autorského díla a potřeba souhlasu jeho autora

  • "Při užití autorských děl jiných autorů v zásadě platí, že k takovému užití je vždy třeba autorova souhlasu. Pokud někdo užije autorské dílo bez svolení autora (a nejedná se přitom o výjimečné případy, ve kterých zákon takové užití bez svolení autora připouští), například stažením textů, fotografií nebo videí z internetu a jejich umístěním do své webové či jiné prezentace, dopouští se tím protiprávního jednání, které v krajním případě může být posuzováno i jako trestný čin."[1]

Licenční smlouva, licence Creative Commons

  • "Souhlas autora s užitím autorského díla je nejčastěji udělován ve formě licenční smlouvy, kterou autor díla poskytuje nabyvateli licence oprávnění užívat autorské dílo. Licenční smlouva může opravňovat nabyvatele k neomezenému užití autorského díla, nebo může být licence omezena různými ujednáními smluvních stran obsaženými v licenční smlouvě. Právní úprava licence k předmětům chráněným autorským zákonem je od 1. ledna 2014 obsažena v novém občanském zákoníku. Zvláštním druhem licence je tzv. licence Creative Commons opravňující nabyvatele licence bezúplatně k různým způsobům užití autorského díla, přičemž způsob a rozsah užití závisí na zvolené verzi licence. V případě uplatnění oprávnění z této licence je nabyvatel při užití díla povinen uvádět název díla, jeho autora, zdroj a specifikovat verzi licence. Nejznámějšími zdroji takto licencovaného obsahu jsou např. Flickr či služba Google+."[1]

Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 KOPEČKOVÁ, Andrea. 98978. Autorská díla na internetu. In: Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-07-29]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/autorska-dila-na-internetu-98978.html

Související články

Autorské dílo
Autorský zákon a knihovny
Veřejná knihovna
Knihovny a informační instituce

Klíčová slova

autorské právo, legislativa, license, creative commons