Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL): Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
====Transparentní intensionální logika====
+
===Transparentní intensionální logika===
 
Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem [[Pavlem Tichý|Pavlem Tichým]] a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". <ref name="til">[http://www.cs.vsb.cz/duzi/aleph.pdf]</ref>  
 
Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem [[Pavlem Tichý|Pavlem Tichým]] a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". <ref name="til">[http://www.cs.vsb.cz/duzi/aleph.pdf]</ref>  
  
 
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. Bývá považován za nejucelenější systém pro logickou analýzu jazyka, který nemá  omezení, jako například predikátová logika. Jeho vysoká expresivní síla je však pochopitelně jistou překážkou vhodné automatizace.<ref>http://www1.cuni.cz/~kamila/organon/duzi+materna.pdf</ref>  
 
Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do [[modální logika|modálních logik]]. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. Bývá považován za nejucelenější systém pro logickou analýzu jazyka, který nemá  omezení, jako například predikátová logika. Jeho vysoká expresivní síla je však pochopitelně jistou překážkou vhodné automatizace.<ref>http://www1.cuni.cz/~kamila/organon/duzi+materna.pdf</ref>  
 
   
 
   
==== Základní pojmy a charakteristiky TIL ====
+
===Základní pojmy a charakteristiky TIL===
  
* '''extenze''' (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě.  <ref>https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE</ref> Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
+
*'''extenze''' (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě.  <ref>https://www.czechency.org/slovnik/EXTENZE</ref> Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
  
* '''intenze''' k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.  
+
*'''intenze''' k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.
  
 
Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.<ref>http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf</ref>
 
Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.<ref>http://www.fit.vutbr.cz/~rychly/public/docs/til/til.pdf</ref>
  
* Dalším důležitým pojmem v TIL je '''konstrukce'''. Jedná se o přirozené  jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.  
+
*Dalším důležitým pojmem v TIL je '''konstrukce'''. Jedná se o přirozené  jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.
  
* Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
+
*Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
  
* TIL bývá často srovnáván s [[Montagueho intenzionální logika|Montagueho intenzionální logikou]].  
+
*TIL bývá často srovnáván s [[Montagueho intenzionální logika|Montagueho intenzionální logikou]].
  
* TIL je možné považovat za metodu logické analýzy  přirozeného jazyka než za  formání, specifický logický systém. Jelikož prostředky TIL nijak výrazně nepodporují dedukci.  
+
*TIL je možné považovat za metodu logické analýzy  přirozeného jazyka než za  formání, specifický logický systém. Jelikož prostředky TIL nijak výrazně nepodporují dedukci.
 
   
 
   
==== Využití v současnosti ====
+
===Využití v současnosti===
 
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak  lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref><!-- Marie Duží. Konceptuální modelování - datový model HIT. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava. 2000. --></ref>
 
V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.<ref name="til" /> Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak  lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. <ref><!-- Marie Duží. Konceptuální modelování - datový model HIT. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská universita Opava. Opava. 2000. --></ref>
  
 
<br />
 
<br />
  
===== Příklad: =====
+
=====Příklad:=====
 
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi''
 
Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. ''epistémickou bázi''
  
Řádek 39: Řádek 39:
 
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:
 
Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:
  
* ''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
+
*''extenze'' (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
* ''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.  
+
*''intezne k. řádu'' (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
* Pro objekty nad epistémickou bází platí:
+
*Pro objekty nad epistémickou bází platí:
  
# ''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze,
+
#''třídy individuí'' = (U⇒B)-objekty = extenze,
# ''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
+
#''vlastnosti individuí'' = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
# ''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
+
#''propozice'' = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
# ''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
+
#''individuové úřady'' = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
# ''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
+
#''veličiny'' = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
# ''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
+
#''třídy vlastností'' = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
  
# ''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.  
+
#''třídy individuí'': lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
# ''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
+
#''vlastnosti individuí'': „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
# ''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
+
#''propozice'': „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
# ''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“
+
#''individuové úřady'' = „jednatel dané společnosti“
# ''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
+
#''veličiny'' = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
# ''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance.
+
#''třídy vlastností'' = položky tvořící adresu zaměstnance.
  
  
  
 
<br /><references />
 
<br /><references />

Verze z 9. 6. 2020, 22:19

Transparentní intensionální logika

Transparentní intenzionální logika označovaná zkratkou "TIL" byla vytvořena českým logikem Pavlem Tichým a patří mezi nejvýznamnější teorie moderní filozofické logiky. Jisté základy uvedl již v roce 1968 ve stati Smysl a procedura (Filosofický časopis 16, 222-232). Systematizovanou podobu Tichý publikoval až v roce 1988 ve své knize "The Foundations of Frege ́s Logic". [1]

Transparentní intensionální logika patří mezi filozofické logiky a zasahuje také významně do modálních logik. Intensionální logika je kombinace lambda-kategoriální gramatiky s kripkovskou možnosvětovou sémantikou. Bývá považován za nejucelenější systém pro logickou analýzu jazyka, který nemá omezení, jako například predikátová logika. Jeho vysoká expresivní síla je však pochopitelně jistou překážkou vhodné automatizace.[2]

Základní pojmy a charakteristiky TIL

  • extenze (intenze 0. řádu) – funkce z možných světů do kategorie. extenze výrazu jeho denotát a jeho rozsah; předmět nebo množina objektů , k nimž výraz odkazuje v reálném světě. [3] Př. extenze pojmu „kočka“ je souhrn všech možných koček;
  • intenze k. řádu (pro k>0 prostě „intenze“) – je-li T intezne k. řádu, pak funkce z možných světů do T je intezne (k+1). řádu. Jedná se obsah, který je smyslem daného pojmu.

Extensionální logika pracuje pouze s extenzemi. Při zavedení intenzí umožňuje pracovat s možnými světy. Např. tvrzení „teplota je 30 stupňů Celsia a stoupá“ nelze v extenzionální logice analyzovat jako (teplota=30)∧stoupá(teplota), protože z toho lze dokázat stoupá(30), což není význam tvrzení. Zde je tedy zapotřebí vyjádřit vztah aktuálního světa (teplota=30) se světem v relaci dostupnosti.[4]

  • Dalším důležitým pojmem v TIL je konstrukce. Jedná se o přirozené jazykové způsoby, jimiž jsou „zadány“ objekty. Např. výraz „3+3“ je konstrukcí aplikace sčítání na čísla 3 a 3. Výraz „Sokrates je smrtelný“ je aplikací významu výrazu „být smrtelný“ (vlastnost individuí) na význam výrazu „Sokrates“. Důležité je u TIL právě zavedení tzv. individuálních rolí, které některým možným světům a časovým okamžikům přiřazují jediné individuum a jiným vůbec žádné.
  • Pro funkcionální typy používá TIL notaci zprava doleva. (Montague používá na rozdíl od TIL pro funkcionální typy notaci zleva doprava)
  • TIL je možné považovat za metodu logické analýzy přirozeného jazyka než za formání, specifický logický systém. Jelikož prostředky TIL nijak výrazně nepodporují dedukci.

Využití v současnosti

V současné době má transparentní intenzionální logika nepostradatelný význam v informatice. Konkrétně v oblasti konceptuálního modelování v softwarovém inženýrství. V této oblasti je využívána pro formálně korektní transformaci uživatelských požadavků na datový model informačního systému. Transparentní intenzionální logika má uplatnění především v místech, kde je třeba analyzovat sémantiku, tedy význam tvrzení přirozeného jazyka se závislostí na možných světech.[1] Princip využití spočívá v převedení sémantiky na formule intenzionální logiky. Po takovémto převedení pak lze provádět různé operace při zachování sémantické korektnosti. [5]


Příklad:

Mějme čtveřici (B, T, U, W), tzv. epistémickou bázi

B je v tomto příkladu množina pravdivostních hodnot,

T množina časových okamžiků (používají se také jako reálná čísla)

U množina individuí

W množina možných světů (tzv. logický prostor, který je dán a priori).


Typ nad epistémickou bází je objekt určený prvky epistémické báze. Pak objekt P je:

  • extenze (intenze 0. řádu) – pokud neexistuje Q nad epistémickou bází tak, že P=(W×T)⇒Q,
  • intezne k. řádu (pro k>0) – je-li Q intezne (k-1). řádu a P=(W×T)⇒Q.
  • Pro objekty nad epistémickou bází platí:
  1. třídy individuí = (U⇒B)-objekty = extenze,
  2. vlastnosti individuí = ((W×T×U)⇒B)-objekty = intenze,
  3. propozice = ((W×T)⇒B)-objekty = intenze,
  4. individuové úřady = ((W×T)⇒U)-objekty = intenze,
  5. veličiny = ((W×T)⇒T)-objekty = intenze,
  6. třídy vlastností = (((W×T×U)⇒B)⇒B)-objekty = extenze.
  1. třídy individuí: lidé, zaměstnanci, produkty, faktury atd.
  2. vlastnosti individuí: „být zaměstnancem“, „být oprávněným uživatelem“, „být proplacenou fakturou“
  3. propozice: „uživatel (Jan Novák) vystavil k datu (1.3.2019 ) fakturu (127/2019)“
  4. individuové úřady = „jednatel dané společnosti“
  5. veličiny = „mzda daného zaměstnance za daný měsíc“
  6. třídy vlastností = položky tvořící adresu zaměstnance.