Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.: Porovnání verzí

Řádek 155: Řádek 155:
 
*indexem chodoby (podíl lidí pod hranicí chudoby)<ref>BUCHTA, Miroslav. Nerovnosti v důchodech. Ústav ekonomie, FES, Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/32346/;jsessionid=9B31027B88EA9C7A388609739814CF9E?sequence=1</ref>
 
*indexem chodoby (podíl lidí pod hranicí chudoby)<ref>BUCHTA, Miroslav. Nerovnosti v důchodech. Ústav ekonomie, FES, Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/32346/;jsessionid=9B31027B88EA9C7A388609739814CF9E?sequence=1</ref>
 
===Rovnost a efektivnost===
 
===Rovnost a efektivnost===
**Okunův děravý sud
+
Rovnost a efektivnost jsou dva ekonomické pojmy, které si navzájem protiřečí. Cílem ekonomické efektivnosti je, aby společenské bohatství dosahovalo maximální velikosti, přičemž tomu nemusí nastat při spravedlivém rozdělení statků. Ekonomická rovnost zase požaduje, aby společenské bohatství bylo rovnoměrně rozděleno.<ref>GREGOROVÁ, Marie, 2014. HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI VYBRANÉHO PODNIKU. Znojmo. Dostupné také z: https://theses.cz/id/3lzi3d/Bakalarska_prace-3_opravena-2.pdf. Bakalářská práce. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Vedoucí práce Iva Živelová.</ref>
 +
Okunův děravý sud
 
===Křivka důchodových možností===
 
===Křivka důchodových možností===
 
===Negativní daň z příjmu===
 
===Negativní daň z příjmu===

Verze z 20. 7. 2020, 19:47

Makroekonomie je oblast ekonomie zkoumající ekonomický systém a jeho jevy jako celek na úrovní národa, státu nebo jiného samostatného území.

Cíle


Cíle makroekonomie se odvíjí od čtyřech základních makroekonomických veličin:

Magický čtyřúhelník
  • produkt (HDP)
  • zaměstnanost (nezaměstnanost)
  • stabilita cenové hladiny (míra inflace)
  • vnější ekonomická rovnováha (zahraniční ekonomické vztahy)

Optimálními stavy pro tyto veličiny je:

  • odpovídající tempo růstu produktu
  • vysoká úroveň zaměstnanosti
  • stabilní cenová hladina, nízká inflace
  • vyrovnaná platební bilance státu, stabilní měnový kurz[1]

Úspěšnost dané hospodářské politiky je možné měřit za pomoci tzv. magického čtyřúhelníku. V něm jsou všechny čtyři veličiny graficky znázorněny a tvoří spolu čtyřúhelník. Zobrazené cíle jsou protichůdné a jeden vrchol čtyřúhelníku ovlivňuje všechny ostatní.[2]

Nástroje


Mezi základní makroekonomické nástroje patří:

  • politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
  • daňová soustava
  • fiskální (rozpočtová) politika
  • celní politika
  • obchodní politika
  • důchodová politika
  • sociální politika
  • zákonodárná soustava
  • vymahatelnost práva
  • činnost kontrolních orgánů
  • a další

Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak a které tyto nástroje jsou používány, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.[3]

Monetární politika

Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:

  • existence oběhu a trhu peněz
  • existence úvěrového systému a trhu kapitálu
  • existence centrální banky ve státním vlastnictví.

Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:

  • regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)
  • regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)

Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • povinné minimální rezervy
  • diskontní sazba
  • operace na volném trhu
  • stanovení reeskontních kontigentů

Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:

  • expanzivní - zvyšování nabídky peněz
  • restriktivní - snižování nabídky peněz

Fiskální politika

Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:

  • přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
  • nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
  • ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů

Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:

  • obrana státu - armáda, policie
  • státní správa - úřady, administrativa
  • školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
  • národní hospodářství

Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:

  • vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
  • přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
  • schodkový (deficitní)

Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:

  • od jiného státního orgánu
  • ze zahraničí
  • na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků

Důchodová politika

Důchodová politika je působení státu na ceny výrobních faktorů, tedy na mzdy, zisky a ceny. Může tak činit za pomoci přímých a nepřímých nástrojů.
Mezi přímé nástroje důchodové politiky patří:

  • administrativní kontrola mezd (netržní opatření)
  • stanovení minimální mzdy
  • regulace cen zboží (primárně základních potravin), nájemného či cen strategických druhů zboží a služeb (energie, teplo, plyn, nafta benzín,...)

Kromě těchto základních nástrojů lze do této skupiny zařadit množství dalších zásahů do oblasti sociální politiky - věková hranice odchodu do důchodu, výše přídavků a příplatků, výše dovolené, porodného, výše nemocenského, procenta zdravotního a sociálního pojištění atd.

Nepřímými nástroji důchodové politiky jsou:

  • doporučení vlády podnikatelům
  • informace o možnostech v podnikání
  • podpůrné fondy
  • grantová politika vlády
  • mezistátní výměna či volný pohyb pracovních sil
  • možnosti sjednaných zahraničních stáží
  • politika zdaňování zahraničních aktivit

Zahraničně obchodní politika

Zahraničně obchodní politika se zaměřuje na jak bilaterální tak i obecné vztahy se zahraničím. Hlavními přímými nástroji této politiky jsou:

  • kvóty - stanovení maximálního objemu dováženého zboží
  • celní tarify - daň za dovoz
  • vývozní subvence - opatření ke zvýšení vývozu (odpuštění daně, přímá finanční výpomoc)
  • neviditelné překážky dovozu - hygienické normy, zdravotní opatření, technická opatření, atp., která musí dovážející splňovat

Hlavními nepřímými nástroji jsou:

  • intervence na devizových trzích - ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky
  • opatření k regulaci platební bilance státu - kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.[3]

Hospodářské cykly


Hospodářský cyklus je ekonomický jev představující kolísání neboli fluktuaci ekonomické aktivity, často měřené kolísáním reálného hrubého domácího produktu.

Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:

  • Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
  • Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.

Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.

  • Poptávkové šoky - poptávku tvoří čtyři základní komponenty - spotřeba, investice, vládní nákupy a čistý export; jakmile je některý z komponentů ovlivněn, dochází k poptávkovému šoku
  • Nabídkové šoky - faktory ovlivňující agregátní nabídky dělíme na nominální (změny cen vstupů do výroby) a reálné (změny množství výrobních faktorů a jejich produktivity)[4]

Hospodářská politika

Důchodová nerovnost

V ekonomii se pojmem důchod označuje celkové množství peněžních prostředků, které jednotlivec (případně domácnost) obdrží za určité období (měsíc/rok). Může být tvořen mzdou, vlastnickým důchodem (nájemné, úrok) nebo transferovou platbou (pospora od státu - starobní/invalidní důchod, podpora v nezaměstnanosti, atd.).
Mezi hlavní příčiny nerovnosti v pracovních důchodech patří:

  • rozdíl schopnosti jednotlivců dané geneticky i podmínkami v rodině
  • rozdílná intenzita práce
  • diskriminace podle pohlaví, věku, rasy, náboženství, národnosti
  • vzdělání
  • výsledky práce,
  • výkon konkrétního povolání (fyzická namáhavost, rizikovost, odpovědnost, znalost, poptávka, aktivita,...)

Tyto nerovnosti lze měřit:

  • Lorenzovou křivkou (rozdíl mezi ideálním a reálným rozdělením)
  • Giniho koeficientem (vycházejícím z Lorenzovy křivky)
  • indexem chodoby (podíl lidí pod hranicí chudoby)[5]

Rovnost a efektivnost

Rovnost a efektivnost jsou dva ekonomické pojmy, které si navzájem protiřečí. Cílem ekonomické efektivnosti je, aby společenské bohatství dosahovalo maximální velikosti, přičemž tomu nemusí nastat při spravedlivém rozdělení statků. Ekonomická rovnost zase požaduje, aby společenské bohatství bylo rovnoměrně rozděleno.[6] Okunův děravý sud

Křivka důchodových možností

Negativní daň z příjmu

Negativní daň z příjmu (neboli záporná důchodová daň) je systém, ve kterém lidé s příjmem pod určitou hraničí získávají podporu od státu místo toho, aby naopak státu platili daň. Jedná se o náhradu jiných sociálních dávek s jednoduchou administrativou. Jedná se o systém diskutovaný, ale v realitě zatím nikde neprovedený. Mezi jeho negativa patří např. problematika u lidí s nárazovými příjmy či nestabilita při tlaku vyjímek a zájmových skupin.[7]

Odkazy

Reference

  1. HYNKOVÁ, Vendula. 1. Kapitola - Úvod do makroekonomie [online]. Ekonomie I: Studijní opora [cit. 2020-07-19]. Dostupné z: https://moodle.unob.cz/pluginfile.php/39145/mod_resource/content/1/%C3%9Avod%20do%20makroekonomie.pdf
  2. ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.
  3. 3,0 3,1 ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf
  4. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.
  5. BUCHTA, Miroslav. Nerovnosti v důchodech. Ústav ekonomie, FES, Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/32346/;jsessionid=9B31027B88EA9C7A388609739814CF9E?sequence=1
  6. GREGOROVÁ, Marie, 2014. HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI VYBRANÉHO PODNIKU. Znojmo. Dostupné také z: https://theses.cz/id/3lzi3d/Bakalarska_prace-3_opravena-2.pdf. Bakalářská práce. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Vedoucí práce Iva Živelová.
  7. Negative income tax, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Negative_income_tax

Související články

Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla
Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.
Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice

Klíčková slova

ekonomie, makroekonomie, hospodářská politika, hospodářské cykly, monetární politika, fiskální politika, důchodová politika, zahraničně obchodní politika