Wikisofia:Článek týdne/připravené: Porovnání verzí

< Wikisofia:Článek týdne
m
Řádek 23: Řádek 23:
 
=== 2017/51 ===
 
=== 2017/51 ===
 
{{Článek týdne/2017/51}}
 
{{Článek týdne/2017/51}}
<div style="clear: both"></div>
 
=== 2018/01 ===
 
{{Článek týdne/2018/01}}
 
 
<div style="clear: both"></div>
 
<div style="clear: both"></div>
 
=== 2018/02 ===
 
=== 2018/02 ===

Verze z 6. 1. 2018, 12:16

2017/44

Haló efekt (anglicky halo effect) je druh laické chyby v sociální percepci osob (vnímání a jejich posuzování) a také jedno ze sociálních kognitivních zkreslení. Autorem termínu je Edward Thorndike. Vzniká v době, kdy objekt vidíme poprvé nebo po dlouhé době. Takto získané první dojmy ovlivňují do jisté míry pozdější dojmy z téhož objektu.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/45

Bonnie Nardi je americká antropoložka a nyní profesorka v Donald Bren School of Information and Computer Sciences na University of California v Irvine. Známá je pro svoji knihu My life as a Night Elf Priest, která se věnuje sociálním vztahům v online hrách, vydána v roce 2010. Zkoumá interakci lidí a technologií a jejich využívání v knihovnách a školách. Významně se také podílí na teorii aktivity.

Z oboru Informační studia a knihovnictví

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/46

Amenemhet III. Nimaatre byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46.

Amenemhet III.

Je jediným doloženým synem svého Senusreta III.. Jeho dcerou byla princezna Neferuptah, jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu.

Vybudoval tzv. Černou pyramidu v Dáhšúru, kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v Hawwáře. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint, celá oblast je však poničená.

Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/47

E-learning neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s počítači, informačními a komunikačními technologiemi (ICT). O e-learningu začínáme hovořit až od určité míry nasazení ICT, přičemž se tato míra určuje jen velice těžko. Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/48

Imediace (immediacy) je způsob vizuální reprezentace. Spolu s protikladným pojmem "hypermediace" se jedná o strategii remediace. Pojmy byly představeny v knize Remediation: Understanding new Media (1999) autorů J. D. Boltera a R. Grusina. Tyto pojmy jsou významné zejména pro vizuální studia a studia nových médií. Hypermediace a imediace jsou různé strategie, jak dosáhnout nezprostředkovaného autentického zážitku. Ačkoli jsou tyto dvě strategie zcela odlišné (kontrastní), obě směřují k nalezení "reálného". Překážkou k objevení onoho reálného je ovšem médium, které zážitek zprostředkovává.


Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/49

Pokud mluvíme o učení, zabýváme se procesy ústícími ve veškeré behaviorální a mentální změny, které jsou důsledkem životní zkušenosti.

  • činnost = komplexní, složitý proces zahrnující celou osobnost člověka, dochází při ní k interakci člověka s prostředí. V činnosti se formují a působí psychické jevy – mimo jiné i proces učení
  • v širším smyslu jde o přizpůsobování se prostředí, zároveň je zde aktivní role jedince a možnost výběru
  • učením si osvojujeme vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a návyky, mění se jím i psychické procesy, stavy a vlastnosti (formuje se jím osobnost)
  • učení je považováno za specifickou formu činnosti, která vzniká jako interakce mezi organizovanou soustavou (organismem) a jejím prostředím.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/50

Vánoční písně jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK . Slovo koleda v sobě může nést několik různých významů a odkazovat tak k různým skutečnostem:

  • den, kdy se koná koleda
  • dar za koledování, odměna
  • obchůzka dům od domu
  • poplatek, vybrané peníze na školu, kantora, zvoníka, kněze...
  • píseň s tematikou narození Ježíše, Vánoc, vánočních událostí...

Koledy a koledování vždy obsahují motiv daru a přání - přání zdraví, hospodářského úspěchu ale také třeba přání získat děvče nebo chlapce, pojící se s magickou funkcí, která je charakteristickým znakem koledy.

Pojem koleda se v našem slova smyslu objevuje jen u Slovanů, v neslovanských jazycích (kromě rumunštiny) se toto slovo nevyskytuje. V latině se pak setkáváme s výrazem collecta - almužna, nebo calendy - první dny v roce.

Z oboru Etnologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2017/51

Konflikt v organizaci. konfliktu se vyskytuje v jakékoliv interakci mezi lidmi, jinak tomu není samozřejmě ani v pracovním prostředí, v prostředí organizací. Konflikty a jejich důsledky se často netýkají pouze přímo zúčastněných stran, ale také jejich okolí. V organizacích mohou mít konflikty mezi lidmi nežádoucí vliv na chod a výkony pracovní skupiny, pracovního úseku či dokonce celého organizačního útvaru, proto je zapotřebí se konflikty v organizacích zabývat ve snaze dosáhnout toho, aby jimi organizace jako taková trpěla co možná nejméně.

Konflikt mezi lidmi

Z oboru Andragogika a personální řízení.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2018/02

Friedrich Wilhelm Ostwald byl chemikem, který je považován za jednoho z hlavních zakladatelů fyzikální chemie. Roku 1909 dostal Nobelovu cenu za chemii. Je také známý pro svou Teorii barev a Teorii štěstí.

Portrait of Friedrich Wilhelm Ostwald

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2018/03

Friedrich Wilhelm Ostwald byl chemikem, který je považován za jednoho z hlavních zakladatelů fyzikální chemie. Roku 1909 dostal Nobelovu cenu za chemii. Je také známý pro svou Teorii barev a Teorii štěstí.

Portrait of Friedrich Wilhelm Ostwald

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.