Wikisofia:Článek týdne/připravené: Porovnání verzí

< Wikisofia:Článek týdne
Řádek 20: Řádek 20:
 
<div style="clear: both"></div>
 
<div style="clear: both"></div>
  
 +
=== 2019/39 ===
 +
{{Článek týdne/2019/38}}
 +
<div style="clear: both"></div>
 +
 +
=== 2019/40 ===
 +
{{Článek týdne/2019/38}}
 +
<div style="clear: both"></div>
  
 
[[Kategorie:Článek týdne]]
 
[[Kategorie:Článek týdne]]

Verze z 3. 9. 2019, 14:53

2018/52

Uraeus with Solar Disk, 305-30 B.C.E.,51.147.2.jpg

Uraeus je vztyčená kobra na panovníkově čele. Byl především symbolem moci krále a slunečního boha a také ochrany. Kromě panovníka se může vyskytovat na čele božstev nebo na pokrývkách hlavy některých královen. Jako ochranný symbol se může objevovat i na panovníkově oděvu, zbraních atp. Často bývá spojován s bohyněmi s ohnivými aspekty představujícími sluneční oko, jako např. Sachmet nebo Wadžet.


Z oboru Egyptologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/35

Abraham H. Maslow

Humanistická psychologie představuje jeden z hlavních proudů v rámci psychologie, který vznikl na počátku 60. let 20. stol. v USA, a to zejm. v reakci na dva tehdy dominující směry v rámci psychologie – psychoanalýzu a behaviorismus. Humanistická psychologie bývá zprav. nahlížena spíše než jako specifická disciplína psychologie, coby určitá psychologická orientace, perspektiva či postoj. Jde přitom o takový přístup, pro nějž je charakteristické specifické pojetí člověka, jež lze označit právě coby humanistické. Člověk je v tomto pojetí nahlížen coby svobodný, sebe samého si vědomý a proaktivní tvor. Jde o bytost, která disponuje jedinečnými, totiž specificky lidskými, charakteristikami, jež nesdílí s žádným jiným živočišným druhem. Nakonec je také člověk chápán jako dále nedělitelný a neredukovatelný celek.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/36

Termín replikační krize začal nabývat na významu zejména v posledních desítkách let, kdy se opakovaně nedařilo reprodukovat výsledky mnoha různých studií a výzkumů v řadě vědeckých disciplín. Přitom možnost prověřit dosavadní nálezy a dosáhnout stejných či obdobných výsledků je jednou z charakteristik, která činí vědu vědou a která ji vymezuje od metod nevědeckých.Prověřitelnost vědeckých poznatků dalšími badateli je brána jako definující vědu již po téměř sto let. V roce 1959 Popper označil replikaci za kruciální součást možnosti falzifikace hypotéz svým výrokem, že pokud může být některý efekt pouze nalezen, ale nikoli následně zopakován, neměl by být považován za vědecký objev. Podobný názor zastával i Dunlap, a to dokonce ještě 30 let před Popperem, který řekl, že žádný efekt není průkazným, dokud nejsou podmínky jeho dosažení, jakož i průběh samotného experimentu natolik přesně popsány, aby jej mohl kdokoli jiný následně zopakovat a dosáhnout stejného výsledku.

Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/37

Reklama je většinou placená propagace společnosti, výrobku nebo služby od konkrétního sponzora. Nejčastější formy reklamy jsou internetová, rozhlasová, televizní, novinová a letáková. Hlavním cílem reklamy je kromě zvýšení poptávky nebo zajištění opakovaného zájmu o daný produkt, také tvorba silné značky, odlišení produktu od produktů podobných a samozřejmě vytváření pozitivního obrazu firmy či produktu.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/38

Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/39

Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

2019/40

Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.

Z oboru Informační studia a knihovnictví.

Podívejte se také na předchozí články týdne.