Výzkum činnosti hrtanu

Verze z 6. 9. 2014, 13:39, kterou vytvořil Dita Lazárková (lazarkovadita@gmail.com) (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „* '''glotis''' – štěrbina mezi hlasivkami * '''3 polohy hlasivek:''' : - '''otevřené''' (hlavivky oddálené, např. dýchání) : - '''fonační na…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • glotis – štěrbina mezi hlasivkami
  • 3 polohy hlasivek:
- otevřené (hlavivky oddálené, např. dýchání)
- fonační nastavení (hlasivky semknuté, relativně blízko u sebe, relativně napjaté, pokud je dostatečný subglotální tlak, rozrazí zavřené hlasivky a ty začnou kmitat)
- pevně sevřené – ráz, opora hrudníku při námaze
  • základní frekvence (F0, F0, f0, f0) = u mužů asi 120 Hz, u žen asi 250 Hz


Laryngoskopie

  • endospkopická metoda pro základní vyšetřování hrtanu a hlasivek
  • už od 1830
  • přímá – zrcátko do krku
  • nepřímá – pomocí sondy laryngoskopu


Transnasal flexible laryngoscopy (TFL)

  • nepřímá metoda
  • není kalibrované → nelze např. měřit vzdálenost hlasivek
  • kmitání hlasivek není dvojrozměrné → nepřesný pohled


Laryngostroboskopie

  • nepřímá metoda
  • využívá stroboskopického světla
  • synchronizované s kmitáním hlasivkových vazů
  • také jen 2D, umí jen periodické kmitání
  • je vidět „zpomalený“ pohyb kmitání
  • slizniční vlna – při kmitání hlasivek by se správně měla šířit souměrně na obě strany


Elektroglottografie (laryngografie) (EGG)

  • neinvazivní nepřímá metoda
  • jedna z nejčastěji používaných při fonetickém výzkumu
  • dvě elektrody se přiloží na krk
  • prochází jimi slabý vysokofrekvenční proud (aby nedocházelo k rušení řečovým signálem → od 300 kHz výš)
  • pozná pozici hlasivek od sebe a u sebe → odpor proudu = impedance
  • průběh impedance = hlasivkový cyklus (vlna Lx) (hlasivkový cyklus se zobrazuje naopak než vlna, pozná se to podle toho, že otevírání je delší)
  • větší míra kontaktu – glotis zavřená
  • u žen a dětí problém s jiným úhlem


Transglotální iluminace (fotoglotografie) (PGG)

  • nepřímá metoda, která informuje o míře otevření štěrbiny
  • transiluminace prosvěcuje artikulační štěrbinu


Vysokorychlostní kymografie

  • Jan Švec, 1996
  • spíš klinická metoda, nepřímá
  • může fungovat jako standardní kamera celého hrtanu
  • ve vysokorychlostním módu snímá jeden řádek obrazu
  • hlavní metodou je dnes stroboskopie, začíná se doplňovat tímto
  • zachytí, i pokud obě hlasivky kmitají jinou frekvencí


Laryngální elektromyografie (EMG)

  • měří elektrickou činnost ve svalových vláknech
  • velmi invazivní metoda, elektrody se musí vpíchnout do svalů → nepoužívá se


Echolot

  • ultrazvuk (používá se i na zkoumání mořského dna)
  • zkoumání vzdálenosti hlasivek od ultrazvukového snímače


  • Dejonckere & Lebacq (1983) – studie o diplofonii (když každá hlasivka kmitá jinak)


Typy fonace

  • normální fonace (ang. modal)
  • třepená fonace (hlubší, trhaná, jako by se mluvilo krkem) (= uvolněná?)
  • dyšná fonace – nedochází k úplnému zavření hlasivek
  • napjatá fonace – např. dětský křik


Reference

  • Janota, P. - Ptáček, M. (1997): Technika fonetické práce. Praha: Fonetický ústav FF UK.
  • Ladefoged, P. (2003): Phonetic data analysis. Oxford: Blackwell Publishing.
  • Ball, M. J. - Code, C. (1997): Instrumental clinical phonetics. London: Whurr Publishers.
  • Painter, C. (1979): An introduction to instrumental phonetics. Baltimore: University Park Press.
  • Borden, G. J. - Harris, K. S. (1984): Speech science primer. Baltimore: Williams & Wilkins. (6. kapitola)
  • Scott, S. K. - Wise, R. J. S. (2003): Functional imaging and language: A critical guide to methodology and analysis. Speech Communication, roč. 41, s. 7-21.


Zpět na rozcestník: Metody fonetické práce | Fonetika