Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.: Porovnání verzí

Řádek 102: Řádek 102:
 
Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.<br>
 
Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.<br>
 
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.<br>
 
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.<br>
*Poptávkové šoky
+
*Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
*Nabídkové šoky<ref>PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.</ref>
+
*Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)<ref>PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.</ref>
 
==Hospodářská politika==
 
==Hospodářská politika==
 
* zdroje důchodové nerovnosti
 
* zdroje důchodové nerovnosti

Verze z 17. 7. 2020, 21:49

Makroekonomie je oblast ekonomie zkoumající ekonomický systém a jeho jevy jako celek na úrovní národa, státu nebo jiného samostatného území.

Cíle

  • produkt
    • měření výkonnosti ekonomiky
    • HDP
    • čistý produkt
    • čistý ekonomický blahobyt
  • zaměstnanost
    • inflace
    • nezaměstnanost
  • stabilita cenové úrovně (v tržních podmínkách)
  • bilance se zahraničím (saldo zahraničně obchodní bilance)

Nástroje


Mezi základní makroekonomické nástroje patří:

  • politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
  • daňová soustava
  • fiskální (rozpočtová) politika
  • celní politika
  • obchodní politika
  • důchodová politika
  • sociální politika
  • zákonodárná soustava
  • vymahatelnost práva
  • činnost kontrolních orgánů
  • a další

Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak tyto nástroje stát používá, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.[1]

Hospodářská politika

Monetární politika

Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:

  • existence oběhu a trhu peněz
  • existence úvěrového systému a trhu kapitálu
  • existence centrální banky ve státním vlastnictví.

Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:

  • regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)
  • regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)

Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • povinné minimální rezervy
  • diskontní sazba
  • operace na volném trhu
  • stanovení reeskontních kontigentů

Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:

  • expanzivní - zvyšování nabídky peněz
  • restriktivní - snižování nabídky peněz

Fiskální politika

Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:

  • přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
  • nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
  • ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů

Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:

  • obrana státu - armáda, policie
  • státní správa - úřady, administrativa
  • školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
  • národní hospodářství

Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:

  • vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
  • přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
  • schodkový (deficitní)

Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:

  • od jiného státního orgánu
  • ze zahraničí
  • na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků

Důchodová politika

Důchodová politika je působení státu na ceny výrobních faktorů, tedy na mzdy, zisky a ceny. Může tak činit za pomoci přímých a nepřímých nástrojů.
Mezi přímé nástroje důchodové politiky patří:

  • administrativní kontrola mezd (netržní opatření)
  • stanovení minimální mzdy
  • regulace cen zboží (primárně základních potravin), nájemného či cen strategických druhů zboží a služeb (energie, teplo, plyn, nafta benzín,...)

Kromě těchto základních nástrojů lze do této skupiny zařadit množství dalších zásahů do oblasti sociální politiky - věková hranice odchodu do důchodu, výše přídavků a příplatků, výše dovolené, porodného, výše nemocenského, procenta zdravotního a sociálního pojištění atd.

Nepřímými nástroji důchodové politiky jsou:

  • doporučení vlády podnikatelům
  • informace o možnostech v podnikání
  • podpůrné fondy
  • grantová politika vlády
  • mezistátní výměna či volný pohyb pracovních sil
  • možnosti sjednaných zahraničních stáží
  • politika zdaňování zahraničních aktivit

Zahraničně obchodní politika

Zahraničně obchodní politika se zaměřuje na jak bilaterální tak i obecné vztahy se zahraničím. Hlavními přímými nástroji této politiky jsou:

  • kvóty - stanovení maximálního objemu dováženého zboží
  • celní tarify - daň za dovoz
  • vývozní subvence - opatření ke zvýšení vývozu (odpuštění daně, přímá finanční výpomoc)
  • neviditelné překážky dovozu - hygienické normy, zdravotní opatření, technická opatření, atp., která musí dovážející splňovat

Hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • intervence na devizových trzích - ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky
  • opatření k regulaci platební bilance státu - kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.

[1]

Hospodářské cykly


Hospodářský cyklus je ekonomický jev představující kolísání neboli fluktuaci ekonomické aktivity, často měřené kolísáním reálného hrubého domácího produktu.

Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:

  • Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
  • Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.

Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.

  • Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
  • Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)[2]

Hospodářská politika

  • zdroje důchodové nerovnosti
  • rovnost a efektivnost
    • Okunův děravý sud
  • křivka důchodových možností
  • záporná důchodová daň

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf
  2. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.

Klíčková slova