Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.: Porovnání verzí

Řádek 142: Řádek 142:
 
==Hospodářská politika==
 
==Hospodářská politika==
 
===Důchodová nerovnost===
 
===Důchodová nerovnost===
V ekonomii se pojmem důchod označuje celkové množství peněžních prostředků, které jednotlivec (případně domácnost) obdrží za určité období (měsíc/rok). Může být tvořen mzdou, vlastnickým důchodem (nájemné, úrok) nebo transferovou platbou (pospora od státu - starobní/invalidní důchod, podpora v nezaměstnanosti, atd.).<br>¨
+
V ekonomii se pojmem důchod označuje celkové množství peněžních prostředků, které jednotlivec (případně domácnost) obdrží za určité období (měsíc/rok). Může být tvořen mzdou, vlastnickým důchodem (nájemné, úrok) nebo transferovou platbou (pospora od státu - starobní/invalidní důchod, podpora v nezaměstnanosti, atd.).<br>
 
Mezi hlavní příčiny nerovnosti v pracovních důchodech patří:
 
Mezi hlavní příčiny nerovnosti v pracovních důchodech patří:
 
*rozdíl schopnosti jednotlivců dané geneticky i podmínkami v rodině
 
*rozdíl schopnosti jednotlivců dané geneticky i podmínkami v rodině
Řádek 157: Řádek 157:
 
**Okunův děravý sud
 
**Okunův děravý sud
 
===Křivka důchodových možností===
 
===Křivka důchodových možností===
===Záporná důchodová daň===
+
===Negativní daň z příjmu===
 +
Negativní daň z příjmu (neboli záporná důchodová daň) je systém, ve kterém lidé s příjmem pod určitou hraničí získávají podporu od státu místo toho, aby naopak státu platili daň. Jedná se o náhradu jiných sociálních dávek s jednoduchou administrativou. Jedná se o systém diskutovaný, ale v realitě zatím nikde neprovedený. Mezi jeho negativa patří např. problematika u lidí s nárazovými příjmy či nestabilita při tlaku vyjímek a zájmových skupin.<ref>Negative income tax, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Negative_income_tax</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==

Verze z 20. 7. 2020, 19:27

Makroekonomie je oblast ekonomie zkoumající ekonomický systém a jeho jevy jako celek na úrovní národa, státu nebo jiného samostatného území.

Cíle


Cíle makroekonomie se odvíjí od čtyřech základních makroekonomických veličin:

Magický čtyřúhelník
  • produkt (HDP)
  • zaměstnanost (nezaměstnanost)
  • stabilita cenové hladiny (míra inflace)
  • vnější ekonomická rovnováha (zahraniční ekonomické vztahy)

Optimálními stavy pro tyto veličiny je:

  • odpovídající tempo růstu produktu
  • vysoká úroveň zaměstnanosti
  • stabilní cenová hladina, nízká inflace
  • vyrovnaná platební bilance státu, stabilní měnový kurz[1]

Úspěšnost dané hospodářské politiky je možné měřit za pomoci tzv. magického čtyřúhelníku. V něm jsou všechny čtyři veličiny graficky znázorněny a tvoří spolu čtyřúhelník. Zobrazené cíle jsou protichůdné a jeden vrchol čtyřúhelníku ovlivňuje všechny ostatní.[2]

Nástroje


Mezi základní makroekonomické nástroje patří:

  • politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
  • daňová soustava
  • fiskální (rozpočtová) politika
  • celní politika
  • obchodní politika
  • důchodová politika
  • sociální politika
  • zákonodárná soustava
  • vymahatelnost práva
  • činnost kontrolních orgánů
  • a další

Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak a které tyto nástroje jsou používány, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.[3]

Monetární politika

Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:

  • existence oběhu a trhu peněz
  • existence úvěrového systému a trhu kapitálu
  • existence centrální banky ve státním vlastnictví.

Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:

  • regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)
  • regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)

Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • povinné minimální rezervy
  • diskontní sazba
  • operace na volném trhu
  • stanovení reeskontních kontigentů

Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:

  • expanzivní - zvyšování nabídky peněz
  • restriktivní - snižování nabídky peněz

Fiskální politika

Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:

  • přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
  • nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
  • ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů

Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:

  • obrana státu - armáda, policie
  • státní správa - úřady, administrativa
  • školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
  • národní hospodářství

Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:

  • vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
  • přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
  • schodkový (deficitní)

Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:

  • od jiného státního orgánu
  • ze zahraničí
  • na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků

Důchodová politika

Důchodová politika je působení státu na ceny výrobních faktorů, tedy na mzdy, zisky a ceny. Může tak činit za pomoci přímých a nepřímých nástrojů.
Mezi přímé nástroje důchodové politiky patří:

  • administrativní kontrola mezd (netržní opatření)
  • stanovení minimální mzdy
  • regulace cen zboží (primárně základních potravin), nájemného či cen strategických druhů zboží a služeb (energie, teplo, plyn, nafta benzín,...)

Kromě těchto základních nástrojů lze do této skupiny zařadit množství dalších zásahů do oblasti sociální politiky - věková hranice odchodu do důchodu, výše přídavků a příplatků, výše dovolené, porodného, výše nemocenského, procenta zdravotního a sociálního pojištění atd.

Nepřímými nástroji důchodové politiky jsou:

  • doporučení vlády podnikatelům
  • informace o možnostech v podnikání
  • podpůrné fondy
  • grantová politika vlády
  • mezistátní výměna či volný pohyb pracovních sil
  • možnosti sjednaných zahraničních stáží
  • politika zdaňování zahraničních aktivit

Zahraničně obchodní politika

Zahraničně obchodní politika se zaměřuje na jak bilaterální tak i obecné vztahy se zahraničím. Hlavními přímými nástroji této politiky jsou:

  • kvóty - stanovení maximálního objemu dováženého zboží
  • celní tarify - daň za dovoz
  • vývozní subvence - opatření ke zvýšení vývozu (odpuštění daně, přímá finanční výpomoc)
  • neviditelné překážky dovozu - hygienické normy, zdravotní opatření, technická opatření, atp., která musí dovážející splňovat

Hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • intervence na devizových trzích - ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky
  • opatření k regulaci platební bilance státu - kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.[3]

Hospodářské cykly


Hospodářský cyklus je ekonomický jev představující kolísání neboli fluktuaci ekonomické aktivity, často měřené kolísáním reálného hrubého domácího produktu.

Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:

  • Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
  • Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.

Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.

  • Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
  • Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)[4]

Hospodářská politika

Důchodová nerovnost

V ekonomii se pojmem důchod označuje celkové množství peněžních prostředků, které jednotlivec (případně domácnost) obdrží za určité období (měsíc/rok). Může být tvořen mzdou, vlastnickým důchodem (nájemné, úrok) nebo transferovou platbou (pospora od státu - starobní/invalidní důchod, podpora v nezaměstnanosti, atd.).
Mezi hlavní příčiny nerovnosti v pracovních důchodech patří:

  • rozdíl schopnosti jednotlivců dané geneticky i podmínkami v rodině
  • rozdílná intenzita práce
  • diskriminace podle pohlaví, věku, rasy, náboženství, národnosti
  • vzdělání
  • výsledky práce,
  • výkon konkrétního povolání (fyzická namáhavost, rizikovost, odpovědnost, znalost, poptávka, aktivita,...)

Tyto nerovnosti lze měřit:

  • Lorenzovou křivkou (rozdíl mezi ideálním a reálným rozdělením)
  • Giniho koeficientem (vycházejícím z Lorenzovy křivky)
  • indexem chodoby (podíl lidí pod hranicí chudoby)[5]

Rovnost a efektivnost

    • Okunův děravý sud

Křivka důchodových možností

Negativní daň z příjmu

Negativní daň z příjmu (neboli záporná důchodová daň) je systém, ve kterém lidé s příjmem pod určitou hraničí získávají podporu od státu místo toho, aby naopak státu platili daň. Jedná se o náhradu jiných sociálních dávek s jednoduchou administrativou. Jedná se o systém diskutovaný, ale v realitě zatím nikde neprovedený. Mezi jeho negativa patří např. problematika u lidí s nárazovými příjmy či nestabilita při tlaku vyjímek a zájmových skupin.[6]

Odkazy

Reference

  1. HYNKOVÁ, Vendula. 1. Kapitola - Úvod do makroekonomie [online]. Ekonomie I: Studijní opora [cit. 2020-07-19]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/39145/mod_resource/content/1/%C3%9Avod%20do%20makroekonomie.pdf
  2. ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.
  3. 3,0 3,1 ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf
  4. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.
  5. BUCHTA, Miroslav. Nerovnosti v důchodech. Ústav ekonomie, FES, Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/32346/;jsessionid=9B31027B88EA9C7A388609739814CF9E?sequence=1
  6. Negative income tax, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Negative_income_tax

Související články

Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla
Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.
Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice

Klíčková slova

ekonomie, makroekonomie, hospodářská politika, hospodářské cykly, monetární politika, fiskální politika, důchodová politika, zahraničně obchodní politika