Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.: Porovnání verzí

Řádek 28: Řádek 28:
 
Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak tyto nástroje stát používá, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.<ref name="zlamal">ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf</ref>
 
Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak tyto nástroje stát používá, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.<ref name="zlamal">ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf</ref>
 
==Hospodářská politika==
 
==Hospodářská politika==
<br>
 
 
===Monetární politika===
 
===Monetární politika===
 +
Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.<br>
 +
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek - existence oběhu a trhu peněz, existence úvěrového systému a trhu kapitálu a existence centrální banky ve státním vlastnictví.<br>
 +
Přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou například regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů) a regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti). Mezi další nástroje se také řadí stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.
 
===Fiskální politika===
 
===Fiskální politika===
 
===Důchodová politika===
 
===Důchodová politika===

Verze z 13. 7. 2020, 13:09

Makroekonomie je oblast ekonomie zkoumající ekonomický systém a jeho jevy jako celek na úrovní národa, státu nebo jiného samostatného území.

Cíle

  • produkt
    • měření výkonnosti ekonomiky
    • HDP
    • čistý produkt
    • čistý ekonomický blahobyt
  • zaměstnanost
    • inflace
    • nezaměstnanost
  • stabilita cenové úrovně (v tržních podmínkách)
  • bilance se zahraničím (saldo zahraničně obchodní bilance)

Nástroje


Mezi základní makroekonomické nástroje patří:

  • politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
  • daňová soustava
  • fiskální (rozpočtová) politika
  • celní politika
  • obchodní politika
  • důchodová politika
  • sociální politika
  • zákonodárná soustava
  • vymahatelnost práva
  • činnost kontrolních orgánů
  • a další

Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak tyto nástroje stát používá, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.[1]

Hospodářská politika

Monetární politika

Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek - existence oběhu a trhu peněz, existence úvěrového systému a trhu kapitálu a existence centrální banky ve státním vlastnictví.
Přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou například regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů) a regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti). Mezi další nástroje se také řadí stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.

Fiskální politika

Důchodová politika

Zahraničně obchodní politika

[1]

Hospodářské cykly


Hospodářský cyklus je ekonomický jev představující kolísání neboli fluktuaci ekonomické aktivity, často měřené kolísáním reálného hrubého domácího produktu.

Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:

  • Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
  • Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.

Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.

  • Poptávkové šoky
  • Nabídkové šoky[2]

Hospodářská politika

  • zdroje důchodové nerovnosti
  • rovnost a efektivnost
    • Okunův děravý sud
  • křivka důchodových možností
  • záporná důchodová daň

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf
  2. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.

Klíčková slova