Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 112 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
 
'''[[HCI]] = Human Computer Interaction''' je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-[[Počítač|počítač]].  
 
'''[[HCI]] = Human Computer Interaction''' je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-[[Počítač|počítač]].  
 
Dle TDKIV se jedná o „Druh komunikace, při níž dochází k přenosu [[Informace|informací]] mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.“ <ref>JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.</ref>
 
Dle TDKIV se jedná o „Druh komunikace, při níž dochází k přenosu [[Informace|informací]] mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.“ <ref>JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.</ref>
Řádek 6: Řádek 5:
 
* HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.
 
* HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.
 
* Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.
 
* Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.
* HCI je stejně jako informační věda průnikový obor.
+
* HCI je stejně jako [[Informační věda|informační věda]] interdisciplinární obor.
* HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, psychologie, lingvistika, sociologie, filozofie, antropologie, fyziologie, umělá inteligence, inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.
+
* HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, [[Psychologie|psychologie]], [[Lingvistika|lingvistika]], [[Sociologie|sociologie]], filozofie, antropologie, fyziologie, [[Umělá inteligence|umělá inteligence]], inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.
 
* Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí.
 
* Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí.
  
Řádek 15: Řádek 14:
 
# Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.
 
# Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.
  
=== '''Tři hlavní prvky HCI''' ===
+
'''7 hlavních pravidel HCI:'''
# '''Uživatel''' – vykonává určitou práci prostřednictvím technologií.
+
*jednoduchost (jinak o něj nebudou uživatelé mít zájem)
# '''Počítač'''.
+
*rychlost (na odezvu jsme ochotni čekat 2 - 4 sekundy)
# '''Interakce''' – jakákoli přímá či nepřímá komunikace člověka s počítačem.
+
*viditelnost (to, co chceme, aby uživatelé používali, musí být dobře viditelné)
 +
*tolerance
 +
*konzistence (základní navigace se nesmí měnit)
 +
*přehlednost (uživatel musí zjistit, o co jde, co chtěl programátor říct a jak se  to má ovládat - pokud se uživatel spontánně nezorientuje do 10 minut, tak je program špatný)
 +
*[[Zpětná vazba|zpětná vazba]] (komunikace s uživateli)
  
 
== Obory ovlivňující HCI: ==
 
== Obory ovlivňující HCI: ==
=== '''Informatika''' ===
+
*[[Informatika]]: informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.
Informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.
+
*[[Psychologie]]: zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakteristiku procesů lidského poznání a schopností.
=== '''Psychologie''' ===
+
*[[Sociologie]]: zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například [[Komunikace|komunikaci]] v rámci informačně-komunikačních technologií.
Zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakteristiku procesů lidského poznání a schopností.
+
*[[Ergonomie]]: zkoumá, jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.
=== '''Sociologie''' ===
+
*Design: je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.
Zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například [[Komunikace|komunikaci]] v rámci informačně-komunikačních technologií.
+
*[[Sémiotika]]: poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu [[Databáze|databází]], vyhledávání, volbě obsahu daných systémů.
=== '''[[Ergonomie]]''' ===
+
*Další vědní disciplíny: mezi další disciplíny patří [[Etnografie|etnografie]], [[Lingvistika|lingvistika]], [[Sémiotické inženýrství|sémiotické inženýrství]], [[Umělá inteligence|umělá inteligence]] a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.
Zkoumá jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.
 
=== '''Design''' ===
 
Je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.
 
=== '''[[Sémiotika]]''' ===
 
Poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu databází, vyhledávání, volbě obsahu daných systémů.
 
=== '''Další vědní disciplíny''' ===
 
Mezi další disciplíny patří Etnografie, lingvistika, sémiotické inženýrství, umělá inteligence a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.
 
  
 
== Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači ==
 
== Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači ==
  
* 70. léta – tabulkový procesor (Spreadsheets).
+
* 70. léta – [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.|tabulkový procesor]].
* 70. léta první oknové systémy (dnes Windows).
+
* 70. léta první oknové systémy (dnes [[Windows]]).
* HyperText – prolinkování dokumentů na související dokumenty.
+
* [[Hypertext]] – prolinkování dokumentů na související dokumenty.
 
* Systémy na rozpoznávání gest.
 
* Systémy na rozpoznávání gest.
* Multi-media – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.
+
* Multimedia – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.
* Virtuální realita – první výzkumy v 60. letech.
+
* [[Virtuální realita]] – první výzkumy v 60. letech.
 +
 
 +
== Uživatelské rozhraní (UI) ==
 +
[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní (User interface)]] je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo [[Informačním systémem|informačním systémem]]. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy [[Komunikační kanál|komunikačním kanálem]] mezi uživatelem a systémem. Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému.  
  
== Uživatelské rozhraní ==
 
[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní]] je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem.Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému.
 
 
=== [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|Typy uživatelského rozhraní]] ===
 
=== [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|Typy uživatelského rozhraní]] ===
# '''Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI''' - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu WIMP, tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).
+
# '''Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI''' - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu [[WIMP]], tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).
 
# '''Textové uživatelské rozhraní neboli TUI''' - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávesnicí.
 
# '''Textové uživatelské rozhraní neboli TUI''' - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávesnicí.
 
# '''Příkazový řádek neboli CLI''' - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.
 
# '''Příkazový řádek neboli CLI''' - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.
  
=== Použitelnost, přístupnost, přívětivost ===
+
'''Dobré uživatelské rozhraní by mělo splňovat ty to atributy:'''
S pojmem uživatelské rozhraní souvisí pojmy použitelnost, přístupnost a přívětivost.  
+
*Jednoznačnost – bez textových či grafických dvojznačností, intuitivní
==== Použitelnost (usability) ====
+
*Stručnost – pouze nezbytný text, jednodušší orientace a hledání
[[Použitelnost webu|Použitelnost]] souvisí ovládáním, srozumitelností a přehledností. Uživatel snadno orientuje, rychle a bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá.
+
*Podobnost – co nejvíce podobné předchozím zkušenostem uživatelů
==== Přístupnost (accesibility) ====
+
*Responzivnost – zpětná vazba poskytovaná uživatelům o provedeném úkonu
[[Přístupnost webu|Přístupný]] je takový web,„který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání.<ref name="pristupnostcz">O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/</ref>. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich technické vybavení, znalosti či postižení.
+
*Konzistentnost – možnost naučit se vzorce užívání – snazší a rychlejší
==== Uživatelská přívětivost ====
+
*Estetičnost – vizuální příjemnost
Pojem uživatelská přívětivost (aglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním.
+
*Efektivita – zvyšující produktivitu svým designem či zkratkami
 +
*Ochota odpouštět – chyby lehko napravitelné <ref name=":2">SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf</ref>
 +
 
 +
== Informační architektura (IA) ==
 +
[[Informační architektura|Informační architektura (IA)]] je vědecká disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému způsobem, který naplňuje potřeby uživatelů. Tento termín zavedl [[Richard Saul Wurman]] v roce 1976 a používá se především ve vztahu k webovým (nebo i jiným) aplikacím. <ref name=":3">HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf</ref>.
 +
 
 +
Cílem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. Proto také nachází informační architektura využití na všech místech, kde se pracuje s větším množstvím informací. Například v [[Knihovna|knihovnách]] se informační architektura používala již dlouho před začátkem našeho letopočtu. Dalším takovým místem je samozřejmě [[Internet|internet]]. Čím rozsáhlejší web, tím více je informační architektura potřeba. <ref name=":4">Informační architektura. Adaptic [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/</ref>.
 +
 
 +
'''Role informační architektury na webu'''
 +
* návrh celkové hierarchie informací (někdy též [[Taxonomie|taxonomie]])
 +
* rozdělení informací do jednotlivých stránek (struktura webu)
 +
* vztahy a vazby stránek mezi sebou (prolinkování)
 +
* pojmenování jednotlivých stránek, sekcí i kapitol
 +
* uspořádání informací v textovém obsahu jednotlivých stránek
 +
* volba vhodných typů navigace a její začlenění
 +
* fulltextové vyhledávání a prezentace výsledků
 +
* návrh [[Layout|layoutu]] stránky
 +
* vytváření [[Metadata|metadat]] <ref name=":4">Informační architektura. Adaptic [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/</ref>.
 +
 
 +
'''Užší a širší pojetí informační architektury'''
 +
* v užším pojetí se informační architektura zabývá metadaty a kontrolovanými slovníky, organizací, klasifikací a informačním vyhledáváním v obsahu webových stránek
 +
* v širším pojetí se informační architektura zabývá dizajnem informačních (digitálních) prostor na mnoha úrovních, tedy celkovou vizí a plánem těchto prostorů
 +
* v širším pojetí se informační architektura nevěnuje pouze webovým sídlům, ale také dalším samostatně přístupným informačním prostorům, jako např. [[CD-ROM|CD-ROMům]], [[Intranet|intranetům]], online komunitám, a [[Software|softwaru]] pro podporu použitelnosti <ref>Informační architektura (IA). Informační systém MUNI [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/VIKBA06/um/39770673/Informacni_architektura.pdf</ref>.
 +
 
 +
== Použitelnost(usability) ==
 +
[[Použitelnost webu|Použitelnost]] webových stránek určuje, jak snadno se na nich uživatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uživatelský zážitek si z nich odnesou. Dobře použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a uživatel bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá. Na špatně použitelných stránkách uživatelé tápou, nedokáží dosáhnout svého cíle a odcházejí z nich zklamáni.
 +
 
 +
Použitelnost je však také odborná disciplína, která exaktními metodami zkoumá příčiny uživatelských úspěchů i neúspěchů při práci s internetovými stránkami. <ref>LOUKOTOVÁ, Klára. Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů [Current user interfaces of online retrieval systems]. Praha, 2006. 152 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík, PhD.</ref>
 +
 
 +
'''Použitelnost zkoumá tyto otázky:'''
 +
* Jak snadno se uživatel naučí systém ovládat?
 +
* Jak efektivně s ním pracuje?
 +
* Kolik udělá uživatel při používání systému chyb?
 +
* Dokáže nakonec splnit svůj cíl?
 +
* Je pro uživatele používání systému příjemné?
 +
 
 +
===Použitelnost webu===
 +
* Na základě různých výzkumů a testování vznikla tzv. pravidla použitelnosti webových stránek (usability rules).
 +
* Říkají nám, na co jsou uživatelé na internetu zvyklí a co jim při používání systému pomůže.
 +
 
 +
'''Pět hlavních pravidel:'''
 +
* Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu systému a ukázat mu, co může na systému najít.
 +
* Každá stránka by se měla odkazovat na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází.
 +
* Umístění základních prvků systému (logo, navigace, hlavní nadpis) by mělo být konzistentní na všech stránkách systému.
 +
* Stránka by měla být vizuálně rozdělena do logických bloků.
 +
* Na každé stránce by mělo být uživateli zřejmé, kde se v rámci systému nachází.
 +
 
 +
===Časté chyby použitelnosti webu===
 +
* Nevhodná grafika
 +
* Nepřehledná navigace mezi stránkami
 +
* Špatné rozmístění ovládacích prvků
 +
* Špatná čitelnost textu na stránce, přehlednost a rozložení prvků stránky
 +
* Složitý objednávkový proces (e-shopy)
 +
 
 +
'''Příklady:'''
 +
* Nejdůležitější informace nejsou v první polovině „obrazovky“
 +
* Nevhodná dynamická menu ([[Javascript]], [[Flash]])
 +
* Chybí odkaz na titulní stránku
 +
* Novinky, či aktuality na každé stránce <ref name=":3">HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf</ref>.
 +
 
 +
== [[Přístupnost webu|Přístupnost]] (accesibility) ==
 +
Jde o takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich používané technické vybavení, znalosti a dovednosti, jejich trvalý či dočasný hendikep. Spadá pod obecnější vlastnost, kterou je použitelnost. Přístupnost je vždy nutné chápat ve vztahu ke konkrétnímu uživateli a jeho potřebám. <ref name="pristupnostcz">O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/</ref>.
 +
 
 +
'''Základní pravidla:'''
 +
* přístupná navigace
 +
* kontrast
 +
* přístupné obrázky - nesmí být jediným zdrojem informací
 +
* srozumitelnost (jasné nadpisy a odkazy, pouze důležité informace atd.)
 +
* správně strukturovaný kód
 +
* ovládání stránky bez myši
 +
* u [[PDF]] nutné [[OCR]]
 +
* nepoužívat Flash a JavaScript
 +
 
 +
'''Aspekty přístupnosti informací v katalozích knihoven'''
 +
* přístupnost webových stránek
 +
* dostupnost [[Knihovní dokument|knihovních dokumentů]] a informací v elektronickém formátu - Informace a základní dokumenty ve vhodných elektronických formátech, správné strukturování dokumentů
 +
* přístupnost e-mailové komunikace
 +
* přístupnost tištěných materiálů
 +
* [[Katalog|katalogy]] - výběr vhodných popisných informací
 +
 
 +
'''Kategorie zdravotně znevýhodněných uživatelů:'''
 +
* smyslově - zrak, sluch, řeč
 +
* kognitivně - mentální postižení, poruchy učení, lidé, pro které není čeština rodný jazyk, prelingválně neslyšící
 +
* tělesně - částečně mobilní, imobilní, nemohou používat myš
 +
 
 +
== Uživatelská přívětivost (UX) ==
 +
Pojem [[Uživatelská přívětivost|uživatelská přívětivost]] (anglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním. Přesná a jednoznačná definice uživatelské přívětivosti neexistuje, navzdory tomu, o jak nepostradatelnou součást všech grafických rozhraní, webového marketingu a o jak klíčový prvek zisku společností se jedná. UX jako disciplína spojuje všechny prvky tvořící uživatelské rozhraní, včetně optického a logického uspořádání stránky, textu, značek atd. za účelem nejlepší možné interakce uživatelů. Pro dobrou uživatelskou přívětivost je třeba zohlednit a přizpůsobit se cílové skupině zákazníků, jejich potřebám, aktivitám a očekáváním.
 +
 
 +
'''Uváděné atributy definující uživatelskou přívětivost systémů:'''
 +
*Použitelnost – dělá to něco, co lidé potřebují udělat?
 +
*Naučitelnost – umí lidé vymyslet, jak to použít?
 +
*Efektivnost – udělá skutečně to, co chceme?
 +
*Účinnost – udělá to v rámci rozumné míry času a úsilí?
 +
*Chtěnost – chtějí to lidé?
 +
*Potěšení – mají z toho lidé pozitivní dojem? <ref name=":2">SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf</ref>
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
=== Související články ===
 
[[HCI]]<br />
 
[[Uživatelské rozhraní (user interface)]]<br />
 
[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS]]<br />
 
[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)]]
 
  
 
=== Doporučená literatura ===
 
=== Doporučená literatura ===
Řádek 76: Řádek 162:
 
*KUDĚLKA, Miloš, Jaroslav POKORNÝ, Václav SNÁŠEL a Ajith ABRAHAM, ed. Proceedings of the Third International Conference On Intelligent Human Computer Interaction (IHCI 2011), Prague, Czech Republic, August, 2011. Berlin: Springer, [2013]. Advances in intelligent systems and computing. ISBN 978-3-642-31602-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/enhancements/fy1313/2012943358-d.html
 
*KUDĚLKA, Miloš, Jaroslav POKORNÝ, Václav SNÁŠEL a Ajith ABRAHAM, ed. Proceedings of the Third International Conference On Intelligent Human Computer Interaction (IHCI 2011), Prague, Czech Republic, August, 2011. Berlin: Springer, [2013]. Advances in intelligent systems and computing. ISBN 978-3-642-31602-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/enhancements/fy1313/2012943358-d.html
 
*LAZAR, Jonathan, Jinjuan Heidi FENG a Harry HOCHHEISER. Research methods in human-computer interaction. Chichester: Wiley, 2010. ISBN 978-0-470-72337-1. Dostupné také z: http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&doc_number=018802852&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA
 
*LAZAR, Jonathan, Jinjuan Heidi FENG a Harry HOCHHEISER. Research methods in human-computer interaction. Chichester: Wiley, 2010. ISBN 978-0-470-72337-1. Dostupné také z: http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&doc_number=018802852&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA
 +
 +
=== Související články ===
 +
[[HCI]]<br />
 +
[[Uživatelské rozhraní (user interface)]]<br />
 +
[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS]]<br />
 +
[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)/old]]
 +
[[Informační architektura]]<br />
 +
[[Uživatelské rozhraní]]<br />
 +
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]<br />
 +
[[Návrh uživatelského rozhraní]]<br />
 +
[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]<br />
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===

Aktuální verze z 13. 10. 2020, 16:46

HCI = Human Computer Interaction je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-počítač. Dle TDKIV se jedná o „Druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.“ [1]

HCI – klíč k uživatelsky přívětivým rozhraním

  • HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.
  • Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.
  • HCI je stejně jako informační věda interdisciplinární obor.
  • HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, psychologie, lingvistika, sociologie, filozofie, antropologie, fyziologie, umělá inteligence, inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.
  • Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí.

Hlavní cíle HCI

  1. Zdokonalení interakce mezi uživateli a počítači tím, že počítače učiníme více použitelnými a vnímavými k potřebám uživatele.
  2. Vytvářet systémy a prostředky, které umožňují v rámci interakce člověk-počítač bezpečně kooperovat a jsou efektivní.
  3. Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.

7 hlavních pravidel HCI:

  • jednoduchost (jinak o něj nebudou uživatelé mít zájem)
  • rychlost (na odezvu jsme ochotni čekat 2 - 4 sekundy)
  • viditelnost (to, co chceme, aby uživatelé používali, musí být dobře viditelné)
  • tolerance
  • konzistence (základní navigace se nesmí měnit)
  • přehlednost (uživatel musí zjistit, o co jde, co chtěl programátor říct a jak se to má ovládat - pokud se uživatel spontánně nezorientuje do 10 minut, tak je program špatný)
  • zpětná vazba (komunikace s uživateli)

Obory ovlivňující HCI:

  • Informatika: informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.
  • Psychologie: zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakteristiku procesů lidského poznání a schopností.
  • Sociologie: zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například komunikaci v rámci informačně-komunikačních technologií.
  • Ergonomie: zkoumá, jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.
  • Design: je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.
  • Sémiotika: poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu databází, vyhledávání, volbě obsahu daných systémů.
  • Další vědní disciplíny: mezi další disciplíny patří etnografie, lingvistika, sémiotické inženýrství, umělá inteligence a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.

Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači

  • 70. léta – tabulkový procesor.
  • 70. léta první oknové systémy (dnes Windows).
  • Hypertext – prolinkování dokumentů na související dokumenty.
  • Systémy na rozpoznávání gest.
  • Multimedia – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.
  • Virtuální realita – první výzkumy v 60. letech.

Uživatelské rozhraní (UI)

Uživatelské rozhraní (User interface) je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo informačním systémem. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy komunikačním kanálem mezi uživatelem a systémem. Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému.

Typy uživatelského rozhraní

  1. Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu WIMP, tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).
  2. Textové uživatelské rozhraní neboli TUI - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávesnicí.
  3. Příkazový řádek neboli CLI - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.

Dobré uživatelské rozhraní by mělo splňovat ty to atributy:

  • Jednoznačnost – bez textových či grafických dvojznačností, intuitivní
  • Stručnost – pouze nezbytný text, jednodušší orientace a hledání
  • Podobnost – co nejvíce podobné předchozím zkušenostem uživatelů
  • Responzivnost – zpětná vazba poskytovaná uživatelům o provedeném úkonu
  • Konzistentnost – možnost naučit se vzorce užívání – snazší a rychlejší
  • Estetičnost – vizuální příjemnost
  • Efektivita – zvyšující produktivitu svým designem či zkratkami
  • Ochota odpouštět – chyby lehko napravitelné [2]

Informační architektura (IA)

Informační architektura (IA) je vědecká disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému způsobem, který naplňuje potřeby uživatelů. Tento termín zavedl Richard Saul Wurman v roce 1976 a používá se především ve vztahu k webovým (nebo i jiným) aplikacím. [3].

Cílem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. Proto také nachází informační architektura využití na všech místech, kde se pracuje s větším množstvím informací. Například v knihovnách se informační architektura používala již dlouho před začátkem našeho letopočtu. Dalším takovým místem je samozřejmě internet. Čím rozsáhlejší web, tím více je informační architektura potřeba. [4].

Role informační architektury na webu

  • návrh celkové hierarchie informací (někdy též taxonomie)
  • rozdělení informací do jednotlivých stránek (struktura webu)
  • vztahy a vazby stránek mezi sebou (prolinkování)
  • pojmenování jednotlivých stránek, sekcí i kapitol
  • uspořádání informací v textovém obsahu jednotlivých stránek
  • volba vhodných typů navigace a její začlenění
  • fulltextové vyhledávání a prezentace výsledků
  • návrh layoutu stránky
  • vytváření metadat [4].

Užší a širší pojetí informační architektury

  • v užším pojetí se informační architektura zabývá metadaty a kontrolovanými slovníky, organizací, klasifikací a informačním vyhledáváním v obsahu webových stránek
  • v širším pojetí se informační architektura zabývá dizajnem informačních (digitálních) prostor na mnoha úrovních, tedy celkovou vizí a plánem těchto prostorů
  • v širším pojetí se informační architektura nevěnuje pouze webovým sídlům, ale také dalším samostatně přístupným informačním prostorům, jako např. CD-ROMům, intranetům, online komunitám, a softwaru pro podporu použitelnosti [5].

Použitelnost(usability)

Použitelnost webových stránek určuje, jak snadno se na nich uživatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uživatelský zážitek si z nich odnesou. Dobře použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a uživatel bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá. Na špatně použitelných stránkách uživatelé tápou, nedokáží dosáhnout svého cíle a odcházejí z nich zklamáni.

Použitelnost je však také odborná disciplína, která exaktními metodami zkoumá příčiny uživatelských úspěchů i neúspěchů při práci s internetovými stránkami. [6]

Použitelnost zkoumá tyto otázky:

  • Jak snadno se uživatel naučí systém ovládat?
  • Jak efektivně s ním pracuje?
  • Kolik udělá uživatel při používání systému chyb?
  • Dokáže nakonec splnit svůj cíl?
  • Je pro uživatele používání systému příjemné?

Použitelnost webu

  • Na základě různých výzkumů a testování vznikla tzv. pravidla použitelnosti webových stránek (usability rules).
  • Říkají nám, na co jsou uživatelé na internetu zvyklí a co jim při používání systému pomůže.

Pět hlavních pravidel:

  • Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu systému a ukázat mu, co může na systému najít.
  • Každá stránka by se měla odkazovat na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází.
  • Umístění základních prvků systému (logo, navigace, hlavní nadpis) by mělo být konzistentní na všech stránkách systému.
  • Stránka by měla být vizuálně rozdělena do logických bloků.
  • Na každé stránce by mělo být uživateli zřejmé, kde se v rámci systému nachází.

Časté chyby použitelnosti webu

  • Nevhodná grafika
  • Nepřehledná navigace mezi stránkami
  • Špatné rozmístění ovládacích prvků
  • Špatná čitelnost textu na stránce, přehlednost a rozložení prvků stránky
  • Složitý objednávkový proces (e-shopy)

Příklady:

  • Nejdůležitější informace nejsou v první polovině „obrazovky“
  • Nevhodná dynamická menu (Javascript, Flash)
  • Chybí odkaz na titulní stránku
  • Novinky, či aktuality na každé stránce [3].

Přístupnost (accesibility)

Jde o takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich používané technické vybavení, znalosti a dovednosti, jejich trvalý či dočasný hendikep. Spadá pod obecnější vlastnost, kterou je použitelnost. Přístupnost je vždy nutné chápat ve vztahu ke konkrétnímu uživateli a jeho potřebám. [7].

Základní pravidla:

  • přístupná navigace
  • kontrast
  • přístupné obrázky - nesmí být jediným zdrojem informací
  • srozumitelnost (jasné nadpisy a odkazy, pouze důležité informace atd.)
  • správně strukturovaný kód
  • ovládání stránky bez myši
  • u PDF nutné OCR
  • nepoužívat Flash a JavaScript

Aspekty přístupnosti informací v katalozích knihoven

  • přístupnost webových stránek
  • dostupnost knihovních dokumentů a informací v elektronickém formátu - Informace a základní dokumenty ve vhodných elektronických formátech, správné strukturování dokumentů
  • přístupnost e-mailové komunikace
  • přístupnost tištěných materiálů
  • katalogy - výběr vhodných popisných informací

Kategorie zdravotně znevýhodněných uživatelů:

  • smyslově - zrak, sluch, řeč
  • kognitivně - mentální postižení, poruchy učení, lidé, pro které není čeština rodný jazyk, prelingválně neslyšící
  • tělesně - částečně mobilní, imobilní, nemohou používat myš

Uživatelská přívětivost (UX)

Pojem uživatelská přívětivost (anglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním. Přesná a jednoznačná definice uživatelské přívětivosti neexistuje, navzdory tomu, o jak nepostradatelnou součást všech grafických rozhraní, webového marketingu a o jak klíčový prvek zisku společností se jedná. UX jako disciplína spojuje všechny prvky tvořící uživatelské rozhraní, včetně optického a logického uspořádání stránky, textu, značek atd. za účelem nejlepší možné interakce uživatelů. Pro dobrou uživatelskou přívětivost je třeba zohlednit a přizpůsobit se cílové skupině zákazníků, jejich potřebám, aktivitám a očekáváním.

Uváděné atributy definující uživatelskou přívětivost systémů:

  • Použitelnost – dělá to něco, co lidé potřebují udělat?
  • Naučitelnost – umí lidé vymyslet, jak to použít?
  • Efektivnost – udělá skutečně to, co chceme?
  • Účinnost – udělá to v rámci rozumné míry času a úsilí?
  • Chtěnost – chtějí to lidé?
  • Potěšení – mají z toho lidé pozitivní dojem? [2]

Zdroje

Reference

  1. JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf
  3. 3,0 3,1 HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf
  4. 4,0 4,1 Informační architektura. Adaptic [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/
  5. Informační architektura (IA). Informační systém MUNI [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/VIKBA06/um/39770673/Informacni_architektura.pdf
  6. LOUKOTOVÁ, Klára. Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů [Current user interfaces of online retrieval systems]. Praha, 2006. 152 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík, PhD.
  7. O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/

Doporučená literatura

Související články

HCI
Uživatelské rozhraní (user interface)
Uživatelské chování a jeho význam při budování IS
Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)/old Informační architektura
Uživatelské rozhraní
Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika
Návrh uživatelského rozhraní
Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele

Klíčová slova

HCI, Human-computer interaction, interakce člověk-počítač, uživatelské rozhraní, použitelnost, přístupnost, přívětivost