Wádí al-Jarf

Wadi al-jarf map.jpg

Wádí al-Jarf je lokalita nacházející se na západním pobřeží Suezského zálivu u ústí Wádí Arába, asi 100 km jižně od lokality Ayn Sukhna. V roce 2008 objeven přístav z doby 4. dynastie, který se tak stal nejstarším dosud objeveným přístavem v Egyptě.

Na lokalitě bylo objeveno také množství fragmentů papyrů, které představují zásadní objev ze dvou důvodů. Předně se jedná o vůbec nejstarší doložené popsané papyry v Egyptě. Zásadní informaci přinesl ale také papyrus datovaný do 27. roku vlády panovníka Chufua, což je zatím jeho nejvyšším doloženým rokem vlády.[1]

Archeologické výzkumy

  • 1823 lokalitu poprvé zmiňují John Gardner Wilkinson a James Burton[2]
  • 1954-1956 François Bissey a René Chabot-Morisseau znovuobjevují lokalitu a provádějí zde první průzkumy
  • roku 2008 byla s pomocí poznámek Bisseye a Chabot-Morisseaua a satelitních snímků Google Earth lokalita opětovně identifikována
  • od roku 2011 je zde prováděn výzkum archeology z univerzity Sorbonne v Paříži a z Francouzského Institutu v Káhiře pod vedením Pierra Talleta

Literatura

Tallet, P. 2012: Ayn Sukhna and Wadi el-Jarf: Two newly discovered pharaonic harbours on the Suez Gulf. In: British Museum Studies in Ancient Egypt and Sudan 18: 147–68 online

  1. Tallet, P - Marouard, G. 2014: The Harbor of Khufu on the Red Sea Coast at Wadi al-Jarf, Egypt. In: Near Eastern Archaeology (NEA) 77/1, 4-14 online
  2. Wilkinson J. G. 1832: Note on a part of the Eastern Desert of Upper Egypt. In: Journal of the Royal Geographical Society 2: 28–34.