Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
==Cíle==
 
==Cíle==
 
<br>
 
<br>
Cíle makroekonomie se odvíjí od čtyřech základních makroekonomických veličin:
+
Cíle makroekonomie se odvíjí od čtyřech základních makroekonomických veličin:[[Soubor:Untitled drawing.jpg|náhled|Magický čtyřúhelník]]
 +
 
 
*produkt (HDP)
 
*produkt (HDP)
 
*zaměstnanost (nezaměstnanost)
 
*zaměstnanost (nezaměstnanost)
 
*stabilita cenové hladiny (míra inflace)
 
*stabilita cenové hladiny (míra inflace)
 
*vnější ekonomická rovnováha (zahraniční ekonomické vztahy)
 
*vnější ekonomická rovnováha (zahraniční ekonomické vztahy)
 +
 
Optimálními stavy pro tyto veličiny je:
 
Optimálními stavy pro tyto veličiny je:
 +
 
*odpovídající tempo růstu produktu
 
*odpovídající tempo růstu produktu
 
*vysoká úroveň zaměstnanosti
 
*vysoká úroveň zaměstnanosti
 
*stabilní cenová hladina, nízká inflace
 
*stabilní cenová hladina, nízká inflace
 
*vyrovnaná platební bilance státu, stabilní měnový kurz<ref>HYNKOVÁ, Vendula. 1. Kapitola - Úvod do makroekonomie [online]. Ekonomie I: Studijní opora [cit. 2020-07-19]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/39145/mod_resource/content/1/%C3%9Avod%20do%20makroekonomie.pdf</ref>
 
*vyrovnaná platební bilance státu, stabilní měnový kurz<ref>HYNKOVÁ, Vendula. 1. Kapitola - Úvod do makroekonomie [online]. Ekonomie I: Studijní opora [cit. 2020-07-19]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/39145/mod_resource/content/1/%C3%9Avod%20do%20makroekonomie.pdf</ref>
 +
 
Úspěšnost dané hospodářské politiky je možné měřit za pomoci tzv. magického čtyřúhelníku. V něm jsou všechny čtyři veličiny graficky znázorněny a tvoří spolu čtyřúhelník. Zobrazené cíle jsou protichůdné a jeden vrchol čtyřúhelníku ovlivňuje všechny ostatní.<ref>ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.</ref>
 
Úspěšnost dané hospodářské politiky je možné měřit za pomoci tzv. magického čtyřúhelníku. V něm jsou všechny čtyři veličiny graficky znázorněny a tvoří spolu čtyřúhelník. Zobrazené cíle jsou protichůdné a jeden vrchol čtyřúhelníku ovlivňuje všechny ostatní.<ref>ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.</ref>
 +
<br>
 +
<br>
  
 
==Nástroje==
 
==Nástroje==
 
<br>
 
<br>
 
Mezi základní makroekonomické nástroje patří:
 
Mezi základní makroekonomické nástroje patří:
 +
 
*politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
 
*politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
 
*daňová soustava
 
*daňová soustava
Řádek 29: Řádek 36:
 
*činnost kontrolních orgánů
 
*činnost kontrolních orgánů
 
*a další
 
*a další
 +
 
Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak a které tyto nástroje jsou používány, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.<ref name="zlamal">ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf</ref>
 
Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak a které tyto nástroje jsou používány, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.<ref name="zlamal">ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf</ref>
 
===Monetární politika===
 
===Monetární politika===
 
Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.<br>
 
Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.<br>
 
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:
 
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:
 +
 
*existence oběhu a trhu peněz
 
*existence oběhu a trhu peněz
*existence úvěrového systému a trhu kapitálu  
+
*existence úvěrového systému a trhu kapitálu
 
*existence centrální banky ve státním vlastnictví.<br>
 
*existence centrální banky ve státním vlastnictví.<br>
 +
 
Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:
 
Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:
*regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)  
+
 
 +
*regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)
 
*regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)
 
*regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)
 +
 
Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.<br>
 
Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.<br>
 
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:
 
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:
 +
 
*povinné minimální rezervy
 
*povinné minimální rezervy
 
*diskontní sazba
 
*diskontní sazba
*operace na volném trhu  
+
*operace na volném trhu
 
*stanovení reeskontních kontigentů
 
*stanovení reeskontních kontigentů
 +
 
Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.<br>
 
Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.<br>
 
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:
 
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:
 +
 
*expanzivní - zvyšování nabídky peněz
 
*expanzivní - zvyšování nabídky peněz
 
*restriktivní - snižování nabídky peněz
 
*restriktivní - snižování nabídky peněz
 +
 
===Fiskální politika===
 
===Fiskální politika===
 
Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.<br>
 
Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.<br>
 
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:
 
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:
 +
 
*přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
 
*přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
 
*nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
 
*nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
 
*ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů
 
*ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů
 +
 
Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:
 
Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:
 +
 
*obrana státu - armáda, policie
 
*obrana státu - armáda, policie
 
*státní správa - úřady, administrativa
 
*státní správa - úřady, administrativa
 
*školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
 
*školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
 
*národní hospodářství
 
*národní hospodářství
 +
 
Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:
 
Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:
 +
 
*vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
 
*vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
 
*přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
 
*přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
 
*schodkový (deficitní)
 
*schodkový (deficitní)
 +
 
Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:
 
Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:
 +
 
*od jiného státního orgánu
 
*od jiného státního orgánu
 
*ze zahraničí
 
*ze zahraničí
 
*na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků
 
*na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků
 +
 
===Důchodová politika===
 
===Důchodová politika===
 
Důchodová politika je působení státu na ceny výrobních faktorů, tedy na mzdy, zisky a ceny. Může tak činit za pomoci přímých a nepřímých nástrojů.<br>
 
Důchodová politika je působení státu na ceny výrobních faktorů, tedy na mzdy, zisky a ceny. Může tak činit za pomoci přímých a nepřímých nástrojů.<br>
 
Mezi přímé nástroje důchodové politiky patří:
 
Mezi přímé nástroje důchodové politiky patří:
 +
 
*administrativní kontrola mezd (netržní opatření)
 
*administrativní kontrola mezd (netržní opatření)
 
*stanovení minimální mzdy
 
*stanovení minimální mzdy
 
*regulace cen zboží (primárně základních potravin), nájemného či cen strategických druhů zboží a služeb (energie, teplo, plyn, nafta benzín,...)
 
*regulace cen zboží (primárně základních potravin), nájemného či cen strategických druhů zboží a služeb (energie, teplo, plyn, nafta benzín,...)
 +
 
Kromě těchto základních nástrojů lze do této skupiny zařadit množství dalších zásahů do oblasti sociální politiky - věková hranice odchodu do důchodu, výše přídavků a příplatků, výše dovolené, porodného, výše nemocenského, procenta zdravotního a sociálního pojištění atd.<br>
 
Kromě těchto základních nástrojů lze do této skupiny zařadit množství dalších zásahů do oblasti sociální politiky - věková hranice odchodu do důchodu, výše přídavků a příplatků, výše dovolené, porodného, výše nemocenského, procenta zdravotního a sociálního pojištění atd.<br>
 
<br>
 
<br>
 
Nepřímými nástroji důchodové politiky jsou:
 
Nepřímými nástroji důchodové politiky jsou:
 +
 
*doporučení vlády podnikatelům
 
*doporučení vlády podnikatelům
 
*informace o možnostech v podnikání
 
*informace o možnostech v podnikání
Řádek 84: Řádek 111:
 
*možnosti sjednaných zahraničních stáží
 
*možnosti sjednaných zahraničních stáží
 
*politika zdaňování zahraničních aktivit
 
*politika zdaňování zahraničních aktivit
 +
 
===Zahraničně obchodní politika===
 
===Zahraničně obchodní politika===
 
Zahraničně obchodní politika se zaměřuje na jak bilaterální tak i obecné vztahy se zahraničím.
 
Zahraničně obchodní politika se zaměřuje na jak bilaterální tak i obecné vztahy se zahraničím.
 
Hlavními přímými nástroji této politiky jsou:
 
Hlavními přímými nástroji této politiky jsou:
 +
 
*kvóty - stanovení maximálního objemu dováženého zboží
 
*kvóty - stanovení maximálního objemu dováženého zboží
 
*celní tarify - daň za dovoz
 
*celní tarify - daň za dovoz
 
*vývozní subvence - opatření ke zvýšení vývozu (odpuštění daně, přímá finanční výpomoc)
 
*vývozní subvence - opatření ke zvýšení vývozu (odpuštění daně, přímá finanční výpomoc)
 
*neviditelné překážky dovozu - hygienické normy, zdravotní opatření, technická opatření, atp., která musí dovážející splňovat
 
*neviditelné překážky dovozu - hygienické normy, zdravotní opatření, technická opatření, atp., která musí dovážející splňovat
 +
 
Hlavními nepřímými nástroji jsou:
 
Hlavními nepřímými nástroji jsou:
 +
 
*intervence na devizových trzích - ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky
 
*intervence na devizových trzích - ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky
 
*opatření k regulaci platební bilance státu - kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.
 
*opatření k regulaci platební bilance státu - kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.
<ref name="zlamal"/>
+
 
 +
<ref name="zlamal" />
 
==Hospodářské cykly==
 
==Hospodářské cykly==
 
<br>
 
<br>
Řádek 100: Řádek 132:
 
<br>
 
<br>
 
Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:
 
Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:
 +
 
*Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
 
*Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
 
*Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.<br>
 
*Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.<br>
 +
 
Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.<br>
 
Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.<br>
 
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.<br>
 
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.<br>
 +
 
*Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
 
*Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
 
*Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)<ref>PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.</ref>
 
*Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)<ref>PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.</ref>
 +
 
==Hospodářská politika==
 
==Hospodářská politika==
* zdroje důchodové nerovnosti
+
 
* rovnost a efektivnost
+
*zdroje důchodové nerovnosti
** Okunův děravý sud
+
*rovnost a efektivnost
* křivka důchodových možností
+
**Okunův děravý sud
* záporná důchodová daň
+
*křivka důchodových možností
 +
*záporná důchodová daň
 +
 
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 20. 7. 2020, 10:00

Makroekonomie je oblast ekonomie zkoumající ekonomický systém a jeho jevy jako celek na úrovní národa, státu nebo jiného samostatného území.

Cíle


Cíle makroekonomie se odvíjí od čtyřech základních makroekonomických veličin:

Magický čtyřúhelník
  • produkt (HDP)
  • zaměstnanost (nezaměstnanost)
  • stabilita cenové hladiny (míra inflace)
  • vnější ekonomická rovnováha (zahraniční ekonomické vztahy)

Optimálními stavy pro tyto veličiny je:

  • odpovídající tempo růstu produktu
  • vysoká úroveň zaměstnanosti
  • stabilní cenová hladina, nízká inflace
  • vyrovnaná platební bilance státu, stabilní měnový kurz[1]

Úspěšnost dané hospodářské politiky je možné měřit za pomoci tzv. magického čtyřúhelníku. V něm jsou všechny čtyři veličiny graficky znázorněny a tvoří spolu čtyřúhelník. Zobrazené cíle jsou protichůdné a jeden vrchol čtyřúhelníku ovlivňuje všechny ostatní.[2]

Nástroje


Mezi základní makroekonomické nástroje patří:

  • politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
  • daňová soustava
  • fiskální (rozpočtová) politika
  • celní politika
  • obchodní politika
  • důchodová politika
  • sociální politika
  • zákonodárná soustava
  • vymahatelnost práva
  • činnost kontrolních orgánů
  • a další

Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak a které tyto nástroje jsou používány, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.[3]

Monetární politika

Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:

  • existence oběhu a trhu peněz
  • existence úvěrového systému a trhu kapitálu
  • existence centrální banky ve státním vlastnictví.

Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:

  • regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)
  • regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)

Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • povinné minimální rezervy
  • diskontní sazba
  • operace na volném trhu
  • stanovení reeskontních kontigentů

Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:

  • expanzivní - zvyšování nabídky peněz
  • restriktivní - snižování nabídky peněz

Fiskální politika

Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:

  • přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
  • nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
  • ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů

Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:

  • obrana státu - armáda, policie
  • státní správa - úřady, administrativa
  • školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
  • národní hospodářství

Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:

  • vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
  • přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
  • schodkový (deficitní)

Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:

  • od jiného státního orgánu
  • ze zahraničí
  • na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků

Důchodová politika

Důchodová politika je působení státu na ceny výrobních faktorů, tedy na mzdy, zisky a ceny. Může tak činit za pomoci přímých a nepřímých nástrojů.
Mezi přímé nástroje důchodové politiky patří:

  • administrativní kontrola mezd (netržní opatření)
  • stanovení minimální mzdy
  • regulace cen zboží (primárně základních potravin), nájemného či cen strategických druhů zboží a služeb (energie, teplo, plyn, nafta benzín,...)

Kromě těchto základních nástrojů lze do této skupiny zařadit množství dalších zásahů do oblasti sociální politiky - věková hranice odchodu do důchodu, výše přídavků a příplatků, výše dovolené, porodného, výše nemocenského, procenta zdravotního a sociálního pojištění atd.

Nepřímými nástroji důchodové politiky jsou:

  • doporučení vlády podnikatelům
  • informace o možnostech v podnikání
  • podpůrné fondy
  • grantová politika vlády
  • mezistátní výměna či volný pohyb pracovních sil
  • možnosti sjednaných zahraničních stáží
  • politika zdaňování zahraničních aktivit

Zahraničně obchodní politika

Zahraničně obchodní politika se zaměřuje na jak bilaterální tak i obecné vztahy se zahraničím. Hlavními přímými nástroji této politiky jsou:

  • kvóty - stanovení maximálního objemu dováženého zboží
  • celní tarify - daň za dovoz
  • vývozní subvence - opatření ke zvýšení vývozu (odpuštění daně, přímá finanční výpomoc)
  • neviditelné překážky dovozu - hygienické normy, zdravotní opatření, technická opatření, atp., která musí dovážející splňovat

Hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • intervence na devizových trzích - ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky
  • opatření k regulaci platební bilance státu - kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.

[3]

Hospodářské cykly


Hospodářský cyklus je ekonomický jev představující kolísání neboli fluktuaci ekonomické aktivity, často měřené kolísáním reálného hrubého domácího produktu.

Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:

  • Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
  • Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.

Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.

  • Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
  • Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)[4]

Hospodářská politika

  • zdroje důchodové nerovnosti
  • rovnost a efektivnost
    • Okunův děravý sud
  • křivka důchodových možností
  • záporná důchodová daň

Odkazy

Reference

  1. HYNKOVÁ, Vendula. 1. Kapitola - Úvod do makroekonomie [online]. Ekonomie I: Studijní opora [cit. 2020-07-19]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/39145/mod_resource/content/1/%C3%9Avod%20do%20makroekonomie.pdf
  2. ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.
  3. 3,0 3,1 ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf
  4. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.

Klíčková slova